O způsobu porodu vždy rozhoduje porodnik. Článek je taky dost zavádějící, pokud je už porod rozběhly, řidička přijede do porodnice, dítě už sestoupilo, , už nejde dělat císařský rez.

Pokud je matka trochu chytra, vždy si řekne jak chce rodit a kde chce rodit .. a zařídí si to.

Tohle je spíše článek, kdy se matky moc neptaly, nerešily.

No ano, o způsobu porodu rozhoduje porodník. To je obecně tendence při výchově žen a dívek, vštípit jim, že o jejich těle a celkově osudu rozhoduje a má rozhodovat někdo jiný. A ty ženy z články byly tak hloupé, že tu pitomost přijaly za svou a teď řeší následky. Ony, ne porodník, co rozhodl. A to je to, o co kráčí.

Nejprve ezobio matky hromadně bojovaly proti císařům za přirozené porody, a nyní, když už se jim podařilo nastolit v porodnictví takovou kulturu, zase opačný problém. Dělat porodnictví v této době je o kejhák, vždycky bude něco špatně, co se ze zpětného pohledu dalo udělat jinak. Jenže porodník možnost rozhodování na základě zpětného pohledu, při znalosti výsledku, nemá.

Pacient bude ten, kdo bude žít s případnými následky. Lékař by měl objektivně popsat možnosti, ale neměl by rozhodovat za pacienta (pokud je to možné).

Císař není na přání? Vždyť je v ČR kupa porodnic, kde císařem rodí třetina žen. Ale plánovaný císař je velmi špatná věc.

Jsem ráda, že tyto matky bojují za práva dalších žen rodit tak, jak chtějí ony. Ne, jak chtějí lékaři. Můj první porod proběhl naprosto dramaticky, syn se narodil v podstatě mrtvý( zvon, kleště, skákání po břiše, nakonec velmi akutní císař), ale lékařům se ho povedlo na poslední chvíli oživit. Mne poté zachraňovali 3 hodiny na sále. Již v porodnici mi lékaři po porodu řekli, že druhé nesmím rodit přirozeně. A světe, div se. O 4 roky později mne lékaři v druhé porodnici zkoušeli přemluvit k přirozenému porodu!!!!! Nakonec jsem je pomocí lékařských zpráv z 1. porodu přesvědčila já. Ale tvářili se, jakou výsadu mi nedovolí...Připadala jsem si jak blázen. A výsledek zjištění po 2. porodu?: Pokud bych lékaře nepřesvědčila k císaři, pravděpodobně bych během přirozeného porodu zemřela já nebo dcerka. Nebo my obě. Na férovku mi to po operaci řekla lékařka, která mne operovala. A 3. dítě již v žádném případě mít nesmím. Takže kecy o přirozeném porodu, kdy lékaři přece chtějí pro matku a dítě,, to nejlepší" a císaře ani po 1. špatné zkušenosti nedovolí, mne opravdu dojímají....

Nejlepší je pak ta možnost ztrestat porodníka, když se volba matky nepovede.

Pane Vacku a další, souhlasím s vámi v tom, že lékaři to rozhodně nemají jednoduché. Ale ani rodiče dětí postižených při porodu. Některým komplikacím se předejít nedá, nelze je ani předvídat. Zmíněné matky se jich však důvodně obávaly. Situaci vnímají tak, jak to popsaly, protože právě proto žádaly o císařský řez - kvůli velikosti plodu a dalším zdravotním problémům, které měly, či dystokii ramének u předchozího porodu. O těchto rizicích hovoří i odborníci, ale ne vše se vejde do jednoho textu. Pro doplnění alespoň část citace z odborného článku porodníka: Mezi základní rizikové faktory, které mohou přispívat ke vzniku dystokie ramének, počítáme zejména obezitu, multiparitu a diabetes mellitus. Riziko vzniku dystokie ramének za porodu se zvyšuje s rostoucí váhou plodu. Významným rizikovým faktorem je rovněž dystokie ramének v předcházejícím těhotenství... Proto jsou matky přesvědčené, že v jejich případě by se při císařském řezu téměř jistě (ale nic neplatí stoprocentně) narodilo zdravé dítě.

Tak ať to potom děťátku maminky vysvětlí, že zkrátka byly moc vypapané a nesvádí vinu na lékaře. Většina lékařů dělá co může, pacienty řeší ještě zpětně doma po telefonu - zajímají se i ve svém osobním volnu a vy, paní Lesková, těmito "štvavými" články moc ke klidu nepřispíváte Když se něco pokazí, tak se člověk logicky snaží hledat, co mohlo být jinak, chápu jejich smutek. Ať se klidně změní systém a žena ať si vybere, jak chce rodit. Ovšem pokud začne po SC krvácet, zase se bude hledat vina u lékařů. Začarovaný kruh.

Jak tohle chcete řešit? I v článku se píše císař představuje násobně vyšší riziko jak pro matku tak pro dítě a lékař musí zvážit rizika. To že si matka někde na netu přečte že kdyby rodila císařem, tak nedojde k těmto komplikacím neznamená že nedojde k jiným a třeba ještě závažnějším.

A taky se tam píše, že to není pravda.

NHS to má podchycené, tam jedou na statistiky ve všem.

Riziko pro dítě - říznutí, potíže se dechem. Říznutí je vždy jen povrchové, kosmetická ranka, zahojí se bez následků. Potíže s dechem se v nemocnici snadno vyřeší.

Pro matku je to horší, protože jizva a všechno, co to obnáší, ale pokud se žena rozhodne, že raději obětuje kus svého zdraví, než zdraví svého dítěte, nevidím důvod jí bránit. Je to většinou žena, kdo nese hlavní tíhu důsledků narození postiženého dítěte do rodiny, a to jí asi pak bude jedno, že furt vypadá hezky v bikinách.

http://www.nhs.uk/conditions/caesarean-section/risks/

Jsou i ženy které si císařský řez vypnutí a pak mají zdravotní následky, které by u normálního porodu nebyly. Po bitvě je každý general a porod je vždy svým způsobem riziko. Spíš jde o to aby byl u porodu i zkušený porodník, protože jakmile se méně zkušený porodník dostane do stresu, tak se pak může stát že tomu dítěti opravdu může ublížit. Na druhou stranu ten doktor pak ví že jde o život a ví že prostě musí udělat něco za každou cenu. Fakt to ten doktorům nezávidím.

Jo, ale můžou se řešení těch potíží věnovat, protože nerotují kolem postiženého děcka.

Před porodnicemi byla vysoká dětská úmrtnost včetně úmrtnosti rodiček. Dnes se ženské vztekle vozí po doktorech za to, že něco nedopadlo podle jejich představ. Neuvědomují si, že nebýt porodnic, dítě i matka by nemusely přežít vůbec. My jsme rodili 2x v Motole a měli jsme takové veliké potíže, že nebýt tamějších odborníků, stal bych se tehdy bezdětným vdovcem.

Plně souhlasím. Jenže plno rodiček rodí velké děti a ty prostě malým otvorem neprojdou.

Pokud gynekolog rodičky rozhodne o císařském řezu nechápu jak nějaký doktor na telefonu, který rodičku nezná rozhodne jinak.

Holky si přečetli na internetu, jak je to správné a jak to má být. To je daleko víc, než usmrkaných šest let studií na lékařské fakultě.

a minimálně dalších 5 let praxe po fakultě

Jen jestli nejsou postižené ty matky...