Orkán Kyrill poničil Šumavu v roce 2007, kůrovec v letech následujících. Případ za ta léta zapadal jehličím, ale před rokem 2013 byla šumavská otázka jedním z nosných témat, na kterých se profiloval Miloš Zeman, tehdy důchodce z Vysočiny, během tažení na Pražský hrad.
O pět let později (a tři týdny před oznámením, zda bude znovu kandidovat), Zeman šumavskou kartu zahrál znovu, když ve Sněmovně přesvědčoval poslance, aby podpořili senátní novelu o národním parku (prezidentův projev najdete zde). Připomeňme si klíčové pasáže projevu a jejich kontext.
1 Zákony o národních parcích
- „Dovolte mi, abych začal tím, že nevidím žádný důvod, proč by měl existovat speciální set zákonů o jednotlivých národních parcích.“
Centrálním předpisem stran ochrany přírody je od roku 1992 zákon o ochraně přírody a krajiny, o jehož novelu se nyní ve Sněmovně hraje. Zákon stanovuje, že nové národní parky se vyhlašují samostatným zákonem. Před jeho přijetím stačilo dle zákona z roku 1956 nařízení vlády. Proto starší národní parky v Krkonoších, Podyjí a na Šumavě vznikly nařízením vlády, ale nejmladší národní park České Švýcarsko má vlastní zákon.
V minulosti se skutečně objevily snahy zřídit speciální zákon o Šumavě (například senátní návrh nebo veřejná petice). Aktuálně řešená novela však žádný „set zákonů o jednotlivých parcích“ nezavádí.
2 Kolik stromů padlo za oběť kůrovci?
- „Proletěl jsem se s televizí Prima nad obrovskými územími uschlých šumavských lesů. Jedná se minimálně o 60 000 krásných stromů.“
Vzpomínaný let z roku 2009 podle dostupných informací platilo sdružení Přátelé Miloše Zemana (pozdější SPOZ) a šumavští podnikatelé. Konal se ještě předtím, než kůrovcová kalamita vrcholila. Podle mluvčího Národního parku Šumava Jana Dvořáka padlo za oběť vichřici či následně kůrovci celkem 4,8 milionu stromů. Les má ovšem schopnost obnovy a občasné vichřice či kalamity k jeho životnímu cyklu - jakkoliv na to lidé zapomínají, pokud dlouho žádná nepřijde - patří.
Na zasaženém území tak rostou miliony nových stromů, vysvětluje Dvořák. A připomíná, že například na Modravsku už pahýly po kůrovcové kalamitě z 90. let prakticky zmizely v záplavě nových a rychle rostoucích smrků.
3 Kdo způsobil kůrovcovou kalamitu?
- „Jestli si někdo z laiků myslí, že kůrovcovou kalamitu způsobil orkán Kyrill, tak je na omylu. A víte proč? Protože při orkánu stromy padají. Při kůrovcové kalamitě stromy schnou. A to je zatracený rozdíl.“
Ani laici si patrně nemyslí opak, tedy že by při orkánu stromy usychaly a lýkožrout je lámal. Ale ironii stranou: orkán Kyrill poničil podle údajů Správy NP Šumava stromy odpovídající 744 tisícům kubíků dřeva. Už se to moc nepřipomíná, ale čtyři pětiny z tohoto množství lesníci odtěžili.
Cyklus kůrovce „Kůrovec je zprvu utlumený a množí se, když nastane příležitost. Přijde vítr a jeho počty začnou stoupat. Trvá to asi tři roky, než dosáhne vrcholu a poté jeho počty prakticky pokaždé spadnou dolů. Závisí to hodně na počasí, stačí deštivé jaro a chladné léto a on nemá dobré podmínky pro šíření,“ říká mluvčí NP Šumava Jan Dvořák. |
V I. a II. zónách parku zůstalo přibližně 150 tisíc kubíků neodtěženého dřeva. Byla to území, která ministr životního prostředí Martin Bursík zahrnul v rámci rozšíření bezzásahových zón do třiceti procent rozlohy parku, ponechaných divoké přírodě.
Pro pochopení dalšího dění je užitečné popsat strategii lýkožrouta smrkového, běžně nazývaného kůrovec. Chování brouka je svým způsobem podobné šelmě - vybírá si oslabené cíle, proti nimž má větší šanci uspět. Zatímco silné a zdravé stromy přiměřenému množství lýkožrouta (který je jinak běžnou součástí lesů a zničit ho jde jen jejich vykácením) odolají, ty slabší jsou na tom hůř.
A řečeno slovníkem prezidenta Zemana, právě to, jestli je strom zdravý, nebo z něj zbyl polom, je z hlediska schopnosti odolat kůrovci zatracený rozdíl.
„Polámané smrky v polomech jsou základem kalamity, tam se mohl kůrovec rozšířit - zatímco jinde, mimo bezzásahové zóny vyhlášené Martinem Bursíkem, se kácelo,“ říká mluvčí parku Dvořák.
4 ... a těm Bursíkům se nic nestane
- „Kolegyně a kolegové, když někdo vykácí alej, tak se stává předmětem kritiky. Když někdo zničí 60 tisíc stromů, tak se těm Bursíkům nic nestane.“
Šumava na fotografiích |
Kácení alejí je jen těžko srovnatelné s dopady kůrovcové kalamity. Proč se však ministr Bursík rozhodl ponechat potenciální líhně kůrovce jejich osudu?
Zjednodušeně řečeno resort volil mezi tím, zda do nejpřísněji střežených částí parku, kam nemohou ani chodci, pustí těžkou techniku, nebo zda oněch 150 tisíc kubíků dřeva ponechá na místě. Přiklonil se k tomu, že by chráněné území sanačními pracemi utrpělo více.
Zeman to vidí opačně, proto mluví o „poušti“ způsobené kůrovcem. A nejen on: příběh, kterak se „Bursíkům nic nestalo“, má i rozměr trestních oznámení. V roce 2011 dal městský soud v Praze Bursíkovi za pravdu. „Zájem na ochraně přírody má při rozhodování významnější roli než hledisko vztahující se k hospodaření v lese,“ stálo mimo jiné v rozsudku.
5 Sázet listnaté stromy? To se už léta děje
- Byly to hospodářské lesy, schwarzenberské lesy. Byly to lesy, které bohužel byly smrkovou monokulturou. A já sám se v zájmu ochrany životního prostředí domnívám, že by bylo lepší, kdyby se tato monokultura postupně doplňovala smíšeným porostem (...).
Hospodářské využití šumavských lesů se netáhne nijak hluboko do minulosti. Koncem 18. století například na lokalitě Na Ztraceném rostl smrkový prales (smrk tedy patří mezi původní druhy). První těžba je zde datována kolem roku 1830. Přírodní živly - vichřice či kůrovec - výrazněji zasahovaly les každých zhruba čtyřicet až šedesát let. Těžba a nové osazování pak vedlo k nárůstu podílu smrků až na osmdesát procent.
Byť prezident naznačuje, že se na Šumavě dál sázejí jen smrky, není tomu tak. Výsadba jiných druhů je poměrně hojná. Například v roce 2014 se už nesázely smrky žádné - bylo jich dost a rostly samy.
| 2010 | 2011 | 2012 | 2013 | 2014 |
|---|---|---|---|---|
| 200 hektarů | 185 hektarů | 132 hektarů | 126 hektarů | 100 hektarů |
Smrk se v letech 2010 až 2013 - ponejvíce přirozenou cestou - obnovil na 432 hektarech. To, že výsadba jiných stromů v tomto období klesala, má prozaický důvod - holin k osázení zkrátka ubývalo.
6 Fotovoltaika namísto dřevozpracujícího průmyslu?
- „Ve Volarech existovala dřevozpracující fabrika. Víte, co je tam dnes? Solární elektrárna. Chápu, v šumavském podhůří je počet slunečných dnů tak vysoký, že se solární elektrárny vyplácí, zvláště když (...) dotace na solární energetiku je patnáctinásobně vyšší, než je dotace, nebo spíše tržní cena běžné silové elektřiny.“
Úpadek dřevozpracujícího průmyslu ve Volarech kulminoval v roce 1999, elektrárna Volary I zahájila činnost v roce 2008. Přímá souvislost v tom tedy není, továrna nezanikla kvůli solární elektrárně.
Srovnání garantované výkupní ceny solární energie a tržní ceny běžné silové elektřiny není úplně fér, protože cena na burzách v posledních letech rapidně klesla právě kvůli prudkému rozvoji obnovitelných zdrojů. Je to ale kontrast, který potvrzuje úhel Zemanova pohledu. A to, že podmínky pro solární byznys byly svého času nastavené nadmíru výhodně, je také pravda.
Například v roce 2010 dotovaná cena za jednu MWh dosahovala 12 250 Kč, zatímco cena silové elektřiny byla 1 000 až 1 250 korun, což se už blíží Zemanovu patnáctinásobku. Na druhou stranu, jak ukazují aukce v Německu, dnes jsou solární panely schopny fungovat už při ceně 69 eur za MWh. To je méně, než za kolik se elektřina na burzách prodávala ke konci minulého desetiletí, tedy před boomem obnovitelných zdrojů v Evropě.
7 České nábytkářství nezaniklo a s vylidněním to není tak horké
- „Na Šumavě zanikly pily, zanikly dřevozpracující podniky. Chceme-li dovézt nábytek, dovážíme ho z Finska, místo abychom si ho vyrobili sami. A pak se divíme, že ze šumavských obcí, například z Nové Pece, odešlo 30 procent obyvatel.“
Řada podniků pro nekonkurenceschopnost zanikla, ale teze, že Česko už dnes nic nevyrábí (v tomto případě nábytek), je jen nostalgickou rétorikou bez opory v realitě. České nábytkářské firmy vyrobily v roce 2015 nábytek za rekordních 43,6 miliardy korun. Ročně se vyveze nábytek za 24,6 miliardy a doveze za 15,8 miliardy (zmíněné Finsko hraje v dovozu zcela okrajovou roli). Podíl dovozu nábytku na spotřebě roste, nyní činí 45 procent.
Prezidentův údaj o vylidňování Nové Pece se zdá být nadsazený, starosta Jiří Hůlka hovořil v roce 2014 zhruba o šestině obyvatel. To, že se místa s nedostatkem pracovních příležitostí (nejen na Šumavě a nejen v blízkosti národních parků) vylidňují, ovšem pravdou a problémem je. Zdá se také, že Nová Pec je z hlediska úbytku obyvatel šumavským extrémem - podle analýzy Hnutí Duha z let 1992 až 2012 ubyla v obcích zasahujících katastrem do národního parku, vyhlášeného v roce 1991, celkem tři procenta obyvatel.
8 Pramen Vltavy také nezanikl, ucpala se trubka
- „Pramen Vltavy zanikl v uschlém šumavském lese. V tom lese, který chtěli Bursíci chránit, kde bojovali za datla tříprstého nebo tetřeva hlušce. Ale jak datel tříprstý, tak tetřev hlušec se z uschlého lesa dávno odstěhovali. A odstěhoval se tím i pramen Vltavy.“
To, že studánka, symbolicky označovaná jako Pramen Vltavy, neměla nějaký čas vodu (viz zde), nijak nesouviselo s kůrovcovou kalamitou, která skutečně oblast prameniště zasáhla. Důvodem bylo ucpání přívodní trubky z prameniště (více zde), po opravě už symbolický pramen znovu teče (čtěte zde).
Pramen může obecně zmizet ze dvou důvodů - kvůli suchu (to mohlo k dočasnému „vyschnutí“ přispět, ale nijak nesouviselo s kůrovcem) nebo fyzickému narušení prameniště. Například kdyby v něm jezdila těžká technika.
9 „Bez hněvu a zaujetí“
- „Začal jsem přemýšlet sine ira et studio, aniž bych byl předem zaujat pro jakoukoli verzi sporu.“
Latinským heslem (v překladu „bez hněvu a zaujetí“), krom jiného mottem české civilní rozvědky, se prezident Zeman zaklínal jako přístupem ke sporům mezi ochránci přírody a zastánci developerského a turistického rozvoje Šumavy. Zeman však dlouhodobě svými výroky i kontakty stojí právě na druhé zmíněné straně barikády, zatímco ochrana přírody mezi jeho témata nepatří.
Své zájmy má na Šumavě například Zdeněk Zbytek, bývalý velitel tankové divize v komunistické armádě a jeden z klíčových aktérů Zemanova návratu do politiky. Vlastní například hotel Kilián v Loučovicích a zchátralý nepoužívaný hotel Smrčina v Horní Plané. Další šumavský hoteliér a realitní magnát František Talián je Zemanův podporovatel z prezidentské kampaně.
A ačkoliv Zeman v projevu před poslanci mluvil o „lanovce na Třístoličník nebo kamkoliv jinam“, skutečnou oblastí, kde se v minulých letech „hrálo“ o lanovku a sjezdovku, byl Hraničník coby možné spojení české strany s oblíbeným sjezdařským areálem Hochficht. Poblíž zvažované dolní stanice lanovky a sjezdovky na české straně má pozemky - kupodivu - také František Talián. Lanovku však ministerstvo životního prostředí zamítlo (více zde).
