Kauzu otevřeli historici loni. Z policejních materiálů sestavili příběh, podle nějž do Prahy na koleje přijel agent chodec Miroslav Dvořáček, který bojoval proti komunistům a vynášel informace na západ. Předtím se totiž potkal se svojí známou Ivou Militkou a na koleje si k ní přišel schovat kufr.
Přes několik studentů se zpráva o Dvořáčkově přítomnosti dostala ke Kunderovi, který měl agenta udat. Dvořáček pak strávil téměř čtrnáct let v komunistickém žaláři, hrozil mu i trest smrti.
KUNDERA PRÝ UDAL LETCE-ŠPIONAVíce o půlstoletí staré donašečské kauze čtěte zde |
Kundera takovou verzi důrazně odmítl. A jeho obhajoba stála i na teorii, že protokol z policejní služebny "tajní" zfalšovali poté, co spisovatel emigroval, aby ho zdiskreditovali.
Podle Lidových novin ale tento výklad už nemá oporu. Odvolávají se na přepis přednášky náměstka ministra národní obrany Jaroslava Jermana s názvem "O obraně země proti vnitřním nepřátelům", který vyšel roku 1952. Spisek je veřejně dostupný v Národní knihovně.
Protokol, který loni vzbudil rozruch a ze kterého citoval náměstek Jerman
Jerman dává protokol s Kunderovým jménem za příklad úspěšné akce proti nepřátelům režimu.
"Dne 14. III. 1950 dostavil se na okresní oddělení Veřejné bezpečnosti v Praze 6 studující M. K. a oznámil, že studentka M. E. sdělila jeho kolegovi, že se sešla na Klárově se svým známým Miroslavem Dvořáčkem a tento ji prý požádal o uschování kufru, pro který si prý přijde během dopoledne," uvádí přepis.
Iniciály M. K. směřují právě ke Kunderovi, přepis ve zhuštěné podobě odpovídá právě policejnímu spisu. Jsou v něm přehozené iniciály Ivy Militké, což mohl být banální omyl, nebo také snaha ji krýt.
KUNDERA SE BRÁNÍ: JE TO LEŽNikoho jsem neudal, prohlásil loni spisovatel |
List oslovil historika Petra Kouru, podle nějž je přepis Jermanovy řeči "silně ideologický text určený veřejnosti, který obsahuje odkazy na konkrétní případy" a který prakticky vylučuje, že by původní hlášení z roku 1950 mohlo být dodatečně vyrobeným podvrhem.
Historik nicméně podotkl, že spisovatelovu vinu ani tento dokument jednoznačně neprokazuje.
"Zásadní informaci o tom, kdo je Dvořáček, se StB nedozvěděla od Milana Kundery, jak bylo původně prezentováno, ale od Ivy Militké. To je hlavní přínos tohoto dokumentu," řekl LN historik Petr Koura.
Kundera tak zřejmě nebyl jediný, kdo agenta prozradil, ale podle politologa Bohumila Doležala je problém jinde: udávat neměl, i když ho zřejmě ovládl strach.
"Ta situace je příšerně zamotaná, je tam spousta okolností. Ovšem základní věc je, že to Kundera podle mě dělat neměl. Tím víc se mi to takto zdá, když je potvrzena autenticita toho dokumentu. Neměl to dělat a je moc dobře, že se o tom psalo," citují Doležala Lidové noviny.
