"Počet pacientů s duševní poruchou neustále roste a současný model není schopen péči dostát," vysvětlil náměstek ministra zdravotnictví Marek Ženíšek s tím, že hlavním důvodem nárůstu pacientů je zejména stres a rychlý způsob života.
Například před šesti lety statistiky evidovaly 458 500 pacientů, kteří se léčili ambulantně (tedy za léčbou docházeli), a 57 367 pacientů, kteří museli být hospitalizováni v léčebně. Loni statistiky ukazovaly už 556 456 ambulantních pacientů a 59 297 léčených ústavně. Podle předního psychiatra Jiřího Rabocha každý rok psychiatra vyhledá na 600 tisíc lidí.
Proč přibývá duševních poruch"Jejich vyšší výskyt způsobuje například epidemie obezity, změna stravovacích návyků nebo vliv světla," popsal přední psychiatr a předseda České psychiatrické společnosti Jiří Raboch. Obézní lidé mají nedostatek látek, které podporují funkce mozku, vliv hraje i trápení kvůli jejich vzhledu. Psychiku člověka pak ovlivňuje například i to, že má méně denního světla či to, že pracuje v noci. "Mezi psychosociální faktory patří nerovnost mezi lidmi, nejistoty, velká pracovní zátěž, orientace na výkon. To jsou zátěžové faktory, jež někteří lidé zvládají bravurně, ale řada je zvládnout nedokáže," doplňuje Raboch. |
Péče o duševně nemocné přitom neprošla výraznou změnou od 90. let. Podle ředitele pražské psychiatrické léčebny v Bohnicích Martina Hollého je systém péče na úrovni 19. století. Lékaři i ředitelé léčeben proto chtějí změnu. I za cenu toho, že některé pavilony nebo léčebny při ní mohou skončit.
"Máme tři varianty řešení. Mezi ně patří snižování počtu lůžek, redukce oddělení a redukce psychiatrických léčeben," vyjmenoval Ženíšek.
Část léčeben může skončit
Cestu ke změnám zatím ministerstvo hledá. Pomoci by měla analýza, kterou vypracuje Česká psychiatrická společnost, která sdružuje psychiatry. K dispozici bude letos. Do konce roku vznikne i pracovní skupina při ministerstvu zdravotnictví složená ze zástupců lékařů, ředitelů léčeben, zdravotních pojišťoven, ministerstev a neziskových organizací. Cílem její práce bude výběr modelu reformy. "V závěru můžeme všechny tři varianty kombinovat, nebo vybrat jen jednu z nich. Jisté ale je, že ať vybereme jakékoliv řešení, žádné se neobejde bez finančních prostředků," podotkl Ženíšek.
Reforma si mezi roky 2014 až 2020 vyžádá odhadem nejméně šest miliard korun. Resort je chce prostřednictvím ministerstva pro místní rozvoj čerpat ze strukturálních fondů Evropské unie.
Léčba má jít za pacientem
V Česku je v současnosti 20 psychiatrických léčeben, které mají více než 9 tisíc lůžek. Dalších 1 400 lůžek je v nemocničních odděleních. Podle Rabocha je však tento počet nedostatečný. Stejně jako podpora státu pro rodiny, kteří chtějí pečovat o své duševně nemocné příbuzné. "Trendem by mělo být přenést péči do komunity, aby lidé žili ve svém přirozeném prostředí, ne v léčebně," konstatoval Raboch.
Financování léčbyNáklady zdravotních pojišťoven na péči v roce 2011 dosáhly zhruba 220 miliard korun, uvádí Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR. Do psychiatrické péče jdou z této sumy necelá čtyři procenta, tedy ani ne 8,8 miliardy. Toto procento se přitom v minulých letech nijak výrazně neměnilo. Podle Marka Ženíška by se od letošního roku měly zvyšovat investice do léčeben. Ministerstvo na úkor fakultních nemocnic na opravy pavilonů v léčebnách v Dobřanech a Bohnicích uvolní letos zhruba 100 milionů korun. |
Ministerstvo proto chce ve spolupráci s lékaři a řediteli ústavů přesunout péči z léčeben do chráněného bydlení. Tedy do domácností, ve které pacientovi se strastmi běžného života pomáhá odborník. Cílem je také více posílit ambulantní péči, na kterou mohou pacienti docházet z domova. "Nelze ale očekávat, že komunitní péče bude pro Českou republiku levnější, zejména v době přerodu péče jsou náklady vyšší," upozornil Raboch.
Na to, že změny v systému péče jsou nutné, dlouhodobě upozorňují také organizace sdružující pacienty s duševními poruchami. Změny chtějí podpořit 10. října happeningem před ministerstvem zdravotnictví. Motto akce zní: Lidské je bláznit.
