Letos v lednu unikla z EU interní zpráva, podle níž biopaliva mohou škodit v důsledku více než tradiční benzin či nafta. Ukázalo se, že "fosilní" neznamená nutně "škodlivější než zelené" (více o zprávě zde).
Kdo průzkum objednalPrůzkum si zadala nevládní Aliance pro energetickou soběstačnost. Uskupení prosazuje myšlenku energeticky soběstačného Česka využívajícího čisté zdroje energie. |
Přesto je v Česku zelená sexy. Každý druhý Čech v průzkumu SC&C podpořil myšlenku většího zapojení obnovitelných zdrojů v energetice.
Další čtvrtina pak soudí, že využívání obnovitelných zdrojů zlepšuje životní prostředí v Česku. Přitom ovšem kriticky soudí, že Česku zelenou energetiku "diktuje EU, což ohrožuje český průmysl". Zbývající čtvrtina lidí vnímá obnovitelné zdroje negativně.
"Chci obnovitelné zdroje, ale nechci je platit"
Podle sociologa Jana Herzmanna z agentury Factum Invenio nicméně chování lidí naznačuje, že mnozí problematiku obnovených zdrojů neznají.
"Pro devět z deseti Čechů je nejdůležitější, aby se cena elektřiny dále nezvyšovala. Převážná většina zástupců domácností sice deklaruje, že by ČR měla podporovat výstavbu dalších obnovitelných zdrojů, jsou-li ale postaveni před finanční spoluúčast jejich domácnosti, je již jejich přístup odměřenější. Dvě třetiny populace se kloní k závěru, že příspěvek na obnovitelné zdroje energie by neměl být povinný," uvedla v květnu tisková zpráva Herzmannovy agentury.
Téměř tři čtvrtiny obyvatel podle Factum Invenio soudí, že Česká republika ve srovnání s vyspělými ekonomikami ve využívání obnovitelných zdrojů zaostává. Ve skutečnosti ale patří mezi země, které do podpory obnovitelných zdrojů energie investovaly v poměru k HDP nejvíce, tvrdí agentura (průzkum najdete zde).
Energetika v Česku
|
"Stavme malé elektrárny, rušme ty uhelné"
Veřejností nejméně oblíbeným zdrojem energie je podle SC&C uhlí, 59 % lidí si přeje zavírání uhelných elektráren. Právě díky uhlí nicméně patří Česko po energetické stránce mezi tři nejsoběstačnější země EU, lépe už na tom jsou jen Britové a Dáni s velkými zásobami ropy a zemního plynu.
Za žádoucí energetické zdroje Češi označují zejména stavbu malých vodních elektráren, solárních elektráren na střechách domů a tepláren poháněných biomasou. I jejich provozování přitom provází řada pochyb a otazníků.
V době, kdy se blíží rozhodnutí o dostavbě Temelína, budí pozornost pohled na jadernou energetiku. Každý třetí Čech (33 %) soudí, že máme jaderných elektráren přespříliš a měli bychom je omezovat. Větší část, 43 %, si ale přeje zachování stávajícího stavu. Nové bloky vyrábějící energii z jádra by stavělo 21 % lidí.
Kritičtější než k jádru jsou lidé k solárním elektrárnám na zemi. Na 47 % obyvatel si přeje jejich rušení, 29 % by ponechalo současný stav a 19 % obyvatel pak chce počet solárních "farem" zvýšit.
Boom solární energetiky v Česku umožnil nedomyšlený zákon o podpoře obnovitelných zdrojů. Ten zajistil solárním podnikatelům vysoké výkupní ceny elektřiny, na což má stát doplácet dvacet let. Vláda Petra Nečase se sice pokusila omezit ztráty pomocí zdanění, čelí ale hrozbě arbitráží ze strany investorů.
Agentura SC&C oslovila při sběru dat celkem 1 084 lidí, vybraných metodou kvótního výběru. Průzkum se konal formou osobních rozhovorů mezi občany staršími 18 let.