Hned v úvodu se bývalý ředitel BIS vyjádřil k nedávné kritice zpravodajců a slovům prezidenta Zemana o čučkařích. „Jsou velmi expresivní, spadají do jeho rétoriky. Bylo to za hranicí standardů, podle mě by prezident měl kritiku vyjádřit standardně,“ řekl Růžek.
Činnost současné tajné služby by podle něj měli hodnotit jejich nadřízení, tedy vláda a ministři. Připustil, že za jeho vedení podobné výrazy nepadaly. „Měl jsem být tím, kdo bude službu konsolidovat, abych si takovou kritiku nevysloužil,“ uvedl.
Vyjádřil se také k největším hrozbám současného světa. „Určitě je to mezinárodní terorismus, organizované skupiny. Také jsou to státy, které by ve svých očích měly mít větší moc, než mají.“ Jako státy s takovými ambicemi označil Rusko a Čínu.
Česku podle Růžka bezprostřední nebezpečí sice nehrozí, ale je třeba se mít na pozoru. „Tohle nemůže říct žádný ředitel tajné služby. Každé takové riziko je latentní a ta hrozba se může stát reálnou.“
Růžek dále potvrdil, že v době, kdy byl ředitelem, se BIS podařilo odhalit cizího agenta. „Spadá to do tajného fondu, takže k tomu nemohu prozrazovat moc informací. Odhalení je těžké v každém případě, není to nikdy dílem náhody. Vždycky je to cílené, jak se říká, štěstí přeje připraveným,“ uvedl.
Zeman v roce 2001 mluvil takticky, řekl Růžek
Na přelomu století se ve funkci setkával s mnoha politickými představiteli, v Rozstřelu promluvil o vztazích s nimi. „Velmi dobrý vztah jsem měl s premiérem Vladimírem Špidlou. Byl to analytický mozek, věděl, že si přes naši službu může spoustu věcí ověřit.“
To tehdejší prezident Václav Havel se činností zpravodajců příliš nezabýval, Růžek to však nepřičítá jeho nezájmu. „Byla jiná doba, jiné priority, naše práce byla tehdy spíše marginální.“ Setkali se prý asi třikrát nebo čtyřikrát.
Když byl premiérem, nepříjemně Růžkovi přitížil Miloš Zeman, který v roce 2001 zahraničním novinářům připustil možnost přípravy v Česku atentátu na Radio Svobodná Evropa. „Považuji to za úhybný manévr. Byl tlačen novináři k tomu, aby řekl, že se u nás zkoušel útok z 11. září. Aby se tomu vyhnul, řekl že to bylo na Svobodnou Evropu,“ hájil současného prezidenta Růžek.
Zmíněné mocnosti Rusko a Čína se podle Růžka za poslední roky výrazně vyvinuly. „Za mého vedení u nás čínští agenti začínali, tvořili si kontakty, společnost se přetvářela. Byla to veliká výzva a práce. Dnes je Čína velmi konsolidovaný stát, který myslí na budoucnost na 10 - 15 let dopředu. Rusko už není sovětský svaz, vše se změnilo, je to kapitalistická země.“
Kyberšpionáž je nutné brát vážně
Současné světové dění a zejména kyberšpionáže si prý ve své době nedovedl nikdo představit. Současné kauzy se špionáží přes telefony, jako je například ta v současnosti propíraná se značkou Huawei, podle Růžka možné jsou.
„Tehdy teprve začínal internet. V tak velkých segmentech, jako je telekomunikace, by měla být bezpečnosti věnovaná zvláštní pozornost,“ řekl. Zda státy budou takovou špionáž provozovat, podle něj závisí na výhodnosti, poměru zisk - ztráta z takové činnosti.
Svým zaměstnáním se Růžek deformovaný necítí. „Neotáčím se, nekoukám do zrcátka ani nesleduji poznávací značky. Nejsem posedlý, protože nemám co skrývat,“ podotkl.
Před nástupem do čela BIS Růžek pět let šéfoval Vojenskému obrannému zpravodajství. Jeho nynější nástupce Michal Koudelka a celá Bezpečnostní informační služba museli nedávno čelit kritice prezidenta Zemana. Politici práci služby výrazně ovlivňovali vždy a ovlivňují stále, své zkušenosti s nimi Růžek popsal ve svých memoárech.
V roce 2014 vydal vzpomínkovou knihu V labyrintu zpravodajských služeb. Publikaci připravoval zhruba dva roky, všechny texty údajně psal zpaměti. Vzpomínky podle něj byly natolik živé, že je nemusel hledat v zápiscích.
V pamětech se zmiňuje o předních osobnostech politiky v té době, například o bývalých premiérech Stanislavu Grossovi a Vladimíru Špidlovi. Špidla podle něj četl zprávy od BIS s velkým zájmem, naopak takový Václav Klaus zpravodajské služby a jejich informace prý „více méně ignoroval“.
