"Určitě došlo k posunu. Myslím, že přístupnost webu je na slušné úrovni, i když jsou pořád věci, které by se daly zlepšit," říká Radek Pavlíček, přední expert na zpřístupňování webu pro postižené a metodik projektu Blindfriendly.cz. Nevidomí a slabozrací dnes podle něj mohou bez větších obtíží používat na internetu téměř všechny služby.
Se změnami k lepšímu souhlasí i nevidomý senátor Milan Pešák. "Pořád se ale stává, že člověk, který stránku nezná, stráví příliš mnoho času hledáním, než se dostane k tomu, co ho zajímá," upozorňuje. Pešák odhaduje, že internet využívá v Česku téměř 90 procent nevidomých v produktivním věku.
Pozitivní vývoj vnímá také Pešákův nástupce v čele Sjednocené organizace nevidomých a slabozrakých (SONS) Josef Stiborský. "Pro nás je důležité, že vznikla metodika, jak weby zpřístupňovat," podotýká.
Šikovní webmasteři to dělají automaticky, míní odborník
S používáním internetu pomáhají zrakově handicapovaným takzvané asistivní technologie. U nevidomých je to například čtecí zařízení nebo braillský řádek, který informace z obrazovky zobrazuje v braillově písmu. Slabozrací využívají počítač s větším monitorem či programy, které zvětšují obraz.
Při testování se pak například zkoumá, zda nejsou na webu nějaké bariéry, které těmto asistivním technologiím brání. Pro nevidomé je podle Pavlíčka důležité strukturování obsahu internetové stránky pomocí nadpisů. Slabozrací uživatelé zase potřebují dostatečný barevný kontrast či možnost zvětšování písma. V rámci projektu prověřuje přístupnost webů tým nevidomých a slabozrakých testerů.
S přístupností pomáhá také iDNES.czNa zpřístupnění internetových stránek zrakově postiženým se podílí i iDNES.cz. Spolu s dalšími servery v březnu 2008 spustil projekt univerzálních klávesových zkratek, který usnadňuje orientaci na webu. Na projektu se podílelo centrum Tereza při ČVUT. Více se dozvíte na webu Iniciativy pro přístupnější internet. |
"Pokud je ale tvůrce webu šikovný a dělá internetové stránky pořádně, tak drtivou většinu těchto zásad splňuje, aniž by nad tím musel nějak složitě myslet," dodává specialista.
Své weby se snaží zpřístupnit úřady i firmy
Pavlíček se podílel i na vyhlášce ministerstva vnitra z roku 2008, která úřadům veřejné správy nařizuje zveřejňovat na svém webu informace tak, aby s nimi mohli pracovat i handicapovaní uživatelé. Podle Pešáka však nelze říct, že weby státních institucí jsou obecně lépe přístupnější než komerční stránky. "Jsou dobré i mizerné příklady na obou stranách," míní senátor.
Zájem o uživatelsky přátelštější web má podle Pavlíčka jak státní, tak soukromý sektor. V druhém případě například banky či mobilní operátoři. "Frčí sociální odpovědnost, takže firmy se často snaží nabízet služby pro handicapované," říká.
Projekt Blind Friendly Web vznikl v roce 2000 a o tři roky později si vysloužil zvláštní uznání v soutěži IT Projekt roku. Podílí se na něm SONS a obecně prospěšná společnost TyfloCentrum Brno.
"Snažíme se především o osvětu v této oblasti. Nabízíme placené i bezplatné konzultace, testování či poradenství. Přednášíme na konferencích a školách. Snažíme se i mezi vývojáři a tvůrci webu zasévat sémě přístupnosti, aby na ní dbali," říká Pavlíček, jehož blog Poslepu byl předloni vyhlášen nejlepším blogem neziskové organizace.
