Podle Brabce bylo téma zdražování vody zneužito sociální demokracií k předvolebnímu boji. Novelu naopak podpořil ministr zemědělství Marian Jurečka z KDU-ČSL.
„Stále stojím za tím, že podzemní voda jako cenná surovina stojí za naši větší ochranu, ale koaliční partner brutálně zneužil toto téma v rámci předvolebního boje, přestože po řádném vypořádání novely vodního zákona neměl žádné zásadní připomínky, natož nepřekonatelné výhrady, jak se nyní zdá. Dopředu jsme avizovali, že návrh nepředložíme, pokud na něm koalice neshodne,“ uvedl.
Sobotka odmítá zdražení podzemní vody. Boj se suchem je výmluva, říká |
Ministerstvo bude chtít novelu předkládat znovu. Neměla by ovšem ovlivnit cenu vody v roce 2017. „Pokud se bude měnit, rozhodně to nebude vlivem této novely. Pokud bude znovu předložena, bude upravená, aby žádná její část nemohla být zneužita jako záminka pro zdražení vody,“ ujistil Brabec.
Ten upozornil, že podzemní voda je nadužívána a odebírána vodohospodářskými společnostmi, protože se za ní odvádí menší poplatek a je levná ke zpracování, protože je čistší a nemusí se tolik filtrovat. „Díky novele se její cena v roce 2022 měla alespoň částečně přiblížit vodě povrchové,“ vysvětlil ministr.
Odbory chválíČeskomoravská konfederace odborových svazů a Odborový svaz pracovníků dřevozpracujícího odvětví, lesního a vodního hospodářství uvítalo rozhodnutí MŽP o stažení novely vodního zákona. "ČMKOS a OS DLV 16. srpna na tiskové konferenci upozornily na jasně kvantifikovaný dopad této novely do zvýšení ceny vody. Odbory uvedly fakta, které ministerstvo životního prostředí opomíjelo a v hodnocení dopadu se dokonce míjelo o řád. Propočty OS DLV byly totožné s provozovateli vodovodní soustavy," upozornili odboráři ve své tiskové zprávě. Problematiku vody chtějí zařadit na nejbližší jednání sociálních partnerů. |
„Zvýšením poplatku za odběr podzemních vod chtělo MŽP motivovat vodohospodářské společnosti, aby tam, kde to jde, primárně využívaly povrchovou vodu a tu podzemní vodu, jejíž využití se rok od roku zvyšuje, ochránily a ponechaly na období sucha,“ dodala náměstkyně ministra Berenika Peštová.
V roce 2013 byla průměrná cena vodného zhruba 40,8 korun za kubík vody. Při průměrné spotřebě vody 36,5 kubíků za rok činily náklady na vodné přibližně 1 489 korun na osobu za rok. Pokud by novela vešla v platnost, činilo by vodné (při odběru 50 procent podzemní a 50 procent povrchové vody) v roce 2022 celkem 1 595 korun. Při stejné spotřebě za rok by se tedy cena pro jednoho člověka zvýšila o 106 korun.
Proti novele v posledních dnech vystoupili sociální demokraté, odboráři i provozovatelé vodovodní soustavy (více čtěte zde). Podle Brabce novela ale pouze reaguje na zadání, které loni schválila vláda, když přijala koncepci hospodárného nakládání s vodami. K návrhu k tomu nepadly připomínky v přípravném řízení.
Brabec na závěr konference poukázal, že Státní fond životního prostředí v letech 1992 až 2014 vybral na poplatcích za odběr podzemní vody celkem 16 miliard korun a na druho ustranu investoval 32 miliard do infrastruktury.
Ministerstvo proto vyzvalo Sdružení oboru vodovodů a kanalizací (SOVAK), Svaz měst a obcí, ministerstvo zemědělství a další, aby vysvětlili, proč „lidé platí za vodu v ČR v průměru víc než v Izraeli, proč platí stále víc, i když vodou šetří a i když se poplatek za podzemní vodu 15 let nezvedl ani o haléř“.
„Věřím, že tuto výzvu a praktické kroky s ní spojené podpoří sociální demokracie, SMOČR či ČMKOS, a to stejně ‚hrdinsky‘ jako vystoupili po mnoha měsících mlčení proti této novele,“ uzavřel Brabec.
