Londýnský policista na koni před budovou Bank of England, centrální bankou...

Londýnský policista na koni před budovou Bank of England, centrální bankou Velké Británie (31. března 2020) | foto: Reuters

Vrátili se z Británie, protože se tam o ně nepostarali, říká tamější Čech

  • 394
Hledat lepší život odešly do Velké Británie tisíce Čechů. Část z nich se však vrátila, letos zejména kvůli pandemii koronaviru. Jak ovlivnila životy Čechů na severu Anglie, řekl Tomáš Kostečka, který už pár let vede v Leedsu českou školu Comenius. „Česko bylo ve srovnání s Británií v otázce pandemie koronaviru rozhodně bezpečnější zemí. To platí ve všech aspektech,“ popisuje.

Jaká je aktuální situace v Anglii?
Momentálně se pomalu navrací k normálu. Současně se však zavádějí neadekvátní omezení, která ale přicházejí s velkým zpožděním. 

Například? 
Od 15. června je nošení roušek povinné, přitom to britská vláda od začátku krize kritizovala. Naši krajané byli mnohdy vystaveni obviněním, že rouškami vyvolávají pouze paniku. Britové dokola omílali odbornou studii Světové zdravotnické organizace, kterou bohužel značně pokřivili. Dařilo se jim to. 

Koronavirus ve světě

Muž v roušce odpočívá na pláži v Kolombu, hlavním městě Srí Lanky. (28. května...
Návštěvník prochází před obrazem francouzského malíře Georgese de La Toura ve...
Zdravotníci demonstrují v pařížské nemocnici Robert Debre. Snaží se prosadit...

Má Velká Británie to nejhorší za sebou?
Ve smyslu koronaviru zřejmě ano. Alespoň co se této vlny týká. To, že na podzim přijde druhá vlna, všichni očekávají. 

Opravdu? U nás to tak jednoznačné není, protože jednoduše chybí data.
Ano. Jaké budou její důsledky, je ve hvězdách. To, že na podzim přijde druhá vlna je v Británii všeobecně považováno za fakt. Jak se na to britská vláda připravuje, je věc veřejnosti hodně neznámá. Vláda přes každodenní informování de facto nic nesděluje. Její vyjádření jsou velmi zavádějící, nic neříkající a mnohdy rozporuplná. Jisté je, že Británii čeká velmi těžké období.

Má v tom nějaký vliv i brexit?
Proces brexitu ještě stále není vyřešen. Je tam mnoho neznámých. Spojení těchto dvou krizí a čekání na další nenasvědčuje nic pozitivního. Je pravdou, že vláda velkoryse rozdává peníze podnikatelům, kterým za jejich půjčky do výše až 1,5 milionu korun ručí sty procenty. 

Tomáš Kostečka

Žil devět let v Londýně a pracoval jako úspěšný manažer. Nyní žije v anglickém městečku Leeds. Založil zájmovou neziskovou organizaci Comenius School pro české děti, kterou nyní vede již několik let. 

Momentálně se věnuje sociální práci a spouští nový projekt www.ceskaobec.com která má a za účel propojit české krajanské organizace po celém světě.

Tomáš Kostečka

Zda a kolik firem tuto krizi přežije, nikdo neví, ale už teď je jasné, že mnoho těchto půjček bude muset bankám hradit vláda. Do podpůrných projektů vláda investovala přes 65 miliard liber.

Už dříve jsem dělala rozhovor o odchodu Romů z Británie v souvislosti s koronavirem s Petrem Torákem. Ten tvrdil, že Romové ze země odešli ze strachu. Souhlasíte?
Strach z onemocnění a frustrace z neřešení situace tu jistě byla. Česká republika ve srovnání s Británií rozhodně byla bezpečnější zemí, ale to platí ve všech aspektech stále a jistě i nadále bude. Pravidla, která česká vláda zaváděla, byla od začátku konstruktivní.

Přesto se domnívám, že strach z covid-19 byl pouze zástupným či přidruženým důvodem k odchodu. Podle našich zjištění převážná skupina navrátilců, a to nejen z romské komunity, se k tomu rozhodla na základě své finanční a sociální situace. Britský systém se o ně nepostaral, nedosáhli na dávky, přišli o práci nebo o bydlení.

Diskriminace v Británii

Což asi to nebylo pro některé úplně lehké...
Situace se jednoznačně zhoršila. V České obci máme naštěstí mnoho organizací, které aktivně pracují a sociální problematice se věnují dlouhodobě. Pozitivní je i podpora a spolupráce s ministerstvem zahraničí České republiky prostřednictvím zastupitelských úřadů. Ministerstvo minulý rok otevřelo i z těchto důvodů druhý generální konzulát. K Londýnu tak přibyl Manchester.

Šedá ekonomika je v Británii velkým problémem a vláda s ní nijak aktivně nezápolí. Ruční myčky aut, rychlá občerstvení, čistírny a jiné malé podnikání takto často operují.

Jaké jsou případné další důvody, proč lidé z Británie odešli?
Důvodů je samozřejmě mnoho od těch soukromých dlouhotrvajících až po jednorázové záležitosti. Ale, co se týká covidu, důvodem odchodu je jednoznačně dopad krize a sociální situace v komunitě spojená s brexitem. V souvislosti s touto situací, na kterou již dlouho upozorňujeme, došlo k vyjádření řady evropských poslanců, že Evropané jsou v Británii diskriminováni ve smyslu sociální spravedlnosti a práv, která jim měla být zaručena. 

My jsem rádi, že nás konečně někdo vyslechl a na tuto skutečnost poukázal. Snad se tím něco změní.

Petr Torák v rozhovoru zmiňoval, že se na vás obrátilo v souvislosti s odchodem několik Romů. Proč?
Naše organizace koordinuje fungování krajanského společenského života napříč Velkou Británií. Do projektu se zapojují i krajané z jiných zemí.

V regionu západního Yorkshiru dlouhodobě provozujeme komunitní centrum a poskytujeme sociální servis krajanům, kteří se ještě plně neintegrovali či se ocitli v tíživé situaci. Spolu s koronavirem jsme zaznamenali 400procentní nárůst.

Co jste řešili nejčastěji? 
Lidé se informovali o podmínkách repatriace, žádali o pomoc, nouzové ubytování, často šlo o celé rodiny. A ano, převážně se jednalo o členy romského etnika, ale ne vždy. Z našeho pohledu je vše vždy propojené s pracovním uplatněním a se vzděláním. 

Jak to myslíte?
V první generaci přistěhovalců po roce 2004 bylo mnoho Romů bez středního vzdělání. Ne všem se podařilo najít stabilní zaměstnání. Pracovali na „zero hour contract“, který negarantuje jistý měsíční příjem. Někteří si vydělávali v oblasti šedé ekonomiky, která samozřejmě nezaručuje sociální jistoty. Šedá ekonomika je v Británii velkým problémem a vláda s ní nijak aktivně nezápolí. Ruční myčky aut, rychlá občerstvení, čistírny a jiné malé podnikání takto často operují.

Jak početná je romská komunita v Británii, jestli to dokážete říci?
Petr by vám řekl 200 tisíc. Ale to jistě není počet reprezentující české Romy. Na základě našich zjištění na britských ostrovech trvale žije 110-130 tisíc Čechů, z toho 40-45 tisíc českých Romů. Stále však zůstává počet zranitelných velmi vysoký.

V jakém smyslu?
Ve smyslu krajanství, společenských a rodinných vazeb samozřejmě, řešíme i pomoc slovenským občanům, kteří jsou vystaveni problémům. Se slovenskými institucemi jsme o jejich podpoře dlouhodobě jednali, bohužel bez výsledku. 

Kolik Romů podle vás odešlo?
Podle našich informací odešlo v měsících březen a duben 476 českých občanů včetně dětí. Číslo však reprezentuje situaci v západním Yorkshiru, kde se nachází nejvíce Romů. Z Peterborough kolem 200, ale o tom ví více Petr Torák. V Sheffield, kde máme starostku paní Horváthovou, je situace také hodně problémová, tam počet představoval 67. Jaká je situace v Liverpoolu, Manchesteru se můžeme jen dohadovat.

Vrátí se ti, kteří odešli, zpět do Británie?
Proces vystěhování rodin je vždy velmi nákladný a zabere mnoho času. Nepředpokládáme, že se ve větší míře budou rodiny vracet zpět do Británie. Rozhodně ne v dohledné době. A po prosinci 2020 už bude Británie uzavřena, budou muset splňovat nová imigrační pravidla. Ta potenciální navrátilce zcela odradí.

Překvapilo vás to, že lidé chtějí z Velké Británie pryč?
Nepřekvapilo, my jsme naštěstí již od odhlasování Brexitu připravovali asistenční projekt na pomoc těm, kteří budou chtít zůstat. Znovu podotýkám, že problém se netýká pouze Romů, neměla by to být otázka etnika, nýbrž otázka sociální.

Zpět do Čech se nechystá

Udělali podle vás dobře, že ze země odjeli?
Rodiny, které vycestovaly zpět do České republiky jednoznačně neudělaly dobře. Jejich návrat kompletně naruší budoucí život jejich dětí, které budou mít velké problémy s integrací do českých škol a společnosti.

Bohužel jim dle mého nic jiného nezbývalo. Těm, kteří měli možnost být zajištěni, jsme se snažili pomoci, vyřídit jim sociální zabezpečení a pomoci jim zde krizi překonat. Ne vždy to ale šlo. Mnohdy se na nás obrátily pozdě nebo vůbec. Ale i tak jsme návratu do Čech ušetřili přes 78 rodin, což konkrétně představuje 379 českých občanů. Mnohým z nich nadále poskytujeme pomoc.

Romská komunita v Anglii prý čelila dezinformacím. Snažil se podle vás někdo dezinformacemi záměrně vyhnat Romy z Británie?
Jsou skupiny, které se snaží na všem vydělat. Situace s covid-19 není v tomto výjimečná. Z naší zkušenosti se internetem šířila videa, kterých skupina ilegálních dopravců využila k vyvolání paniky a potřebě z Británie vycestovat.

Za výrobou těchto videí byl Aeronet. Za jakým účelem tato proruská agentura tyto falešné zprávy vyrábí a proč má zájem destabilizovat romské setrvání v Británii a komu by návrat vystrašených Romů do České republiky prospěl, nevím. Jisté je, že to nějaký cíl má. Z historie je jasné, že ten, kdo krizi vyvolá, má obvykle na krizi nejlepší řešení a také na ní nejvíce získá.

Vy jste stále v Británii. Neuvažoval jste o odchodu? 
Člověk žijící v cizině, vždy eventuálně přemýšlí nad návratem do svého domova. S tou myšlenkou si pohrává vždy, když se v jeho životě něco změní. Mnohdy je to věc sentimentu. Ale na trvalo se do Čech nechystám. Jsem Evropan, koupil jsem malý domek v Itálii, poblíž San Marina a plánuji svůj život na stáří rozdělit mezi Česko, Anglii a Itálii. Zatím však na cestování moc času nezbývá.

Vedete Comenius School. Přerušili jste nějak vyučování pro děti kvůli koronaviru?
Veškeré vyučování se stejně jako v České republice přesunulo na internet, provozujeme hodiny na video aplikacích, pomocí facebooku a emailu. Nicméně většina našich aktivit je spojená se sociální krizí krajanské komunity.

Ovlivnil koronavirus nějakým způsobem ještě vaši práci?
Ano, přestože sociální práce byla vždy součástí mého života, v této době nic jiného nedělám. Hrajeme o čas. Ti co odejdou už nebudou mít možnost se navrátit.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video