A ti členové ODS, kteří na víkendovém kongresu prohráli, jsou teď dokonce přesvědčeni, že to není fikce, ale velmi pravděpodobná budoucnost. Pokud se pravice nepolepší.
Předpověď pokračuje: mocenský vzestup levice, který začal v roce 2008 obsazením krajů a pokračoval v roce 2010 ovládnutím vlády, Sněmovny i Senátu, je tak po pěti letech završen. Jiří Paroubek bude úřadovat nejméně do roku 2018, v případě obhajoby v druhém funkčním období až do roku 2023.
Budoucí hradní kancléř Jaroslav Tvrdík už ve Španělském sále chystá všechny náležitosti. Tedy stěhování do prezidentského sídla, Lumbeho vily, a také oficiální fotografování na poštovní známky a obrazy. V čele vlády i ČSSD nahradí Paroubka rázný středočeský hejtman David Rath.
"Já se toho bojím. Mám pocit, že začínáme být rizikovým, ohroženým druhem. Aby stejně jako dnes oranžovo-rudé kraje proboha nebyl za dva roky oranžovo-rudý Senát. A to je zatraceně rizikové pro budoucí prezidentskou většinu v roce 2013," varuje pražský primátor Pavel Bém, který o víkendu prohrál boj o šéfa ODS.
V projevu staronového lídra Mirka Topolánka sice 26krát zaznělo "obamovské" slovo změna, jenže pokud zůstane jen u rétoriky a občanští demokraté i jejich vláda se opravdu nezmění, řítí se k dalším volebním prohrám.
Trochu počtů. Ke zvolení prezidenta je potřeba minimálně 141 hlasů z obou parlamentních komor, kde je dvě stě poslanců a 81 senátorů. Sedmadvacet senátorů, kteří byli zvoleni letos na šest let, má jisté, že budou volit příštího prezidenta v roce 2013. A z nich je 23 z ČSSD a jen tři za ODS.
Raději Zemana či Švejnara
I následující dvě obměny v Senátu mluví výrazně v neprospěch pravice. Už za dva roky budou konzervativci obhajovat osmnáct křesel (získaných ve zlatém roce 2004) a sociální demokraté žádné, což znamená, že na rozdíl od ODS nemohou nic ztratit, jen získat.
A za další dva roky, v roce 2012, obhajuje ODS čtrnáct míst v Senátu, zatímco ČSSD jen šest. Z toho vyplývá, že pokud vládní pravice bude pokračovat v dosavadním stylu a opoziční levice neudělá velké chyby, velmi snadno ovládne Senát. Podobně i Poslaneckou sněmovnu, do které se bude volit v létě 2010.
Nynější preference nasvědčují tomu, že sociální demokracie společně s komunisty má i tady šanci na pohodlnou většinu. Dohromady tak v obou parlamentních komorách dají potřebných 141 hlasů. V ten moment se stává skutečností zvolení Jiřího Paroubka jedenáctým prezidentem, on sám tuto ambici netají.
ODS tomu nedokáže svým kandidátem nijak zabránit. Spíš může vsadit na metodu "rozštěpit jednotu ČSSD" a vytáhnout její bývalé kandidáty – Miloše Zemana nebo Jana Švejnara. S cílem, že pár socialistů jim to v tajné volbě hodí raději než Paroubkovi.
Konzervativci to tuší a už přemýšlejí, jak levicové kyvadlo zastavit, aby je po krajích nesmetlo i z dalších pozic. Aby se z "oranžové vlnky", jak nazval Mirek Topolánek letošní debakl v krajských a senátních volbách, nestalo opravdové tsunami. To by modré mohlo smést z vládních a parlamentních pozic na Malé Straně, ale také z měst a obcí.
Za dva roky jsou komunální volby, v posledních získala ODS 36 procent hlasů a sedm tisíc zastupitelů, zatímco ČSSD jen šestnáct procent a čtyři tisíce míst. Jak takovému vychýlení kyvadla doleva čelit? Z vlastní povolební analýzy ODS zjistila, že v české levicové a stárnoucí společnosti už také nikdy nemusí pravice vyhrát.
Až se bude psát...
Místopředseda strany a ministr sociálních věcí Petr Nečas navrhuje, aby kromě tradičních ekonomických témat ODS více prosazovala také rodinnou politiku.
"Za dvacet let bude třetina obyvatel starších šedesáti let. Každý rok nám přibývá třicet tisíc penzistů, to je jedno okresní město," upozorňuje Nečas. Tato sílící skupina logicky víc slyší na levicová hesla typu "jistoty" než na pravicová "úspěch máte ve svých rukou".
Druhou možností je mobilizace před levicovým nebezpečím. Avšak je otázka, zda to bude ODS stačit na získání ztracených příznivců zpět. Pak jedině jít do kampaně s upravenou známou písní kapely Katapult: "Až se bude psát rok dva tisíce třináct, až se bude Jiří Paroubek usazovat na Hradě, pak bude možná pozdě na to chtít se ptát..."
