V kontextu dalších významných historických událostí není rozdělení Československa vnímáno příliš pozitivně, na rozdíl třeba od vzniku první republiky. „Češi řadí nejvýše rok 1918 a Sametovou revoluci, ke které jsou Slováci rezervovanější. Ohledně vstupu do Evropské unie jsou naopak Češi dnes skeptičtější než jejich sousedé,“ řekla vedoucí české části výzkumu Paulína Tabery.
V obou zemích se 46 % respondentů vyjádřilo, že rozdělení bylo spíš správným krokem. Opačný názor má v Česku 37 % lidí, na Slovensku to je 42 %.
Shoda panuje také v otázce, zda mělo o oddělení rozhodovat referendum. Dvě třetiny lidí z obou států považuje za chybu, že plebiscit nebyl vypsán. „Z jiných našich výzkumů víme, že rozdělení bylo relativně nepreferovanou možností. Lidé si spíš mysleli, že rozdělení nebylo nutné,“ uvedla Tabery.
Průzkum CVVM k 25. výročí rozdělení Československa. (5. prosince 2017)
„Na Slovensku klademe otázku ohledně referenda pravidelně od roku 1993 a nedochází k žádným změnám. Nevypsání referenda byla první událost po roce 1989, kdy lidé měli pocit, že politici jednali proti většinovému nesouhlasu. Dá se říct, že tento názor je už součástí naší historické paměti,“ řekla Zora Bútorová, jež vedla průzkum na Slovensku.
Rozpad je historie, vazby ale zůstávají
Potvrdilo se, že mladší lidé do 29 let už nemají na tehdejší události jasný názor - odpověď „nevím“ zvolila třetina mladých. Případně se začínají přiklánět k pohledu, že rozpad Československa byl správný krok.
„Z roku 1993 se stává historická událost. Vyrostla už více jak jedna generace, která nemá s Československem nic společného. Mladí si tak logicky často nedokážou vytvořit názor,“ míní Tabery. „Oproti starším lidem vidí mladí zpětně rozpad federace jako pozitivní - nemají totiž srovnání, a tak zřídka volí možnost, kterou nezažili,“ dodává.
V porovnání s podobným výzkumem z roku 2012 zůstávají vztahy mezi Čechy a Slováky na stále stejně dobré úrovni. Čísla se za pět let téměř nezměnila - více jak 80 % dotazovaných Čechů si myslí, že by jejich země měla udržovat se Slovenskem bližší vztahy než s ostatními sousedy. Dvě třetiny lidí má známé nebo přátele mezi Slováky a téměř 90 % lidí nedělá problémy slovenština.
Průzkum CVVM k 25. výročí rozdělení Československa. (5. prosince 2017)
„Jedním z nejzajímavějších údajů pro mě je, že jedna čtvrtina nejmladší generace už začíná deklarovat, že jí porozumění slovenštině dělá ve větší míře potíže. Tento trend by možná mohl v hodně vzdálené budoucnosti vztahy ochladit, protože si navzájem rozumíme hlavně díky kulturní a jazykové blízkosti,“ říká Tabery, ale dodává, že kontakt se slovenštinou zdaleka nemizí.
To potvrzuje Bútorová: „Z našich výzkumů víme, že Slováci hodnotí Českou republiku výrazně pozitivněji než svou domovinu, ale i dokonce než samotní Češi Česko. Slováci se stěhují do České republiky kvůli studiu, za prací, jezdí za turistikou. Důvěra Slováků směrem k Čechům je v porovnání s ostatními národy nesmírně vysoká,“ říká.
Výzkum probíhal začátkem října formou osobních rozhovorů tazatelů s reprezentativním vzorkem respondentů. V Česku i na Slovensku se ho zúčastnilo kolem tisíce lidí. Sběr dat zajistily Centrum pro výzkum veřejného mínění a agentura FOCUS.
