Je to nejspíš jediné místo v zemi, kde pro zrádce Karla Čurdu nemají jen slova odsouzení, nenávisti či posměchu. To místo se jmenuje Nová Hlína a je to Čurdova rodná ves. Jeho příbuzní tam stále žijí.
A mnozí z místních jsou přesvědčeni, že Čurdova zrada, která stála život stovky odvážných lidí včetně jeho přátel parašutistů, právě jim zachránila život.
Dodnes se dohadují, jak by se nacisté zachovali, kdyby se Čurda sám nepřihlásil. A kdyby rozzuření nacisté po Heydrichově smrti vypátrali Čurdův úkryt v jejich obci.
"Němci byli vždycky o krok napřed a oni by ho vyčmuchali. To, co potkalo Lidice, by potom potkalo Novou Hlínu. Takže já bych tu dnes třeba ani nebyl," říká pamětník a znalec místních poměrů Milan Přibyl. "Jsem o tom přesvědčen tak na devadesát procent," dodává.
Je znát, že se o historii zajímá, má detailní přehled o válečných událostech. Podobný názor jako on prý mají i mnozí další v obci. Ale Přibyl na rozdíl od nich je ochoten se o této minulosti bavit. Válka je totiž v Nové Hlíně na veřejnosti dodnes zakázané téma.
"Visí to tu ve vzduchu. Ale nemluví se tu o tom. Kdo to ví, ten to ví, ale třeba v hospodě se to neprobírá. Nikdo se k tomu nevyjadřuje," říká Přibyl.
Sám si ještě vzpomíná na Čurdovu maminku. Bylo to po válce a její syn čekal v Praze na popravu. A ona sedávala smutně před domem. "Muselo ji to na sklonku života sebrat. Těžko říct, co se v ní odehrávalo," uvažuje Přibyl.
Čurdova zrada dopadla na celou jeho rodinu
Nedaleko bydlí na statku rodina Čurdova. Osmasedmdesátiletý Karel Čurda je synovcem a jmenovcem nechvalně proslulého parašutisty. V obci má výbornou pověst. Je ochotný, přátelský, vždy připraven pomoci. A se všemi si rozumí. Tedy pokud se s ním nechtějí bavit o válce.
"Vyprávěl mi, jaké s tím svým jménem měl problémy. Kamkoli přišel, všude trable. Víme, že synovec nemůže za strejdu, ale on to nese těžce," říká Přibyl.
Popisuje, jak soused jednou přijel služebně do Prahy a předával jakési papíry. A paní, která se dozvěděla jeho jméno, na něj prý skoro zaútočila: Vy jste ten Čurda od tamtoho...? "Doslova ho prý napadla, bylo to nepříjemné," dodává Přibyl.
Zkoušíme, zda by nás Karel Čurda mladší přece jen nepřijal. "Stalo se to sice před sedmdesáti lety, ale v Nové Hlíně a zvláště pro rodinu pana Čurdy jsou otázky na selhání jeho strýce stále velmi citlivé. Určitě i proto, že si po válce zažila od lidí své. Neztěžujte jim to i vy," radí místostarosta Třeboně Zdeněk Mráz.
Samozřejmě, Karel Čurda odmítl. Už se prý k tomu nechce vracet. "Ale napište tam, že celá rodina za války v době atentátu byla měsíc ve vazbě. O tomto totiž nikdo nemluví," vzkazuje Karel Čurda.
Příbuzní se s hanbou naučili žít
Jak se tedy na zrádce parašutistů dívá soused Přibyl? "Zpočátku to byl vlastenec, který šel bojovat, dobrovolně," říká. Později podle něho Čurda situaci psychicky nezvládl. Bylo to v době, kdy ztratil spojení s ostatními výsadkáři. A nacisté hrozili vyvražděním celých rodin dopadených parašutistů. "Možná byl i naivní, myslel si, že vraždění svým přihlášením zastaví," popisuje Přibyl.
A pak, když ho nacisté drželi, nemohl dělat nic. Tedy snad kromě sebevraždy. "Pokud chtěl žít, nebylo jiné cesty než té, po které šel," vysvětluje Přibyl.
S Karlem Čurdou mladším se před lety setkal archivář Vojtěch Šustek. A řeč se stočila na selhání jeho strýce. "Pan Čurda jej hodnotil velmi kriticky. Jeho zradu neobhajoval a hned dodal, že on za to, co strýc udělal, nemůže," říká Šustek.
Synovec i další příbuzní byli prý celý život vystaveni ústrkům. Nejvíce prý ve škole od učitelů a dětí.
Podle Přibyla však rodiče svým dětem v Nové Hlíně raději o minulosti Čurdovy rodiny nic moc neříkali. Právě proto, aby zabránili posměšným útokům na oblíbené sousedy. "Naučil jsem se s tím žít," řekl Karel Čurda nedávno badateli Jaroslavu Čvančarovi. S novináři se prý nebaví, aby ochránil rodinu. Nestojí totiž o to, aby si jeho domek jezdili fotit turisté, kteří zavítají na Třeboňsko.
