Komunisté totiž oznámili, že i když s vládní reformou veřejných financí zásadně nesouhlasí, v jediném bodu ruku pro přece jenom zvednou. Pomohou stranám koalice prosadit zmrazení platů ústavních činitelů.
"Na klubu jsme dlouho debatovali o tom, zda máme být jednotní a postavit se za každou cenu proti celé vládní reformě, nebo některé body posuzovat věcně," tvrdil komunista Václav Exner. "Převážil druhý přístup. Tím spíše docílíme toho, co chceme: přiblížíme platy ústavních činitelů k platům normálních lidí," dodal.
Jediná strana, která tak ve sněmovně zmrazení platů poslanců a senátorů nepodpoří, budou občanští demokraté. Podle nich rostou platy v celé zemi, a tak je nefér, že ústavním činitelům ne.
"Pokud by se krátil nárůst platů všech zaměstnanců placených z veřejných zdrojů, tak by se mělo krátit i ústavním činitelům," prohlašoval poslanec ODS Jan Vidím. "Jenže pokud úředníkům platy stouply, i když o málo, tak by o to málo měly narůst i platy ústavních činitelů," dodal. Podle Vidíma by ideální zvýšení představovalo nárůst kolem pěti až sedmi procent.
Hlasy ODS však na zamítnutí návrhu stačit nebudou. Poslanci vládní koalice spolu s komunisty totiž vládnou jasnou převahou sto dvaačtyřiceti hlasy. Na zvýšení platu si tak budou muset nechat zajít chuť nejen poslanci a senátoři, ale také prezident, ministři a soudci.
Vláda počítá, že tímto krokem ušetří přes sto milionů korun. Další desítky milionů by pak státní pokladna mohla ušetřit na příplatcích. "Návrh počítá s tím, že se vedle platů zmrazí i růst všech možných příplatků, na které mají ústavní činitelé nárok," tvrdí ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach. Ministr počítá také s tím, že ústavní činitelé budou pobírat takzvaný třináctý a čtrnáctý plat jen v poloviční výši.
Vláda navíc chystá i změnu principu, podle kterého se budou platy ústavních činitelů vypočítávat. Až dodnes se odvíjí plat činitelů od nejvyšších platů státních úředníků. To vedlo v minulosti podle Škromacha k rychlejšímu růstu platů ústavních činitelů, než jaký byl vývoj cen a inflace. Proto chce Škromach zavést praxi, kdy by platy ústavních činitelů kopírovaly trojnásobek průměrné mzdy v nepodnikatelské sféře.
Z ústavních činitelů má sice nejvyšší plat prezident, ale jeho mzda není tou nejvyšší částkou, která plyne z kapes daňových poplatníků na mzdy. Prezident pobírá měsíčně přes sto šedesát tisíc korun. Guvernér České národní banky Zdeněk Tůma bere měsíčně téměř čtvrt milionu.
