Tak jak je to letos - rostou, nebo nerostou?
Asi vás moc nepotěším, ale spíš ne.
Jak se to určuje? Protože někdo říká, že lesy jsou plné, někdo zase že nerostou.
To je právě různé. Někdo to hodnotí podle toho, jestli nasbírá plný košík jedlých hub, další podle druhové rozmanitosti, jiný zase obecně podle množství hub v lese, i když třeba nejsou jedlé. Ale co se bavím s kolegy v rámci republiky, tak houby spíš nejsou. Když už rostou, tak jsou to jednotlivé plodnice. V pondělí jsme se u nás sešli s kroužkem a kolegyně přinesla pět druhů, ale nachodila u toho deset kilometrů.
To není zrovna úlovek.
To opravdu není. Měla sice zajímavé kousky, ale není to žádná sláva. Přestože prší, tak se houbám ven nechce.
Přitom se říká „roste jak houby po dešti“, ale vy teď říkáte, že se jim ani přes déšť ven nechce. Co je tedy podstatné pro to, aby houby rostly a ven se jim chtělo?
Osobně se domnívám, že teď bylo toho deště až moc. Takže sice houby potřebují déšť, ale současně další pořekadlo říká „všeho moc škodí“, což platí i tady. Kromě vody je potřeba také teplo, jenže v lesích byla docela zima. Houby mají rády, když se les zapaří. Jenže bylo v noci i ráno v lesích chladno, když nepočítáme zhruba dva poslední týdny.
Jak se liší regiony po republice? Vy jste v Královéhradeckém kraji, tak jak moc je to třeba na Plzeňsku jinak?
Samozřejmě se to liší, například na Vysočině je podle kolegů hub o něco více, ale v okolí Prahy toho roste málo, na jižní Moravě je to také bída. Sama jsem byla minulý týden v Beskydech, kde se něco k jídlu nasbírat dalo, ale rozhodně to nejsou houbařské žně. Chyběli typičtí zástupci, kteří touto dobou rostou - například holubinky, je i velmi málo ryzců. V lesích najdeme spíš hřiby a zhruba pět dalších druhů jiných hub namísto obvyklých desítek, ale jinak nic. Je to jednoduše chudé i druhově, když už někde rostou, nejen početně.
Já jsem ale zhruba před 14 dny byla pod Mariánskými Lázněmi, jezdili jsme na kole na horním cípu Šumavy, v Krušných horách a houby byly vidět i ze silnice.
To je možné, tam srážky nemusely být tak výrazné a houbám se v daném místě dařilo líp, ale že by houby plošně rostly, to se říct nedá.
Roste i silně jedovatá muchomůrka zelená
Přibývá otrav houbami. To těch jedovatých roste víc, nebo si je lidé více pletou?
Nemyslím, že by jedovatých hub rostlo víc, spíš to bude ta druhá možnost. Bohužel to podle mého je pravděpodobně tak, že lidé jsou z těch prázdných košíku tak zoufalí, že vezmou i houby, u kterých si nejsou úplně jistí. Sáhnou prostě po houbách, které by za normálních okolností s plnými košíky nesebrali.
Vím, že byly otravy třeba ze snahy nasbírat růžovky, lidově se jim říká masák, ale místo toho, nebo společně s nimi si lidé přinesli domů muchomůrku tygrovanou, která je jedovatá. Pak jsem také zaznamenala otravy žampiony zápašnými, které se dají často najít ve městech a jsou tak lidem přístupnější. Ale že by se obecně objevovalo více jedovatých hub, to jsem nezaznamenala ani od kolegů, se kterými jsem se bavila. Ale letos roste už i muchomůrka zelená, na ni obzvlášť pozor.
Muchomůrka růžovka, která zlidověla pod názvem „masák“ (5. srpna 2020)
Muchomůrka zelená je jedna z nejjedovatějších hub, které u nás můžeme najít, že?
Je silně jedovatá a viděla jsem už spoustu fotek, kdy ji lidé našli. Na sociálních sítích i v mykologických poradnách se pak navzájem upozorňují, ať jsou ostatní houbaři obezřetní. A zrovna v tomto případě je to opravdu potřeba, ale neobjevuje se nějak výrazně víc než v minulých letech.
Už jako malé mi doma říkali „sbírej jen ty mechové, ne mřížky“. Je nějaký bezpečný a jednoznačný způsob jak poznat, že jde o jedovatou houbu?
Chápu, ale to je špatně. Ony existují i jedovaté rourkaté houby, tedy s tím čemu říkáte mech. Stejně tak jsou jedlé houby s lupeny, jak říkáte s mřížkou, což je příklad právě toho masáku, který je výborný, ale člověk si ho může snadno splést.
Jediná šance, jak se neotrávit, je opravdu sbírat jen ty houby, kterými jste si jistí a bezpečně je znáte. Pokud ne, tak nesbírat, nebo houby konzultovat s poradnami. Můžete jí nafotit a poslat e-mailem, z toho se pak dá poznat, když je dobrá kvalita. Případně máme i mykologickou poradnu na Facebooku, těch možností je rozhodně více než v minulých letech. Přesto ale otravy pořád jsou.
Tereza Tejklová (35)Vystudovala muzeologii a hned po škole nastoupila na přírodovědecké oddělení v Muzeu východních Čech v Hradci Králové, kde se začala naplno věnovat houbám. Odborně se zajímá hlavně o rozšíření hub ve východních Čechách a o dřevní houby slovenských lužních lesů.  |
Jak lidé žádají o pomoc? To chodí houbaři po lese a ptají se z místa „mám to vzít, nemám to vzít“?
Setkáváme se i s radami v přímém přenosu. Čas od času někdo napíše, že našel místo, kde je hub plno a potřebuje co nejrychleji vědět, jestli to má sebrat nebo ne. Samozřejmě to není ideální přístup.
Lepší je, když si houbu člověk vezme domů a v klidu se to snaží nastudovat, dívá se na ty znaky a zkusí to určit sám, protože pak si ji lépe zapamatuje, když si ji dobře prohlédne a kouká na nápadné znaky. Lidé nám posílají fotky i zpětně, třeba houbu ani nechtějí sníst, ale zajímá je, co to bylo.
Říkají nám pak „ono se nám to líbilo a bylo jich tam hodně, nikdy jsem to neviděl. Víte, co to je?“ nebo jdou o víkendu do lesa, seberou to do košíku a přinesou čerstvé plodnice do poradny v pondělí, kdy máme pravidelně otevřeno.
Co závisí na tom, co se z podhoubí vyklube, jestli to bude hřib nebo muchomůrka?
Každá houba má svoje podhoubí, nic jiného se z toho vyklubat nemůže. Kdybyste zasadila jabloň, porostou vám z toho jen jablka, kdyby hrušku, bude z toho jen hruška. Stejně tak je to s podhoubím, takže z podhoubí muchomůrky červené nebude nic jiného než muchomůrka červená.
Jsou u nás i vzácné druhy hub, které normálně rostou jinde ve světě?
Šíří se stejně, jako se rostliny šíří semeny. Houba do vzduchu vypouští výtrusy, všude kolem vás i kolem mě jsou miliony výtrusů. Pak je také šíří zvířata, která je žerou. Některé druhy podzemních hub takhle žerou třeba prasata, která pak vyloučí části hub i s výtrusy někde jinde v lese. Cizokrajné houby se k nám můžou dostat třeba s dřevinami. Takhle se k nám z Asie v minulosti dostala poměrně škodlivá věc, houba s názvem Nekróza jasanu - ta se k nám dostala společně s napadenými sazenicemi jasanu z Asie.
Takže jsou u nás i invazivní druhy, které se k nám dostanou v rámci obchodu nebo migrace zvířat?
Jsou a není to pro ně vůbec problém, zaznamenáváme houby z Itálie nebo Ameriky, které se u nás objevily. To ale neznamená, že jsou rovnou invazivní, protože nevytlačují naše druhy.
Překvapí vás v českých lesích ještě něco?
Určitě, třeba jenom za posledních pět let se podařilo objevit druhy, které do té doby u nás vůbec nebyly známé. Ať už z jižní Itálie, tak ze Středomoří, které se sem dostaly s oteplováním. Případně jsou druhy hub, která tady v minulosti rostly, jen jsme je neuměli od sebe rozeznat. Jsou to třeba drobné hřiby.
Je možné, že když je hub moc, může to lesu škodit?
To se asi nikdy nestalo, že by došlo k přemnožení hub, je to otázka v teoretické rovině. Neřekla bych, že to lesu bude škodit. Snad jedině v tom, že čím víc hub poroste, tím více houbařů půjde do lesa. Lesu jednoznačně nejvíc škodí sešlap od bezohledných lidí, kteří v něm nechodí, ale pobíhají jak smyslů zbavení.
Takže neplatí, že jedovaté houby jsou jedovaté i pro les?
Určitě ne, naopak. Řada druhů zvířat pro nás jedovaté houby naprosto prokazatelně konzumuje. Mohou být i červivé, protože červi nemají stejné trávicí ústrojí. Jedovaté houby jsou výživou pro zvířata. Pořád jsou to plodnice, a pro rostliny a stromy je důležité podhoubí, které s nimi spolupracuje. Žijí v symbióze a plodnice jsou plody, rozmnožovací orgány hub. Něco jako že hodně hub vysílí stromy určitě neplatí.
Na houbách s mykologem. Co všechno sbírat?
8. června 2020 |
