Válečný konflikt na Ukrajině dopadá také na obchody s ruským a ukrajinským zbožím v Česku. Většina majitelů přiznává, že největší problém není až tak úbytek zákazníků, ale možné problémy při zásobování.
Nenápadný krámek v centru Hradce Králové s názvem Aljonka nabízí ruské a ukrajinské speciality. Ač se obchod na webu pyšní, že je obchodem především ruských specialit, tak zákazníky při vstupu přivítá ukrajinská vlajka.
Majitelka obchodu paní Alyona se také nyní rozhodla bojkotovat ruštinu. „Se zákazníky mluvím samozřejmě česky a ukrajinsky. Ruštinu momentálně nepoužívám a ani nebudu,“ vysvětluje majitelka, která obchod vlastní už 12 let.
„Nikdy jsem nedělala žádné rozdíly mezi lidmi, protože jsme v cizině. Kdo přijde, toho obsloužím. Samozřejmě teď v první řadě změním název obchodu. Dosud byl na něm ruský motiv, teď bude ukrajinský,“ říká Alyona s lehkým přízvukem.
Stydím se za to, že jsem Rus
Pro změnu názvu se podle svých slov rozhodla hned první den, co začala válka. Ten den také došla na úřad, aby jí změnu posvětil. „Byli tady i Češi, kteří se mně ptali, co hodlám s obchodem dělat. Vysvětlila jsem jim, že se na tom pracuje, že měním výlohu a jméno. Ale nemohu to udělat z hodiny na hodinu. Dělám všechno proto, aby to bylo klidné,“ vysvětluje za pultem svého obchodu, kde má nad hlavou různé druhy matrjošek.
Paní Alyona však současně podotýká, že do jejího krámku s potravinami chodí pravidelně Rusové, Bělorusové i Ukrajinci. „Někteří lidi se chovají opravdu slušně. Ti, kteří se chovají jako to ... (špatně pozn. red.), tak ať nechodí vůbec,“ odpovídá na otázku, zda se setkává vůči ruskému zboží a názvu s agresí zákazníků.
Současně však přiznává, že od té doby, co je válka, ubylo ruských zákazníků. „Za tu dobu tady byli asi tři. Před tím jich rozhodně chodilo víc. Když se takhle celá situace děje, tak pokud bude chtít Rus přijít, tak přijde. Nejsme supermarket a záleží nám na každém zákazníkovi,“ podotýká v dopoledních hodinách, kdy krámek zeje prázdnotou.
Cílů na Ukrajině dosáhneme, řekl Putin Macronovi. Lavrov promluvil k Rusům |
Při vyprávění však vzpomíná na středu, kdy do obchodu dorazil ruský zákazník. „On se jenom nahnul a říká: ‚Já vím, co se děje. Strašně mě to mrzí a stydím se za to, že jsem Rus.‘ Lidé se nedají třídit, všude je něco jiného. Jinak Rusové sem moc nechodí, přitom jich tu žije dost,“ říká a rozhlíží se po svém malém obchodě.
Ruské a ukrajinské prodejny nyní však kromě možného úbytku zákazníků narážejí i na další problém. Tím je zásobování. Že může nějaký zádrhel nastat, přiznává při vyprávění i paní Alyona.
Ruské vodky vychlastám asi sama
„Co se týká Ukrajiny, tak tam je všechno zbourané. To všichni víme. Ale můj názor je takový, že většina výroby se přesune do Evropy. Takže je možné, že se tady otevřou nějaké fabriky,“ věří majitelka krámku, která zboží objednává jednou za dva týdny.
„Teď mi přišlo minulý týden. Další týden budu objednávat, takže teď nemám úplně přehled a uvidíme, co bude dál.“
Přitom naráží na další fakt, že většina zboží, které nese ruské názvy, je ve skutečnosti vyrobené v Německu. „Co se týče alkoholu, tak koňaky a podobné věci jsou většinou arménské a moldavské. Vodky jsme ruské měli a ještě tam něco máme, ale většinou to je ukrajinské,“ ukazuje na regály se zbožím a současně se smíchem říká: „Ruské vodky vychlastám asi já sama na uklidnění...,“ směje se. „Ale ne, vodku nepiju,“ dodává už vážněji.
Poté řeč stáčí opět k ruským výrobkům. „Když se na to podíváte, tak je to výrobek z Německa, akorát tam je název rusky. Teď si myslím, že i ty ruské názvy zmizí a dají tam třeba sibiřské nebo něco,“ uvažuje s tím, že v téhle době se těžko odhaduje, co bude.
Střet s realitou. Rusové poznávají válku, kterou chtěl Kreml zamaskovat |
„Všechno se mění každou chvíli. Dneska to je tak a zítra uvidíme. Musíme se přizpůsobovat. Samozřejmě mě ta situace mrzí, řadu tamních lidí znám,“ povzdechne si.
„Free Ukraine“
Redaktorka iDNES.cz vyrazila i do ruského obchodu v centru Pardubic. Do jeho výlohy o víkendu někdo vylepil „Free Ukraine“. Majitelka obchodu na Třídě Míru Natali Badaljan přiznává, že má nyní strach o dodávky zboží.
„My nemáme jen ruské zboží, ale i ukrajinské, moldavské či arménské. Kdybych měla jenom to, co je z Ruska, bylo by to horší. Z úbytku zákazníků strach nemám, víc mě trápí zásoby,“ říká majitelka.
Na její slova navazuje její otec, který se rovněž strachuje o zásobování. „Z Ruska se sem nesmí lítat a nad Ukrajinou je uzavřený vzdušný prostor. Nevím, jak to sem budeme dostávat. Možná autem?“ přemítá za pultem obchodu otec paní Natali.
Paní Natali současně přiznává, že zatím neví, zda bude měnit název obchodu. „Ještě uvidíme, jak se situace vyvine a jestli to bude nutné nebo ne.“ Současně však přiznává, že agresi ze strany zákazníků nezaznamenala.
„Válka začala ve čtvrtek. V obchodě jsem byla v pátek a to byl klid. Nikdo mi nehlásil, že by se tu dělo něco špatného, to se naštěstí opravdu nestalo,“ doplňuje Natali.
Problém: jak dostat zbraně na Ukrajinu. Okolní státy se bojí Rusů |
Před několika dny se ve výloze malého krámku objevil také nápis „Free Ukraine“. „Vůbec nevím, kdo ho tam dal. Dozvěděla jsem se to v pondělí. Prodavačky si myslely, že jsem to tam nalepila já. Možná to byl náš zákazník, ale nevím,“ říká paní Natali.
S úsměvem jej však chválí prodavačka Zdena. „Jsem ráda, že to tam je. Dokonce sem přišla Ukrajinka a říkala, že nám moc děkuje, že to tam máme a že sem přijde nakoupit,“ vypráví.
Lidé si stěžovali na chléb Moskva
To, že by se v obchodě setkali s nějakou agresí, paní Zdena odmítá. „K ničemu takovému tu nedošlo. Ale vedle v pekárně prodavačky říkaly, že jim lidi nadávají za prodej chleba Moskva,“ ukazuje na vedlejší obchod.
Mezitím otec paní Natalie, který s v tu dobu opírá o pult s pokladnou, opět opakuje slova své dcery: „Nevím, co bude se zásobováním.“
Podle jeho slov je problém s uzavřením vzdušného leteckého prostoru nad Ukrajinou či omezené lety z Ruska. „Že by přestali chodit lidi? To nepozoruji. K nám chodí Ukrajinci, Arménci. Jsme tady taková rodina a všichni se známe. Tady ani moc Rusů nežije,“ vypráví a přitom ustavičně rozhazuje rukama.
„Jednou ta válka skončí. Zítra nebo pozítří, jednou ano,“ doufá otec paní Natalie a přitom redaktorce ukazuje, jaké zboží jeho obchod nabízí.
„Ruská je tady především vodka, ale ta je stejně drahá,“ ukazuje do horních příček, kde jsou vyrovnané lihoviny. Mezitím sahá po balíčku sušenek. „Tak tohle je třeba ukrajinské,“ říká a ukazuje na další zboží. Mezi nimi jsou různé zavařeniny, konzervy či džemy.
Ani on o úbytek zákazníků zatím strach nemá. „Je pravda, že třeba chlapi, co tady nakupovali, odešli bojovat. Ale chodí sem ženy, jen mladí moc ne. Ti jdou radši do většího obchodu,“ vysvětluje.