Tento týden bude Sněmovna v posledním, třetím čtení schvalovat návrh ministerstva dopravy, aby se na vybraných čtyřiadvaceti úsecích silnic 1. třídy mohlo jezdit místo tradiční devadesátky rovnou 110 kilometrů v hodině. Někteří poslanci však chtějí na vybraných rovných úsecích dálnic jezdit stopadesátkou.
Tento návrh je zatím nový a neprodiskutovaný. V praxi by to znamenalo, že například na trase z Prahy do Brna by mohly vzniknout extrarychlé úseky. Označovala by je speciální značka. Jinak by zůstala stotřicítka.
Mezi zastánci stopadesátky je severočeský poslanec Jaroslav Foldyna (ČSSD). „Mně by vyšší rychlost vyhovovala. Představuji si, že by mohla platit na opravených úsecích D1 a na dálnici D8 směrem na Drážďany,“ míní.
S návrhem přišli poslanci hospodářského výboru, kde se překvapivě našla většina, a k zákonu ho „přilepili“. Oponentů je však poměrně hodně a nemá tak velkou šanci na schválení.
Ministr dopravy Ťok proti novince důrazně vystupuje, stejně jako někteří poslanci za ANO. „Každý poslanec je řidič a taková témata vyvolají nejživější diskusi. Zvyšování limitů je problematické. Mohli bychom se ptát, proč sto padesát? Proč sto šedesát? Buď bych zachoval stotřicítku, nebo limity zrušil jako v Německu,“ reagoval poslanec Martin Komárek z ANO.
Revoluce na silnicích 1. třídy
Na rozdíl od těchto debat je už téměř jisté, že 110kilometrovou rychlostí v hodině se svezete například mezi Teplicemi a Bílinou, z Jihlavy k dálnici D1, z Chomutova do Křimova či z Pardubic do Hradce Králové. „Jde o čtyřproudé silnice s oddělením směrových pruhů. Příkladem je úsek mezi Hradcem a Pardubicemi, který má téměř úroveň rychlostní silnice,“ řekl Ťok.
Návrh pravděpodobně projde. Pro jsou dvě nejsilnější politické strany, ČSSD a ANO. „Měli bychom umožnit vyšší rychlost tam, kde to stav silnice umožňuje,“ souhlasí šéf poslanců ČSSD Roman Sklenák.
Souhlasíte s návrhem zvýšit rychlost na rovných úsecích dálnic na 150 km/h?
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 0:00 sobota 2. května 2015. Anketa je uzavřena.
Fakticky jde jen o kosmetickou úpravu. Zrychlení se týká zpravidla několikakilometrových úseků, takže řidič si ve výsledku příliš nepomůže. Snad jen na osmadvaceti kilometrech mezi Teplicemi a Mostem už se dá pár minut ušetřit.
Přesto představuje zrychlení o dvacet kilometrů v hodině revoluci. V uplynulých dvaceti letech zákonodárci řidiče různými zákony spíše zpomalovali, aby snížili počty mrtvých na silnicích. Teď už se stala kritériem větší plynulost dopravy. „Nemělo by to být nijak nebezpečné,“ hájí návrh Ťok.
Nápad na zvýšení povolené rychlosti je už čtyři roky starý. V minulém volebním období ho sliboval tehdejší ministr dopravy Vít Bárta (Věci veřejné).
Novela zákona o provozu na silnicích obsahuje ještě jednu formální změnu, kterou řidiči prakticky nijak nepocítí. Pouze se vymění cedule. Stávající takzvané rychlostní silnice (například Praha–Liberec) se nově budou jmenovat „dálnice“. Ostatně, jako dálnice vypadají a může se tam už dnes jezdit 130 kilometrů v hodině. „To je spíš náprava dvacetileté praxe, kdy se ‚déčka‘ financovala z federálních peněz a ‚erka‘ z národních peněz. Proto se silnice i jinak jmenovaly. Federaci už nemáme, tak jsme to chtěli sjednotit,“ vysvětluje Ťok.
Znamená to, že zatímco dnes má Česko 750 kilometrů dálnic, po přejmenování se najednou bude moci vláda pochlubit dálniční sítí o délce 1 200 kilometrů. Přeznačení vyjde řádově na miliony korun.
Starostové změnu vítají
Zástupci radnic s místy, kde by se řidiči mohli prohánět o dvacet kilometrů v hodině rychleji, souhlasí. V Plzni jsou na seznamu dvě silnice spojující centrum s dálnicí D5. Podle náměstka primátora Petra Náhlíka je tam zvýšení rychlosti namístě.
„Vítáme to. Čím rychleji tam budou auta odjíždět mimo Plzeň, tím lépe pro město. Trasa vede nezastavěnou částí města kolem věznice a od roku 2006 si už na ni řidiči zvykli. Kdyby šlo o nově spouštěný přivaděč, možná bychom vůči zvýšení rychlosti měli výhrady,“ popsal Náhlík.
Nové pojetí dálniční sítě berou s povděkem například i v Lišově. Do Českých Budějovic je to z Lišova 15 kilometrů, ale zvýšení rychlosti se týká asi pětikilometrového úseku. „Jde o přehlednou silnici, kde stejně skoro každý jezdí rychleji než devadesátkou, takže půjde o takové narovnání stavu. Já denně do Lišova z Budějovic dojíždím a navýšení rychlosti by mi přišlo vhod,“ říká tajemník Městského úřadu v Lišově Jan Kudlata.
Odbornice na konstrukce dálnic Miloslava Pošvářová je však k oběma návrhům kritická. Vysvětluje, že posoudit, zda se může na daném úseku dálnice zvýšit rychlost, je poměrně složité. Například je třeba zohlednit klopení zatáček. Jsou potřeba dostatečně bezpečná svodidla.
„Podle mě je zrychlení na sto deset spíš politický konsenzus, přidaná hodnota pro daňové poplatníky, aby nebylo tolik vidět, že se nové dálnice moc nestavějí a neotevírají. Lepší by bylo, kdyby se stavělo,“ poznamenala Pošvářová.
