Na usnesení Nejvyššího správního soudu (NSS) upozornila Česká televize. Pražský městský soud na začátku června zrušil rozhodnutí prezidenta, jenž Ošťádala odmítl jmenovat profesorem a věc mu vrátil. Verdikt je pravomocný. NSS tak vyhověl žalobě, kterou společně podali Ošťádal a Univerzita Karlova.
Podobně soud rozhodl i ve věci nejmenování profesorem historika umění Jiřího Fajta. Ten závěr správního soudu vítá. „Mám upřímnou radost z toho, že stále ještě žijeme v právním státě, kde justice rozhoduje podle práva bez ohledu na to, kdo se s kým soudí a kde jsou bráněny akademické svobody a autonomie univerzit před úřednickou zvůlí. Na druhé straně zůstávám realistou a nedomnívám se, že by pan prezident ochotně vykonal to, co mu soud pravomocně nařizuje,“ sdělil Fajt.
Prezident kvůli rozsudku pražského městského soudu podal kasační stížnost, v níž žádá, aby byl verdikt zrušen. S kasační stížností spojil návrh na přiznání jejího odkladného účinku. To NSS zamítl, Zeman tak musí rozhodnout znovu. O samotné kasační stížnosti Nejvyšší správní soud dosud nerozhodl.
Usnesení NSS cituje právní argumentaci Hradu. Zeman namítal, že kdyby jmenoval Ošťádala profesorem a napadený rozsudek by byl následně zrušen, jmenování by již nebylo možné revokovat. Napadeným rozsudkem by byl „přinucen“ učinit nevratné rozhodnutí, a to o přesto, že by byl tento rozsudek jako nezákonný později zrušen Nejvyšším správním soudem.
Soud ale podle zákona může přiznat odkladný účinek, pokud by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestli nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem.
„V tomto případě není naplněna základní podmínka pro přiznání odkladného účinku podané kasační stížnosti, tedy stěžovatel nedoložil vznik újmy na jeho straně spočívající v zásadním ohrožení důležitého veřejného zájmu,“ stojí v usnesení NSS.
Letitý spor
Spor se táhne už od jara roku 2015, kdy Zeman odmítl podepsat jmenovací dekrety Ošťádala a historika umění Jiřího Fajta z UK a Jana Eichlera z Vysoké školy ekonomické. Justice mu Ošťádalův a Fajtův případ vrátila k novému, nyní zrušenému rozhodnutí, jež učinil v listopadu 2018.
Opřel se v něm o stanovisko soudu, že prezident je povinen návrhu na jmenování vyhovět, leda že by zjistil, že jmenovací řízení bylo zatíženo vadami, které by mohly mít vliv na jeho výsledek.
Zeman nemá co hodnotit, kdo je způsobilý být profesorem, rozhodl soud |
V rozhodnutí Miloš Zeman poukazoval na skutečnost, že o Ošťádalově dlouholeté spolupráci s StB svědčí svazek zachovaný v Archivu bezpečnostních složek. Fyzik už dříve přiznal, že StB poskytoval krycí adresu, kam si nechával zasílat zahraniční korespondenci. Uvedl k tomu, že byl mladý a naivní.
Zeman ve zrušeném rozhodnutí argumentoval tím, že univerzita nevedla řízení o Ošťádalově jmenování řádně, protože přešla nesoulad jeho styků s komunistickou Státní bezpečností a etického kodexu školy. Napsal, že profesor má být autoritou a osobností reprezentující nejvyšší i morální kvality a že takovou osobností Ošťádal není.
Fajtovi prezident původně vyčítal jeho údajnou žádost, aby mu banka prostřednictvím sponzorského daru poskytla doplatek k platu ředitele Národní galerie. Později se zaměřil na to, že Fajt údajně předložil univerzitě v řízení o jmenování profesorem nepravdivé i zavádějící informace.
