Lékaři oznámili konec projektu poté, co se dozvěděli, že příští rok se u Itarepsu nezmění sazebník. Ten vyjmenovává výkony, které jsou hrazené ze zdravotního pojištění.
"Itareps zadávalo ministerstvo zdravotnictví, které ho nezařadilo do úhrad na příští rok. Je to jeho neuvěřitelná licoměrnost," zlobí se Filip Španiel, který je autorem projektu.
Ministerstvo nesouhlasí a tvrdí, že s Itarepsem počítá. Úpravu sazebníku, v níž byl zahrnut i Itareps, ale odsunulo o rok. "Není pravda, že by byl projekt pohřben. Výkony jsou v navrženém sazebníků. Ten má být vydán po Novém roce s tím, že platit začne od ledna 2015. Odsunutí platnosti požadovali poskytovatelé zdravotní péče, aby měli dostatečný časový prostor se na změny připravit," sdělila mluvčí ministerstva Viktorie Plívová. Podle náměstkyně ministra Heleny Rögnerové se do sazebníků dostane dřív jen několik výkonů "ve veřejném zájmu". Mezi nimi Itareps není.
Dva tisíce pacientů
Itareps lékaři spustili před osmi lety a nyní ho využívá podle Španiela jeden tisíc pacientů v Česku a jeden tisíc pacientů v Japonsku, kde jej používají čtyři univerzitní pracoviště. Dalšímu rozvoji brání právě peníze.
Jak funguje ItarepsSystém podle lékařů dokáže na dálku zjistit, zda se zhoršuje stav pacienta se schizofrenií. Slouží k tomu mobilní telefon, na kterém nemocný jednou týdně vyplní dotazník s deseti otázkami. Podle autorů systému jsou otázky postaveny tak, že se z nich dá vyčíst aktuální zdravotní stav pacienta a odhalit včas nový nápor nemoci. "Přidaná hodnota programu spočívá ve speciálním algoritmu, který výzkumný tým vyvinul ve spolupráci s matematiky z ČVUT. Díky němu dokáže Itareps dobře odhalit riziko relapsu, tedy akutního stavu, který vyžaduje hospitalizaci," stojí v tiskové zprávě Psychiatrického centra Praha, které stojí za budovaným Národním ústavem duševního zdraví. |
Provoz systému v omezeném režimu, bez plateb lékařům a úhrad SMS, stojí 350 tisíc korun ročně. Pokud by projekt měl být hrazený se vším všudy, podle Španiela by náklady na jednoho pacienta dosáhly 3 651 korun za rok.
Autoři projektu na něj dosud hledali peníze u sponzorů, kterými byly zejména farmaceutické nebo počítačové firmy. "Ekonomická krize je ale donutila finance stáhnout, takže na jeho provoz příští rok už nemáme," uvedl Španiel.
Lékaři tvrdí, že systém dokáže předcházet hospitalizacím. To potvrzuje japonská studie, provedená na 399 pacientech (studie v angličtině je zde). Pacient hlídaný přes mobil nemusí ani tak často za lékařem do ordinace. Podle autorů projektu proto lze snížit náklady na léčbu schizofrenie, a uspořit tím stamiliony korun ročně.
Autoři projektu se už delší dobu snaží přesvědčit ministerstvo i zdravotní pojišťovny, aby Itareps proplácely. Ministerstvo sice už před rokem zařadilo Itareps do sazebníku výkonů, pojišťovny jej přesto ignorovaly. "Pokud nám bude legislativa ukládat, abychom konkrétní péči hradili, hradit ji budeme. A naopak," uvedl mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny Oldřich Tichý.
Ministerstvo, které před časem zahájilo přípravu reformy psychiatrické péče, nyní zpracovává připomínky k úhradám pro příští rok. V nich by požadavky lékařů z Psychiatrického centra Praha ještě mohlo zohlednit.
