Investice do infrastruktury nebo školství by se měly financovat jiným způsobem než z půjčky. Podle Beka lze využít například u školství peníze ze státního rozpočtu. Ministr považuje za důležité nastavit robustní investiční program, který by investice v odvětví nesvazoval horizontem poloviny roku 2026.
Později na twitteru uvedl, že podrobnosti o financování reforem a infrastruktury ve školství představí s premiérem Petrem Fialou (ODS) při zahájení školního roku v pondělí 4. září. „Po intenzivním jednání o způsobu financování reforem a infrastruktury ve školství jsme nakonec dospěli ke shodě, že místo půjčky od EU využijeme jiné zdroje ve stejném celkovém objemu,“ poznamenal Bek.
Půjčka musí být schválena na podzim Radou EU pro hospodářské a finanční věci (ECOFIN). Pokud se vyjednávání nezadrhne, bude poté možné v podstatě okamžitě z půjčky čerpat, doplnil Bek.
Ministerstvo revidovalo plán obnovy. Česku může přinést až 169 miliard |
Komise od vlády nedávno dostala seznam titulů, které chtělo Česko z půjčky podpořit. Konkrétních opatření bylo přes dvě stovky, sdělil v červenci ČTK ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN).
Jednou z prioritních oblastí byla právě výchova a vzdělávání, dále politika dostupného bydlení, sociální a zdravotní péče či energetické úspory. Podle dřívějších informací se proti využití půjčky při jednání vlády stavěl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).
Členské státy musejí žádost o půjčku předkládat současně s žádostí o změny v už schváleném Národním plánu obnovy. Plán vznikl ke zmírnění dopadů epidemie covidu-19 a nastartování ekonomiky s využitím evropských peněz z Nástroje pro oživení a odolnost EU v letech 2021 až 2027. Půjčky mají splatnost 30 let od data poskytnutí dané tranše.
