Předseda Rady ČTK David Soukup v diskusním pořadu Rozstřel (29. ledna 2020) | foto: Michal Šula, MAFRA

Z jednání Rady ČTK je cirkus, členové by měli dělat zadarmo, říká šéf Soukup

  • 81
Do Rady ČTK by se měli hlásit lidé, kteří by práci dělali zadarmo a dobrovolně, říká její předseda David Soukup. Před časem zavedl systém streamování jednotlivých zasedání Rady. Jak ale sám přiznává, někteří její členové natáčení využívají ke své vlastní exhibici. Soukup doufá, že to nepoškodí práci samotné agentury, která je podle něj v Česku nezastupitelná.

Ovlivnila koronavirová pandemie nějakým způsobem práci Rady ČTK?
Pandemie nás v první řadě naučila více používat videoprostředky, což tedy ne všichni zvládli, protože se na videohovory někteří členové Rady nepřipojovali. Mluvím konkrétně o dvou radních, a to o Petru Žantovském a Pavlu Foltánovi, kteří se ani jedné z našich dvou videorad nezúčastnili. (Pozn. red: Petr Žantovský v reakci po přečtení článku redakci iDNES.cz napsal: „Já jsem se, pravda, nezúčastnil březnové videoschůze, a to proto, že tuto možnost nepřipouštěl tehdy platný Jednací řád Rady ČTK. Kolegové však na tomto zasedání schválili změnu JŘ, která videozasedání umožňuje. Proto jsem se dubnového zasedání „na dálku“ zúčastnil, o čemž svědčí i přiložený zápis z toho dubnového zasedání.“)

A s jakými změnami se museli potýkat jednotliví redaktoři?
Novináři pracovali jako obvykle, jen způsobem home office. Novináři ČTK byli v první linii a my jsme jim za to poděkovali. Ti lidi museli chodit na tiskovky a pracovat, zatímco ostatní mohli sedět v redakcích a zprávy přebírat.

Zaznamenala agentura po pandemii nějaké ekonomické propady?
Došlo k výpadku příjmů z nájmů v nemovitostech, které ČTK vlastní, a ke zpoždění některých dalších plateb. Požádali jsme generálního ředitele o zprávu o aktuální ekonomické situaci za prvních šest měsíců tohoto roku a dopadech koronakrize na hospodaření. S tou jsme se nedávno seznámili, ale ta zpráva byla označena jako důvěrná. 

Rada ČTK, jejímž jste členem, mimo jiné také rozhoduje o stížnostech týkajících se činnosti ČTK. Jaké stížnosti nejčastěji řešíte a jak?
Více stížností začalo chodit v době mého nástupu do funkce, což bylo na přelomu září října. Pak to celé zase utichlo. Když bych měl tyto stížnosti nějak zařadit, tak musím říct, že pocházejí spíše z té levé části spektra společnosti. Ale v podstatě to funguje tak, že se daná stížnost pošle generálnímu řediteli, ten na ni odpoví a my jako Rada jsme s tou jeho odpovědí buď spokojeni nebo ne. Ve velkém k nám chodili neoprávněné stížnosti toho typu, že si od nás nějaké médium převzalo zprávu, upravilo si ji, jako zdroj uveřejnilo ČTK a zkratku redaktora, a lidé pak psali, že jsme informaci špatně napsali my jako ČTK, i přes to, že byla zpráva už upravená jiným médiem.

Na jakém principu funguje v ČTK spolupráce se zahraničními agenturami?
ČTK přebírá zprávy od zahraničních světových agentur jako jsou například Reuters nebo AFP. Některé jsou zdarma, za některé platí. Četka za minulý rok vydala něco okolo 90 tisíc fotografií, ve kterých jsou zahrnuty fotky právě i od zahraničních agentur. 

Jednou jste uvedl, že byste byl rád, kdyby ČTK provozovala vlastní školu. Jak si to představujete? A měla by za cíl trénovat kvalitní redaktory pro práci v ČTK?
Ano, jednou jsem přemýšlel nad tím, že by bylo zajímavé, kdyby si ČTK otevřela takovou svojí soukromou univerzitu mediálních studií a žurnalistiky. Prostory by na ni měla, personálně by to také dokázala zajistit a mohla by si tím i vydělávat nějaké peníze. Ale to byl jen nápad. Jinak ČTK má svoji Akademii ČTK, která je nevýdělečná, protože ji ČTK dotuje. Akademie ČTK je vlastně takové školící centrum pro veřejnost.

Zprávy ČTK budou součástí chytrých domácností, říká šéf její Rady Soukup

Kolik má vlastně agentura zahraničních poboček?
Od roku 2009 byla postupně ta zahraniční zastoupení zredukována. V současnosti už má jen tři pobočky, a to v Bratislavě, Bruselu a v souvislosti s brexitem byla zřízena v Londýně.

Kolik na ně vynakládáte?
Je to zhruba 4,5 milionu korun ročně.

Jaké změny se vám od vašeho nástupu do Rady ČTK podařilo prosadit?
Od té doby, co jsem nastoupil do Rady, jsme si s kolegy řekli, že uděláme službu veřejnosti. Rozhodli jsme se, že ta zasedání začneme streamovat. Podle mě je lepší, když vidíte, jak se ti radní tváří. Dneska už si myslím, že to byla pro ČTK taková medvědí služba. Zatímco jsem si na začátku myslel, že to zkulturní zasedání Rady, tak opak je pravdou. Například pan kolega Foltán to pravděpodobně bere jako prostředek k vlastní exhibici, protože se z toho zasedání snaží dělat cirkus.

Dá se tedy říct, že někteří členové Rady streamovaných zasedání zneužívají?
Mám za to, že pan doktor Foltán si uvědomil sílu streamování a začal se projevovat jinak než předtím. Kolega Foltán je takový radní extremista, čím dál tím víc se radikalizuje. To zasedání je pro něj taková rozkoš bez rizika. A já, přestože řídím zasedání, nemám moc možností, jak ho usměrnit, nemohu mu jen tak odebrat slovo. Je volený Poslaneckou sněmovnou stejně jako já a kdybych mu násilně odebral slovo, tak bych bránil jeho demokratickému projevu. A to si nemůžu dovolit. Mám ale strach, aby natáčení jednotlivých zasedání Rady nedehonestovalo práci samotné agentury. Ve finále si lidé ta zasedání pouští jako nějakou grotesku. Proto přemýšlím, že navrhnu kolegům streamování Rady ukončit, abychom ochránili dobrou pověst ČTK.

Existuje něco, co byste v rámci Rady ČTK změnil, kdybyste měl tu možnost?
Podle mě by bylo dobré a především užitečné, kdyby práce člena Rady ČTK, ale i ostatních Rad, byla dobrovolná funkce, která by byla zadarmo. Měli by to dělat lidé, kteří tomu rozumí a které to zajímá. Myslím, že by ty fronty na všechny Rady výrazně prořídly. Mám podezření, že pro některé kandidáty je motivací především ta finanční stránka věci.

V Radě ČTK to stále vře, jeden z členů za ANO prchl z jednání

V červnu jste schválili výroční zprávu, jak si ČTK vedla v loňském roce?
Co se týče zisku, byla na tom lépe než v roce 2018 asi o jeden milion korun, zisk byl 5,5 milionu korun. Za prodej zpravodajského servisu, který je hlavním zdrojem příjmů, pak utržila agentura necelých 200 milionu korun.

Máte jako Rada možnost ovlivnit hospodaření ČTK?
Zákon nám dává možnost to hospodaření kontrolovat a požadovat průběžné informace o hospodaření, výběrových řízeních a podobně. Vyplývá to nejen z toho, že musíme dbát na plnění poslání tiskové kanceláře, jejíž příjmy jsou především z prodeje zpravodajství, ale proto, že ze zákona schvalujeme rozpočet a k tomu, abyste něco schválili, musíte mít informace. Můžete se doptávat na to, jak probíhají výběrová řízení, jaká technika se nakupuje, jaké jsou příjmy z pronájmu nemovitostí apod. Takže ta funkce Rady není jen o tom dohlížet na vyváženost zpravodajství, ale i o sledování hospodaření.

V roce 2001 se v mediálním prostoru rozběhla debata ohledně vašeho působení jako zahraničního zpravodaje v Afghánistánu. V té době udávala dvě média odlišné informace o tom, jak daleko se nacházíte od místa bojů a odkud vlastně reportujete. Bulvární deník, pro který jste psal, dokonce uváděl, že jste až v Kábulu. Nepoškodila tato kauza vaše jméno?
Musím říct, že jsem se tím dlouho trápil a to, že jsem byl zvolen do Rady, mi paradoxně pomohlo, protože se mi podařilo konečně vše vysvětlit. Mluvil jsem s redaktorem serveru Hlídací pes, který celou moji verzi o působení v Afghánistánu ověřil. A za to jsem vděčný. Kdybych nebyl zvolen do Rady, tak by se mi to asi nikdy nepovedlo takhle vysvětlit. Svůj příběh jsem už dřív popsal na Britských listech, tu moji verzi mi pak potvrdili i rakouští novináři, kteří cestovali se mnou. Prostě bulvární deník mě bez mého vědomí umístil někam, kde nikdo být nemohl.

Jak důležitou roli podle vás hraje ČTK v mediálním prostoru?
ČTK je v mediálním prostoru velmi důležitá. Jestli je někdo v téhle zemi nezávislý, tak je to tato agentura. ČTK dělá nezávislé zpravodajství a píše pouze fakta. Má nezastupitelnou úlohu na mediálním trhu.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video