Před 20 lety musela ambasáda SRN v Praze čelit náporu uprchlíků

  14:19aktualizováno  14:19
Pražské velvyslanectví Spolkové republiky Německo se v létě 1989 stalo útočištěm pro tisíce východních Němců, kteří doufali, že se jim prostřednictvím ambasády podaří dostat na Západ. Situace, kdy prostory zastupitelského úřadu obývaly davy uprchlíků, vyústila 23. srpna 1989 v jeho přechodné uzavření.

Východoněmečtí uprchlíci čekají před německou ambasádou v Praze na převoz do tehdejšího Západního Německa. (4. listopadu 1989) | foto: Profimedia.cz

Až do pádu Berlínské zdi nicméně přes pražskou ambasádu vycestovalo kolem 15 000 obyvatel NDR.

Impulzem, jenž spustil rozsáhlý exodus obyvatel honeckerovského Německa, se staly události v Maďarsku. To začalo na počátku května 1989 odstraňovat signalizační zařízení na hranicích s Rakouskem a posléze zrušilo i přísně střežené hraniční pásmo podél této linie.

Východní Němci přelézají přes zeď velvyslanectví NSR v Praze (3. října 1989)

Východní Němci přelézají přes zeď velvyslanectví NSR v Praze (3. října 1989)

Výsledkem bylo, že do Maďarska zamířily v létě 1989 tisíce obyvatel NDR, přičemž část z nich našla útočiště na západoněmeckém velvyslanectví v Budapešti. Podobný osud potkal i ambasády SRN v Praze a Varšavě.

Podle tehdejšího západoněmeckého velvyslance v Československu Hermanna Hubera se menší skupinka východních Němců na pražskou ambasádu uchýlila již na počátku roku 1989. Situace se však začal radikálně měnit od poloviny srpna, kdy proud zájemců o vycestování výrazně zesílil.

Devatenáctého srpna 1989 se na velvyslanectví v Praze nacházelo už 123 osob a každý den přibývalo několik desítek dalších, převážně mladých lidí. Ti byli zpočátku ubytováváni přímo v budově ambasády a přilehlé oranžerii.

Kapacita budov však byla brzy naplněna, a tak koncem srpna začalo na přilehlé zahradě vyrůstat stanové městečko, v němž nechyběla ani improvizovaná škola.

Přestože velvyslanectví bylo na pokyn západoněmeckého ministerstva zahraničí od 23. srpna uzavřeno pro veřejnost, počet uprchlíků, kteří se do areálu dostávali přes plot, neustále rostl.

Východní Němci čekají před budovou velvyslanectví NSR na autobusy, které je dopraví na nádraží v Libni. (3. listopadu 1989)

Východní Němci čekají před budovou velvyslanectví NSR na autobusy, které je dopraví na nádraží v Libni. (3. listopadu 1989)

Částečné odlehčení přinesla v polovině září návštěva východoněmeckého zmocněnce Wolfganga Vogela, který přesvědčil část svých krajanů k návratu do vlasti. Šlo ale jen o přechodný pokles a na konci září bylo v areálu na 4 000 osob.

V té době již probíhala jednání na mezinárodní úrovni, kterých se kromě zástupců obou německých států zúčastnil i sovětský ministr zahraničí Eduard Ševardnadze. Výsledkem rozhovorů byla dohoda, že uprchlíkům bude umožněn odjezd do západního Německa. Třicátého září oznámil tuto radostnou novinu na velvyslanectví v Praze sám ministr zahraničí SRN Hans-Dietrich Genscher.

Stovky východoněmeckých uprchlíků přebývaly na nádvoří ambasády Západního Německa od srpna do začátku listopadu 1989.

Stovky východoněmeckých uprchlíků přebývaly na nádvoří ambasády Západního Německa od srpna do začátku listopadu 1989.

Za několik hodin už z Československa odjížděly soupravy východoněmeckých drah, které zájemce o nový život převezly přes území NDR do západního Německa.

Druhá vlna

Přestože mělo jít o jednorázovou záležitost, už druhý den se na malostranské velvyslanectví opět uchýlilo několik set východních Němců.

Východoněmečtí uprchlíci před německou ambasádou v Praze. (4. října 1989)

Východoněmečtí uprchlíci před německou ambasádou v Praze. (4. října 1989)

Tato druhá vlna byla nakonec ještě mohutnější než ta předchozí. Podle vzpomínek velvyslance Hubera se 3. října v areálu ambasády tísnilo kolem 5 000 lidí a další davy stály před beznadějně přeplněnou budovou.

Životní podmínky na zastupitelském úřadu se za těchto okolností dostaly na samou mez únosnosti; naštěstí však začaly být 4. října opět vypravovány zvláštní vlaky na Západ.

Východoněmečtí uprchlíci odjíždějí vlakem z Prahy do Západního Německa. (4. října 1989)

Případné další vlně odjezdů se politici NDR rozhodli zabránit zavedením víz pro cesty do Československa. Toto opatření mělo ale jepičí život. Bylo zrušeno 1. listopadu, a už po dvou dnech bylo v prostorách ambasády opět kolem pěti tisícovek východních Němců.

Od 3. listopadu umožnilo Československo východoněmeckým uprchlíkům odjet do západního Německa přímo, pouze na základě osobních dokladů či pasu. O šest dní později se stal zázrak, v který ještě nedlouho předtím věřil jen málokdo: přechody v Berlínské zdi byly natrvalo otevřeny a obyvatelé NDR se tak mohli dostat ke svým západním sousedům bez nutnosti absolvovat cestu do Prahy či Budapešti.

Až do pádu Berlínské zdi prošlo pražskou ambasádou ve třech vlnách kolem 15 000 uprchlíků. Další tisíce osob využily na počátku listopadu otevření československých hranic na Západ a přes ČSSR vycestovaly individuálně.

Autor:

Sametová revoluce

Připomeňte si události, klíčové osobnosti a atmosféru roku 1989 ve speciálu 30 let svobody.


  • Nejčtenější

Nehoda autobusu na Slovensku. Dvanáct mrtvých, zvažuje se státní smutek

Nejméně 12 lidí, z toho minimálně čtyři nezletilí, nepřežilo srážku nákladního vozu a autobusu u Nitry na jihu...

Je nás 300 tisíc, rezignujte, znělo z Letné. Máte právo na názor, vzkázal Babiš

Na Letenské pláni skončila krátce po čtvrté hodině demonstrace spolku Milion chvilek proti premiérovi Andreji Babišovi....

Skandinávie zažila vlastní Křišťálovou noc, neonacisté útočili koordinovaně

Ve Skandinávii se minulý víkend u příležitosti výročí Křišťálové noci odehrála řada koordinovaných útoků namířených...

Dnes už rozlišujeme přes 40 variant pohlaví, řekl v Rozstřelu genderový expert

Za totality se o problematice LGBT nemluvilo, což bylo paradoxně výhodné, že příslušníci sexuálních menšin nepodléhali...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Babiš: Proč mi vyčítají KSČ? Benešovou neodvolám, s Minářem se nesejdu

Ministryni Marii Benešovou neodvolám a s šéfem spolku Milion chvilek pro demokracii se nesejdu. Tak v rozhovoru pro...

Premium

Nikdo dodnes neví, kolik těch holek zůstalo zakopaných. Starosta Dubí vzpomíná

„Devadesátky“ a přelom tisíciletí byly v Dubí na Teplicku divoká léta. Řádili tu pasáci prostitutek a mafiáni. Město se...

Premium

Jakub Šural: Snažím se, aby na mě brácha mohl být hrdý

Přes půl roku uplynulo od toho 29. dubna, kdy fotbalový svět přišel o Josefa Šurala a Jakub Šural, obránce Zbrojovky...

Premium

Kořeněná jídla ani káva neškodí, vyvrací profesor Tesař letité mýty

Kola je pro ledviny hrob. Nejlepší je nesolit a nejíst ostrá exotická jídla. Alkohol dokáže „propít“ ledviny, které je...

  • Další z rubriky

Spacáková stávka skončila. Protestující studenti opustili vestibul Karolina

Dvacítka studentů, která od středy okupovala Karolinum, se po tříhodinovém jednání s vedením domluvila na okamžitém...

Babiš je s byznysmeny na Ukrajině. Podpořil její integritu, včetně Krymu

Na Ukrajinu v pondělí večer přiletěl premiér a šéf ANO Andrej Babiš. „My určitě chceme naše ukrajinské partnery...

V Plzni se auto zřítilo z mostu na koleje, dva lidé jsou zranění

V Plzni havaroval v pondělí večer mladý řidič osobního vozu. Auto spadlo v Sušické ulici z mostu do kolejiště, skončilo...

Tratit za pracovní úraz a nemoc z povolání budeme méně. Náhrady se zvýší

Náhrada za ztrátu výdělku po pracovním úrazu či po nemoci z povolání se od ledna zvýší. Zvedne se totiž průměrný...

TAMARA KLUSOVÁ: Porodní domy jsou pro mě zlatou střední cestou
TAMARA KLUSOVÁ: Porodní domy jsou pro mě zlatou střední cestou

Tamara Klusová – zpěvačka, autorka knížky, manželka oblíbeného muzikanta, ale hlavně trojnásobná maminka. Jaké bylo její vlastní dětství, kde dobíjí baterky a jaké porody se svými dětmi prožila? To se dozvíte v našem rozhovoru.

Najdete na iDNES.cz