Před padesáti lety byl zavražděn generál Píka

- Na neveřejném zasedání vynesl 28. ledna 1949 Státní soud v Praze rozsudek: Generál Heliodor Píka se odsuzuje k trestu smrti provazem. Kromě rodiny a obhájce protestovali pouze bývalý náčelník francouzské vojenské mise v Československu generál Faucher a Místní národní výbor v Píkově rodné Štítině na Opavsku. Ostatní se báli.
Jedině ministr národní obrany Ludvík Svoboda se Píku snažil při zákulisních jednáních zachránit. Jeho náměstek Bedřich Reicin, který proces připravil podle pokynů sovětské tajné policie, byl silnější. Dvaapadesátiletého Heliodora Píku, zbaveného generálské hodnosti, popravili časně ráno 21. června na dvoře věznice na Borech v Plzni.

Heliodor Píka, původně ruský, pak francouzský legionář, se stal po první světové válce důstojníkem z povolání. Ve třicátých letech byl vojenským atašé v Rumunsku. Když na podzim 1938 zabral Hitler pohraničí, vedl jednání o odprodeji části zbraní čs. armády do zahraničí. A protože za ně Němci nabídli směšnou částku, navrhl plukovník Píka vládě, aby materiál raději odsunula do spřáteleného Rumunska.

Výslech generála Píky o jeho činnosti v letech 1937-39 se uskutečnil už v březnu 1946 na ministerstvu vnitra. "Státní bezpečnost tehdy vyslýchala všechny generály a další vysoké činitele, aby z jejich svědectví připravila podklady k obžalobě proti ministrům poslední vlády republiky a také vládám protektorátním," vysvětluje náměstek ředitele Úřadu pro dokumentaci a vyšetřování zločinů komunismu (ÚDV) Pavel Bret. "Po únoru 1948 výslechů zneužila StB k inscenovaným procesům, zejména proti nekomunistickým důstojníkům včetně Píky."

ZLOČINEM BĚŽNÁ SPOLUPRÁCE...
Největším údajným zločinem Píky bylo působení jako náčelníka československé vojenské mise v Sovětském svazu za druhé světové války. Svědčí o tom návrh ministra spravedlnosti Alexeje Čepičky prezidentu Klementu Gottwaldovi, aby Píkovi neudělil milost; jeho kopii poskytl redakci MF DNES ÚDV.

Než Píka na žádost Sovětů odjel z Istanbulu do Moskvy, svěřil se britskému zpravodajci Gibsonovi, třebaže prý mělo být podle obžaloby toto přemístění tajné - upozorňoval ministr. Gibson seznámil Píku s kapitánem Beerym, kterému potom v Sovětském svazu předával konspirativně informace. Od roku 1941 se ze stejného důvodu Píka scházel se šéfem britské vojenské mise generálem MacFarlanem. Britům prý sděloval zprávy - psal Čepička - "o vnitřních poměrech čs. vojenské jednotky v SSSR, postupu, náboru dobrovolníků, organizaci a síle jednotky, materiálním vybavení a úkolech, o válečné kapacitě, budování průmyslu, vyživovací situaci a výzbroji SSSR a počtu sovětských divizí".

Jenže tehdy byli Sověti, Britové a Čechoslováci spojenci, takže výměna těchto informací patřila mezi běžné zvyky. Ostatně když se Sověti cítili nejhůř, předali Britům podrobné mapy svého území pro případ, že by je požádali, aby jim přišla jejich vojska na pomoc.

...A TAKÉ SLUŽEBNÍ POVINNOST
"Ve svých stycích a spolupráci s orgány britské Intelligence Service pokračoval odsouzený i po svém návratu do vlasti v roce 1945," uváděl Čepička. Opět jakoby netušil, že to byla Píkova povinnost z funkce zástupce náčelníka Hlavního štábu. Přesto komunistický ministr tvrdil: "Ve vylíčeném jednání shledal soud skutkovou podstatu zločinu vojenské zrady."

Další údajný zločin zněl: "Odsouzený jako náčelník čs. vojenské mise v SSSR kladl od roku 1941 v Moskvě a Kujbyševě systematicky překážky organizaci boje za osvobození ČSR. Podle rozsudkového zjištění obdržel odsouzený od londýnské reakční kliky podrobné instrukce, které měly za účel zabránit vzrůstu čs. vojenské jednotky v SSSR.
Přeloženo do objektivní řeči: Píka dostal příkaz od londýnské exilové vlády, aby bránil politizaci vznikající jednotky.

Rovněž vadilo, že náčelník vojenské mise upozorňoval prezidenta Beneše na servilnost vyslance Zdeňka Fierlingera vůči sovětské vládě - ten totiž více sloužil Moskvě než československému exilovému kabinetu. "Odsouzený pak systematicky a záměrně ve svých zprávách do Londýna proti pravdě hlásil," tvrdil Čepička, "že čs. vojenská jednotka v SSSR je v rozkladu, že je násilně zbolševizována, že na velitelská místa jsou vyslancem Fierlingerem dosazováni komunisté a agenti Kominterny, že SSSR vede dobyvačnou válku a chce po vítězství nad Německem obsadit středoevropské a západoevropské státy, že existuje plán na bolševizaci ČSR..."

Píka byl opravdu dobře informován. O tom svědčí jak poválečná sovětizace východní a střední Evropy, tak neuskutečněné Stalinovy plány na útok proti Západu v padesátých letech.

NEBEZPEČNĚ ZASVĚCENÝ VOJÁK
Ke svým údajným zločinům se Píka nikdy nepřiznal. Nátlak na něj neplatil. Tvrdil, že pracoval čestně podle pokynů prezidenta a ministra. Ovšem o tom se dokumenty státního soudu a komunistických činitelů nezmiňují.

Skutečný přečin, za který musel Heliodor Píka platit, nikdo nevyslovil. Během své činnosti v Istanbulu a potom v Moskvě totiž generál spolupracoval s příslušníky sovětské tajné služby. Zblízka poznal mnohé jejich metody a cíle sovětské expanze. A upozorňoval jak nadřízené, tak přátele, ať už to byli Češi, Slováci, Britové či Američané. Píka byl nebezpečný. Kdyby utekl na Západ jako mnozí jeho kamarádi, svými znalostmi by účinně přispěl k boji tajných služeb proti Moskvě.

Historici Karel Richter a Antonín Benčík v knize o generálu Píkovi uvedli, že o rozsudku smrti nad obžalovaným s definitivní platností rozhodlo pětičlenné politické byro ÚV KSČ v červnu. Gottwald tehdy tvrdil Svobodovi, že ostatní členové politbyra s milostí nesouhlasili, zvláště nelítostný prý byl předseda vlády Antonín Zápotocký.

TAKÉ SYN BYL FALEŠNĚ OBVINĚN
Reicin, který řídil likvidaci nepohodlných důstojníků, chtěl zničit také generálova syna - kapitána letectva Milana Píku. Nechal ho zatknout pod záminkou, že plánoval vysvobození otce z vězení. "To bylo příliš velké sousto i pro vysoké komunistické funkcionáře," říká Pavel Bret. "Taková akce byla prakticky nemožná."

Nejdřív mladého Píku už v únoru 1949 zprostil viny státní soud. Pak požádal ministr národní obrany Svoboda prezidenta Gottwalda, aby zastavil kárné řízení. Reicin stále trval na přísném potrestání, jak dokládá další dokument z ÚDV. Argumentoval: "Od pokusu o únos bylo ustoupeno jedině proto, že nebyl nalezen žádný spolehlivý plán, a tato okolnost nemůže tedy býti vykládána v jeho prospěch..."

Naštěstí se Gottwald přiklonil k názoru Svobody a 30. listopadu omilostnění kapitána ve výslužbě Píky podepsal. Ironií osudu se později sám Reicin ocitl před soudem ve vykonstruovaném procesu a byl popraven.

Když se po Stalinově smrti začaly v zemích sovětského impéria přezkoumávat politické procesy, narazili historici rovněž na Píkův případ. Jeho syn Milan a obhájce Rastislav Váhala požádali o rehabilitaci na podzim 1966. Teprve za dva roky, během "pražského jara", se podařilo projednávání urychlit. Podle Richtera a Benčíka na tom měl zásluhu i Svoboda, který se stal prezidentem. V prosinci 1968 vyšší vojenský soud rozsudek z roku 1949 nad Heliodorem Píkou v plném rozsahu zrušil, "protože nebylo prokázáno, že se staly skutky, pro něž byl stíhán". Poprava generála byla tedy vraždou.

Faksimile titulní strany návrhu ministra spravedlnosti Alexeje Čepičky na neudělení milosti generálovi Heliodoru Píkovi

Faksimile části návrhu na neudělení milosti generálovi Heliodoru Píkovi - vyměření trestu a zdůvodnění

Faksimile odůvodnění, proč soud nedoporučuje generálovi Heliodoru Píkovi udělit milost

Faksimile odůvodnění, proč soud neudělil generálu Heliodorovi Píkovi milost

Podpisy ministra spravedlnosti Alexeje Čepičky a prezidenta Klementa Gottwalda, které zpečetily rozsudek smrti nad generálem Heliodorem Píkou

Poslední marná snaha Píkova obhájce - telegram prezidentu Gottwaldovi s datem 20. června 1949. O den později byl generál Heliodor Píka popraven.

Generál Heliodor Píka


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video