Předškoláci se na svůj "velký" den už delší dobu připravují. Ve školkách se totiž kromě hraní učí třeba poznávat zvířata, ale i jak správně držet tužku nebo příbor a jaké jsou zásady slušného chování.
"Děti získávají vědomosti především formou hry. Připravujeme tematické týdny, při kterých si povídáme třeba o tom, jaká zvířata děti znají," popisuje učitelka z pražské mateřské školy Trojlístek Eva Nejedlá. Kromě toho se učí zvířata i malovat nebo o nich zpívají různé písničky.
Navíc mají děti ve většině mateřských škol možnost jít na exkurzi do škol a účastní se tam vyučovací hodiny s prvňáky. "Některé děti do výuky zapadají velice snadno," dodává Nejedlá.
Možnost poznat své potenciální školáky vítají i základní školy. Vidí totiž, jak se při výuce chovají. Navíc, když se dětem škola zalíbí, je pravděpodobné, že do ní pak budou chtít chodit.
"Je to dobré jak pro ně, tak pro nás. Zúčastní se hodiny, provedeme je po škole, aby viděly, jak je velká a co tady všechno máme," vysvětlil Jaroslav Haušild, ředitel Základní školy Zdeňka Štěpánka v Mostě.
Rodiče se ptají a pečlivěji vybírají
Už dávno neplatí, že by rodiče dali své dítě do nejbližší školy. Naopak. Většina z nich školu dlouho a důkladně vybírá.
Velkou roli hraje lokalita, ve které škola je, úroveň vzdělávání, přístup a ochota učitelů, ale i to, jakou má škola pověst.
"Vybrala jsem si školu, ale při Dnu otevřených dveří mě zklamala. Vadilo mi, že by prvňáčci měli šatny vedle osmáků, kterých by se podle mě báli," vysvětluje matka šestileté Nikolety Petra Jíchová.
Pro Pavlu Mulwey, matku pětiletého Jakuba, je zase nejdůležitější lokalita. "Nelíbilo by se mi, kdyby škola byla třeba u frekventované silnice," říká.
Už přes týden proto obchází školy a zjišťuje, co nabízejí. "Na jedné škole to bylo až přehnané. Pořád mi líčili, jak jsou fantastičtí. Připadala jsem si, jako bych vybírala nějaké zboží, ne školu pro syna," kroutí hlavou.
Kromě toho chtějí rodiče vědět, jak jsou školy připravené na reformu, kvůli které se bude od příštího školního roku učit jinak. "Neumím si to totiž zatím moc představit," přiznává matka pětiletého Jakuba.
To, že na budoucí prvňáky čeká změna, říkají rodičům i ředitelé škol. Vysvětlují jim proto, jak bude výuka vypadat a jak se bude lišit od dosavadních vyučovacích hodin.
"Podle nových osnov učíme už nyní. Funguje u nás projektové vyučování a propojování předmětů. Rodiče o tom samozřejmě musí vědět," řekla Irena Prokopová, ředitelka Základní školy Plzeňská I v Praze.
Odklad má přes 16 tisíc dětí ročně
Ačkoliv jde k zápisu přes sto jedenáct tisíc dětí, do školních lavic jich v září zasedne kolem dvaadevadesáti tisíc. Některé z nich totiž zůstanou ještě rok ve školkách - jejich rodiče zažádají o odklad.
Počet takových dětí se každý rok zvyšuje. Psychologové však upozorňují, že pokud to není opravdu nutné, do školy by děti měly jít v šesti letech.
"Může se stát, že propásnou okamžik, kdy je dítě připraveno získávat nové informace a chce se učit," vysvětlila dětská psycholožka Iva Kopecká. Podle ní nemá smysl za každou cenu prodlužovat předškolákům dětství.
Existují proto i základní školy, které otevírají třídu pro předškoláky. Jednou z nich je olomoucká Základní škola Komenium.
"Hodně dětí má strach z nového prostředí, drží se maminky, bojí se promluvit a nemají dostatečnou slovní zásobu," popsala učitelka Libuše Zdařilová.
Děti také učí vše, co je dobré znát před nástupem do školy. Přípravka trvá půl roku a na konci dostane každé dítě vysvědčení. Pokračovat další půlrok pak mohou jen děti, které se do této školy zapíšou.
