V neděli jste uctili Den památky obětem holocaustu. Jak silným tmelícím prvkem zůstává holocaust mezi českými Židy 68 let od konce války?
V celkové židovské komunitě je to trauma, které tam existuje a těžko bude vymazáno. My všichni máme tuto historii ve svých rodinách a je to součástí našich životů. Stále více jsou ale slyšet hlasy, že je sice třeba neustále připomínat, co se stalo, aby se to už nikdy neopakovalo a aby se nezapomnělo na oběti i přeživší. Zároveň je ale třeba se dívat i do budoucna, protože člověk nemůže zůstat stát na místě. Chtěl bych, aby tady židovská komunita existovala třeba i za sto let.
Čím si vysvětlujete, že je v Česku nižší míra antisemitismu než v okolních zemích, jak vyplývá z výročních zpráv, které židovská komunita každoročně zpracovává?
V Maďarsku a Polsku je určitě antisemitismus mnohem silnější než tady. Židé v České republice mají v dnešní době podmínky pro život velice dobré. Už první republika nastavila pravidla tak, aby lidská práva byla dobře chráněná. Dalším důvodem může být i to, že český národ nikdy nebyl silně věřící a právě s náboženstvím býval antisemitismus někdy spojen.
Petr PapoušekNarodil se v Olomouci v roce 1977, místní židovskou obec začal navštěvovat v 90. letech. Během vysokoškolských studií jeden rok strávil na Hebrejské univerzitě v Jeruzalémě, později byl rok v Evropském institutu pro židovská studia ve Stockholmu. Od roku 2004 pracuje v Židovské obci Olomouc a působí ve vedení Federace židovských obcí (FŽO), kterou zastupuje v řadě mezinárodních židovských organizací. Předsedou FŽO se Papoušek stal loni v prosinci, kdy vystřídal Jiřího Daníčka. Organizaci povede do konce roku 2016, dál pokračuje i v čele olomoucké židovské obce. Vrchním zemským rabínem zůstává Karol Sidon. |
Vy sám jste někdy nějaký projev nesnášenlivosti zažil, nebo byl jeho svědkem?
Zažil jsem to osobně v hospodě u piva. Člověk zažívá samozřejmě pravidelný, ne přímo projev antisemitismu, kdy v hovoru lidé například stereotypně spojují Žida s penězi. Lidé si většinou neuvědomují, že se to může někoho dotknout, většina z nás je ale na to háklivá. Pokud toho člověka znám, tak jej na to upozorním, pokud ne, tak to většinou přejdu. Záleží na situaci.
Nejdůležitější je postavit se myšlenkám, které jsou zjevně či skrytě rasistické nebo antisemitské. Ty skryté jsou nejnebezpečnější, protože jsou hůře identifikovatelné. Nebezpečné je, jestliže politici na všech úrovních, když se jim to zrovna hodí, využívají ve veřejném prostoru jednoduché symboly nebo jednoduchá řešení, která můžou být skrytě rasistická. K tomu by v žádném případě nemělo docházet. Politici by si měli uvědomit, že je jejich odpovědnost, aby se v dnešní době naše společnost takto nevyjadřovala a bránila se proti těmto myšlenkám.
Vaše církev dostane v rámci restitucí během třiceti let odškodnění 272 milionů. Jak je využijete?
Odluka státu a církví a vyřešení financování židovských komunit z důvodu přijetí nového zákona je pro Federaci jeden z hlavních úkolů. Máme nějaké předběžné, zatím ne úplně konkrétní představy, jakým způsobem peníze investovat - například do nemovitostí. Nejdůležitější je, že se tyto prostředky nesmí spotřebovat. Tato částka by měla naakumulovat nějaký pravidelný roční příjem, který by měl nahradit výpadek, až provoz církví nebude placený státem.
Jak velký majetek si nárokujete v naturální části restitucí?
Většina majetku židovských obcí byla navrácena už dříve. Myslíme si, že toho nebude moc a asi půjde většinou o nepříliš lukrativní záležitosti, jako jsou hřbitovy. Zatím to nemáme moc připraveno. Na základě toho, jak Český úřad zeměměřičský a katastrální připravil různé aplikace pro oprávněné osoby, tedy pro nás a ostatní církve, tak s jejich pomocí budeme zjišťovat relevantní informace. Máme čas žádat o náš bývalý majetek do konce roku.
Fotogalerie |
Vítáte odluku státu a církví, ke které dojde po sedmnáctiletém přechodném období, kdy se bude snižovat příspěvek ze státního rozpočtu?
Pro stát i církve je pozitivní, že k odluce dojde a církve budou samostatné a budou hospodařit se svými prostředky. Do konce roku 2012 byly finance dané tabulkami. Když člověk zaměstnával pět lidí, tak nemohl třeba dva propustit a ze stejného balíku peněz přidat těm třem, kteří jsou třeba efektivnější, protože dostávali peníze na hlavu. Teď se peníze dají efektivněji využít, ale budou pomalu ubývat. Bude už doopravdy záležet na církvi, jak si to zorganizuje. Pro stát je to samozřejmě z dlouhodobého hlediska stoprocentně výhodné, což si myslím, že většina populace nepochopila, nebo jí to bylo špatně vysvětleno.
Na opravu všech židovských památek není dost peněz
V olomoucké obci, které také předsedáte, pořádáte pro veřejnost den otevřených dveří nebo Dny židovské kultury. Chcete o větší otevřenost k většinové společnosti usilovat i v čele Federace židovských obcí?
Federace sice zřizuje židovské obce, ale jsou to samostatné právní jednotky. Nemůžeme jim říkat, nakolik mají být otevřené a jaké mají dělat programy. Můžeme jim samozřejmě dát nějaký návod, co dělat, ale záleží na samotných lidech.
Mají Češi podle vašich zkušeností o židovskou tematiku zájem?
Myslím, že ano. Souvisí to s boomem náboženské tematiky, který nastal v 90. letech. Nám se například v Olomouci den otevřených dveří osvědčil. Přišlo asi dvě stě lidí, což není špatné číslo. Nebyli to lidé, kteří dorazili kvůli něčemu záhadnému, tajemnému a senzačnímu, jak se často s židovstvím spojuje, ale měli kvalifikované dotazy. Chceme to tento rok zopakovat.
Federace židovských obcíFederace židovských obcí (FŽO) zastřešuje deset komunit (Židovská obec Brno, Děčín, Karlovy Vary, Liberec, Olomouc, Ostrava, Plzeň, Praha, Teplice a Ústí nad Labem). Pod FŽO spadá i Terezínská iniciativa, Unie židovské mládeže či sportovní oddíl Hakoach. Židovské obce mají celkem zhruba tři tisíce členů, celkem žije v Česku podle odhadů 15 až 20 tisíc Židů. O status židovské obce nyní usiluje pražské občanské sdružení Bejt Simcha, některé stávající obce naopak podle předsedy FŽO Petra Papouška možná kvůli nedostatku členů v budoucnu zaniknou. Podmínkou vzniku a činnosti obce je pravidelné konání bohoslužeb. Kromě náboženské oblasti se FŽO a jednotlivé obce věnují kulturní, vzdělávací, sociální či publikační činnosti nebo péči o židovské památky. FŽO je členem Světového židovského kongresu a Evropské rady židovských obcí. |
Jak se vám daří dávat do kupy synagogy a židovské hřbitovy, které po komunistické éře zůstaly často ve velmi zbídačeném stavu?
Daří se to, ale je jich takové množství, že na to není dostatek finančních prostředků. Federace více než před deseti lety vyzvala obce, že pokud se nejsou schopné o majetek postarat, tak jí ho mohou předat, což některé využily. Majetek Federace se v té době zvětšil, ale samozřejmě to přineslo velký problém (podle statistik FŽO vlastní zhruba 90 hřbitovů a kolem 10 synagog - pozn. red.). V dnešní době je ještě hodně památek rekonstruováno z peněz Nadačního fondu obětem holocaustu, který možná do čtyř let přestane existovat, takže situace bude ještě složitější. Měl by se také dokončit projekt Revitalizace židovských památek (projekt 10 hvězd) hrazený z evropských peněz a poté je potřeba rekonstruovaná místa využít. Chystáme například vzdělávací projekt, kdy se přímo v synagoze nebo na hřbitově setkávají židovské a nežidovské děti a budou se učit o tom, co se tam událo. Je to jeden ze způsobů, jak bojovat právě proti rasismu a antisemitismu.
Jak ohrožuje budoucnost židovských obcí vysoký věkový průměr jejich členů?
Obce jsou skutečně složené zejména ze starších lidí a v horizontu dvaceti třiceti let budou mít problém, aby přežily. Dochází k asimilaci a množství lidí, kteří můžou být podle našich pravidel členy židovské obce, se bude zmenšovat. Specifická situace je v pražské obci, která má jednoznačně nejvíc členů a díky turismu i jiné zázemí. Chtěl bych zvýšit aktivitu členů obcí pravidelným projektem, kdy se na jednom místě sejdou rodiny s malými dětmi i příslušníci dalších generací, aby spolu během několika dnů prožili klasické židovské oslavy šabatu i vzdělávací či sportovní činnosti.
Účastní se většina členů židovských obcí náboženského života?
Z devadesáti pěti procent jsou to lidé, kteří nežijí striktně podle židovských tradic nebo pravidel. Jsou členy obcí z různých důvodů a mají židovskou identitu založenou různě - sociálně, kulturně, nábožensky, z důvodu holocaustu nebo identifikace s Izraelem.
Ubývá vám, stejně jako většině církví v Česku, věřících?
Když porovnám židovskou komunitu v Česku a na Slovensku, tak tam vždycky bylo více praktikujících Židů než v českých zemích, kde byla komunita více asimilovaná. To rezonuje i v dnešní době. V pátek večer na začátek šabatu po bohoslužbě následuje společné jídlo, což je v židovské tradici velmi důležitý bod, kdy jsou lidé spolu a sdílejí stejné hodnoty. Nemodlí se třeba všichni během bohoslužby, ale jsou součástí celkové oslavy, která má náboženský charakter.
