Průzkumu se zúčastnili občané ze 14 států střední a východní Evropy.
Češi vnímají jako nejzkorumpovanější prostředí úřady. O uplácení a protekci v této oblasti je přesvědčeno 37 procent občanů. To je téměř dvakrát víc než v roce 2001.
Úplatkářství kvete podle dotázaných také ve zdravotnictví, na soudech či na policii. Česká společnost vnímá jako nejméně korupční prostředí armádu a bankovní sféru.
Tři pětiny respondentů jsou přesvědčeny, že je korupce součástí státního aparátu, a 81 procent lidí se domnívá, že zkorumpovaní politici, úředníci a podnikatelé tvoří propojenou síť a vzájemně se podporují.
Lidé sice vnímají korupci velmi citlivě a kriticky, sami ale proti ní bojovat nechtějí. Zkušenost s korupcí by ohlásilo policii jen 18 procent dotázaných. Většina lidí by si takovou událost nechala pro sebe, nebo by se svěřili jen svým blízkým.
"Vypadá to, že populace dává od korupce ruce pryč a nechává potírání na státu," řekl Ladislav Klika z GfK.
Za samozřejmé nebo běžné považuje úplatky 61 procent české populace, přičemž průměr v celém sledovaném regionu dosáhl úrovně 41 procent. Jen asi desetina českých občanů považuje dávání úplatků za zcela zbytečné.
Osmapadesát procent respondentů uvedlo, že nikdy nedali úplatek. K uplácení se přiznala více než třetina Čechů.
Ředitelka české pobočky společnosti Transparency International Adriana Krnáčová připomněla, že podle výsledků indexu vnímání korupce se Česká republika loni umístila na 54. místě z celkem 133 hodnocených zemí.
Korupcí v byznysu se ve své nejnovější studii zabývá Světová banka. V Česku a dalších zemích přistupujících do EU podle ní ubývá úplatků v oblasti státních služeb a naopak přibývá v oblasti daní a při udělování státních zakázek. - více zde
