V hlavě poslance Marka Bendy se zrodil zákon, který u nás ohrožuje svobodu slova. Novinářům nyní hrozí vězení.

V hlavě poslance Marka Bendy se zrodil zákon, který u nás ohrožuje svobodu slova. Novinářům nyní hrozí vězení. | foto: David Neff, MAFRA

Poslanci podpořili částečné zmírnění náhubkového zákona

  • 18
Poslanci udělali první krok ke zmírnění takzvaného náhubkového zákona, který od letošního jara znemožňuje zveřejnění informací o identitě podezřelého či oběti trestného činu. Novela by to umožnila, pokud by v konkrétním případě veřejný zájem na informování převažoval nad zájmem na ochranu soukromí.

Informování o politicích jako účastnících trestního řízení by tak do budoucna nemuselo být trestné, jak je tomu od dubna letošního roku. S touto úpravou počítaly hned dvě novely, které se v úterý projednávaly ve Sněmovně - vládní a ta, kterou navrhlo několik poslanců za Stranu zelených.

Ani jeden z návrhů ale nemění tvrdé postihy za zveřejnění policejních odposlechů, což byla ta hlavní věc, za kterou si Česko vysloužilo kritiku od ochránců svobody slova a mezinárodních organizací. Za takové chování dál mají novinářům hrozit vysoké pokuty, v krajním případě i vězení.

Zástupci vlády i autoři poslanecké novely říkají, že z jejich pohledu bylo nutné zmírnit především sankce za informování o případných obětech nějakého trestného činu. U některých osob, které se mohou stát obětí, totiž podle nich je podobná ochrana zcela neopodstatněná.

"Je to například tam, kde daná osoba je osobou veřejně činnou. To jsou například politikové, u kterých je v judikatuře Ústavního soudu připuštěna již dnes snížená míra ochrany soukromí ve prospěch práva veřejnosti na informace," uvedla poslankyně Strany zelených Kateřina Jacques.

Benda návrh podporuje, pokuty by ale nezmírnil

Autorem tvrdých sankcí za zveřejnění citlivých informací je poslanec za ODS Marek Benda. Ten zmírnění "náhubkového zákona" neodmítl, protože podle něj "nezpochybňují principy ochrany obětí trestných činů a presumpce neviny."

S dalšími návrhy, které se v novelách objevily, ale už Benda nesouhlasí. Nelíbí se mu především vládou navržené snížení peněžních sankcí za porušení zákazu nezveřejňovat některé informace.

Dnes může být tato pokuta u fyzických osob až jeden milion korun a vláda navrhuje trest snížit na pětinu - tedy maximálně na maximálně 200 tisíc korun. U právnických osob - vydavatelů noviny - by se měla sankce snížit z pěti milionů na jeden milion korun. "Velmi bych varoval před představami, že kvůli křiku novinářské obce mají být zmírňovány sankce," kritizoval vládní návrh poslanec ODS.

Škromach: Diskutujme o médiích

Ministr pro lidská práva Michael Kocáb snížení sankcí hájil s tím, že musejí být přiměřené. Ministryně spravedlnosti Daniela Kovářová ale připustila, že řada Bendových argumentů má racionální základ a chce o nich ještě jednat.

Místopředseda ČSSD Zdeněk Škromach vyzval v souvislosti s novelami k debatě o úloze médií, aby podle něj nezveřejňovala nepřesné či falešné informace. Naznačil přitom možnost zavedení práva na odpověď bez možnosti jejích redakčních úprav.

Poslanecký návrh se od vládního liší mimo jiné v tom, že rozhodování o veřejném zájmu svěřuje prvoinstančně Úřadu pro ochranu osobních údajů.

Podle vládního návrhu by o tom měly rozhodovat soudy. Obě novely mají tuto výjimku ze zákazu zveřejňování zavést i pro informace o policejních odposleších, pokud by nebyly použity jako důkaz před soudem. Vládní novela má také zpřesnit výčtem okruh 24 trestných činů zejména proti životu a zdraví, jejichž oběti mají mít chráněno soukromí.

Náhubkový zákon v Česku omezil svobodu slova

Českého náhubkového zákona si všimla i mezinárodní nevládní organizace Reportéři bez hranic. V nedávné zprávě uvedla, že jeho vinou v Česku došlo k omezení slova. Země se propadla z loňského 16. místo na 24. až za Jamajku.

Ještě hůře je hodnoceno Slovensko, které přitom před rokem bylo mnohem výš než Česko.

Podobně to  vnímá i místopředseda Syndikátu novinářů ČR Jan Punčochář. "Náhubkový zákon je hlavní příčinou, jelikož jde o zákonnou restrikci, proti které zahraniční organizace protestují," řekl ČTK Punčochář. - čtěte více o zprávě Reportérů bez hranic

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video