Sociální pracovník Štěpán Kavur, kandidát sociální demokracie do Senátu v Praze 10

Sociální pracovník Štěpán Kavur, kandidát sociální demokracie do Senátu v Praze 10 | foto: Facebook ČSSD

Do Senátu chce šéf romského spolku. Integrace se za 30 let nepohnula, říká

  • 335
Do vysoké politiky se přes Senát zkouší dostat Štěpán Kavur, předseda romského spolku Buči, který pomáhá dlouhodobě nezaměstnaným. Za svůj cíl označil integraci národnostních menšin, včetně ukrajinských uprchlíků rozhodnutých zůstat v České republice. „Včetně integrace romské národnostní menšiny, která se řeší třicet let a nepohnula se ani o píď dál,“ řekl Kavur.

Romská menšina je podle něj nejnenáviděnější menšina ve světě. „Lidé přicházejí o práci s tím, že mají nízké vzdělání. Proto se snažíme je rekvalifikovat a vracet je na trh práce podle potřeby,“ popsal, čemu se jím vedený spolek věnuje.

„Je člověk každodenní pomoci. Na jeho podanou ruku se mohou spolehnout ti skutečně nejslabší a ti, kterým už často nikdo jiný pomoci nechce,“ charakterizoval Kavura šéf ČSSD Michal Šmarda.

Vede spolek, jehož název v romštině znamená práce

Právě sociální demokracie vyslala šéfa romského spolku Buči (v překladu do češtiny „práce“) do senátních voleb v Praze 10.

„Léta pracuji v sociálních službách. Osobně se chci zasazovat o opatření, která povedou k podpoře domácností, aby nepadaly na dno. Nemám žádné tituly před jménem ani za jménem, ale myslím, že v Senátu by měli být i normální lidé se selským rozumem, kteří prošli životem od lopaty až de facto k nějakému postavení, dá se říci ředitele organizace,“ charakterizoval sám sebe Kavur.

„Vlastní střecha nad hlavou je naprostý základ, dosavadní kroky státu byly zcela nedostatečné. Například o sociálním bydlení se mluví už dlouhá léta, ale nikdo neviděl ani návrh zákona, natož nějakou realizaci,“ říká Kavur, co by bylo jedno z jeho klíčových témat v Senátu.

„Důchodci nestačí zvládat veškeré poplatky jak za nájmy, tak za energie a často padají do exekucí a pak vlastně končí u nás na potravinové bance,“ uvedl, co je také třeba řešit.

Jeho soupeři ve volbách do horní komory parlamentu budou současná senátorka Renata Chmelová, která kandiduje za STAN a Zelené, kardiochirurg Jan Pirk navržený TOP 09 za koalici Spolu, malířka, fotografka a oděvní designérka Helena Leisztner Kroftová za ANO, a tak cesta Kavura k případnému úspěchu nebude vůbec jednoduchá.

Strany mají strach se nás zastat, říká Kavur

Přítomnost Romů ve vysoké politice je sporadická. „Strany mají strach se nás veřejně zastat,“ řekl iDNES.cz Kavur. Jsou totiž podle něj přesvědčeny, že by ztrácely body.

„Naopak vidíte, kam to dotáhl dříve Sládek a teď Okamura. Nemají žádnou úctu, žádné svědomí,“ prohlásil Kavur. Miroslav Sládek vedl v devadesátých letech extrémně laděnou stranu SPR-RSČ, Tomio Okamura je předsedou hnutí SPD, které si jako terč střídavě vybírá „nepřizpůsobivé“ nebo migranty, nyní ukrajinské uprchlíky před Putinovou válkou.

Romové v parlamentu jsou tak spíše raritou. Výjimkou byla hlavně doba hned po revoluci v roce 1989, kdy se za Občanské fórum dostali do parlamentu zástupci Romské občanské iniciativy. V roce 1992 už samostatně kandidující ROI neuspěla. Za KSČM byl pak ve Sněmovně romský poslanec Ladislav Body, který na rozdíl od lidí z ROI obhájil mandát.

Od roku 1998 se na kandidátce tehdy existující Unie svobody do Sněmovny dostala Monika Horáková Mihaličková V další volebním období už nekandidovala.

Před čtyřmi lety do boje o Senát vyslali Piráti na Kolínsku úředníka Cyrila Kokyho, který se na krajském úřadu Středočeského kraje jako odborný referent pro oblast národnostních menšin zabýval problémem integrace romské menšiny. Nepostoupil do druhého kola volby a senátorem se stal zástupce STAN Pavel Kárník.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video