„Na jaře pacienti s depresí chodí jen výjimečně, zaznamenáváme jednotky případů, letos počet dramaticky narostl, mluvíme o stovkách procent,“ uvedl praktický lékař Martin Dudek. Příčinou podle něj není jen izolace a karanténa, ale i všeobecný strach, který na začátku pandemie panoval.
„Při jakékoliv krizi roste výskyt depresí, nejvíc jich je v regionech, kde se válčí. Tohle sice nebyla válka, ale byla to výjimečná situace, se kterou se nikdo z nás za svého života ještě nesetkal. Nikdo také na začátku nevěděl, jak dlouho ta karanténa potrvá, objevovaly se zprávy, že třeba i dva roky. To také lidské psychice nepřidá,“ vyvozuje Dudek.
Přestože nárůst výskytu depresí se týká celé populace, nejrizikovější skupinou byly podle lékařů matky malých děti. „Ti lidé, kteří byli doma a starali se o děti, zejména matky, které se s dětmi učily, musely pro ně vařit a spoustu dalších věcí, jsou nejnáchylnější,“ říká Martin Dudek.
Karanténa měla na psychiku dětí vliv. Školy by na to neměly zapomínat |
Velká část lidí řešila koronakrizi po svém a to výrazně jinak než antidepresivy. “Každý s kým jsem mluvil, ať už to byli kamarádi nebo pacienti se přiznali k zvýšené konzumaci alkoholu, ale i to samozřejmě je anxiolytikum, pomáhá proti úzkosti,“ řekl Petr Soňka, předseda sdružení praktických lékařů.
Situace je nyní opět normální, ale může se během několika týdnů nebo měsíců změnit. „Pokud, v době, kdy i za normálních okolností roste počet případů deprese, to znamená na podzim a na začátku zimy, bude opět zaveden ten striktní režim, který tu panoval na začátku epidemie, bude to mít výrazný dopad na psychiku lidí,“ domnívá se Martin Dudek.
