U historické budovy Českého rozhlasu se v květnových dnech 1945 vedly jedny z nejtěžších bojů konce války a zemřely zde desítky obránců. „Byla to slova Českého rozhlasu, která způsobila, že se desetitisíce, statisíce lidí postavily v boji za svobodu, za nezávislost, v boji proti nacismu, fašismu, proti útlaku,“ řekl ve svém projevu Vystrčil.
„Události kolem Českého rozhlasu nám dávají zprávu, že slovo je zbraň. To platilo nejen v roce 1945, ale ještě silněji to platí i dnes. Vidíme to, když mluví pan prezident Zelenskyj, a říká, pomozte nám v boji za územní celistvost a suverenitu. Je to také cítit, když slyšíme dezinformace o tom, že někdo neví, jestli fotografie mrtvol v Buči jsou pravdivé. Ano jsou. Já jsem tam byl,“ řekl předseda Senátu.
„Naším hlavním úkolem je dnes to, abychom svobodnou a demokratickou společnost zachovali pro ty, kteří nám jsou nejbližší, pro naše děti a vnuky. Proto je důležité, abychom slova správně používali,“ zakončil svoji řeč Vystrčil.
Dopady a události spojené s válkou na Ukrajině k Pražskému povstání přirovnala předsedkyně Sněmovny Markéta Adamová Pekarová. „O Pražském povstání se dá hovořit i v těchto dnech. Jde ale o povstání morální. Naše společnost opět dokázala překonat sama sebe, a pomáhá Ukrajincům přemoci krutost, kterou nyní zažívají na svém území,“ řekla ve svém projevu Adamová Pekarová. Podle ní se Češi často zbytečně podceňují. Pražské povstání zmínila jako jeden z momentů, na který by měli být pyšní.
Pietního aktu se zúčastnili také zástupci Sněmovny, Českého rozhlasu, Slovenska či Českého svazu bojovníků za svobodu. Loni se tato tradiční vzpomínka kvůli krizovému stavu a pandemii covidu-19 nekonala, rozhlas místo toho odvysílal speciální vysílání s projevy politiků.
Vzpomínkové a pietní akce se budou ale v Praze konat i na dalších místech spojených s Pražským povstáním. Lidé se sejdou například u Vrchního soudu v Praze, u Staroměstské radnice, u mostu Barikádníků nebo v tzv. pankrácké sekyrárně, kde bylo za druhé světové války popraveno gilotinou přes tisíc lidí.
Květnové události z roku 1945 si připomenou i další česká města, jako Domažlice nebo Nepomuk.
Je 5. 5. 1945 a v Praze před pár hodinami začalo Pražské povstání.
Přesně ve 12.32 padla u rozhlasu jeho první oběť - policista Antonín Svoboda.
Boj o Prahu stál nakonec život přes 60 policistů. Vzpomínce na ně se před rokem věnoval náš časopis Policista. @PolicieCZ
1/5 https://t.co/JihwgqupQ5
Každoroční velkolepé slavnosti v Plzni
Položením věnců a květin u Památníku 2. pěší divize začaly v Plzni oslavy 77. výročí konce války. Na Slavnosti svobody, které potrvají do neděle 8. května, přijeli tři američtí a dva belgičtí veteráni, kteří v roce 1945 osvobozovali město. Pietní akt u památníku na Chodském náměstí sledovali všichni tři Američané ve věku 97 až 98 let.
„Je vždycky krásné vracet se na místo, které milujete, protože my nezapomínáme,“ řekl 97letý Herman Geist. Kromě něj přihlíželi ještě George Thompson a Richard Piper a desítky synů, dcer a vnuků a příbuzných veteránů, kteří už nežijí. Děkovalo jim potleskem přes 150 lidí.
Součástí plzeňských Slavností svobody jsou letos i pietní akty, dobové vojenské kempy a koncerty. Slavnosti očekávají opět desetitisíce návštěvníků z ČR i z ciziny.
Oslavy v Olomouckém kraji budou komorní
V komorním duchu budou letošní oslavy osvobození a uctění památky obětí druhé světové války ve městech v Olomouckém kraji. Zatímco v předchozích letech tyto akce doprovázel program pro veřejnost, letos jej zástupci radnic s ohledem na ruskou agresi na Ukrajině pojali pietně.
Například v Přerově chystají politici tiché vzpomínky, v Olomouci 8. května připomenou památku padlých sovětských vojáků položením květin u pomníků, ale ve stejný den město zároveň chystá také bohoslužbu na památku obětí války na Ukrajině. Komorněji se k oslavám staví také Jeseník, a to položením květin u pomníku Obětem válek na hřbitově v Husově ulici
Na barikády!
Povstání začalo 5.5. 1945. Povstalcům se podařilo přimět Němce ke kapitulaci, zabránit většímu krveprolití a vyprovokovat i rychlejší zásah Rudé armády. Velitel povstání gen. Kutlvašr byl za to po komunistickém puči "oceněn" doživotním vězením,
#NEZAPOMENEME https://t.co/4Pu2ac3dtz
