Šaradín vyzdvihl, že Česko je demokratická země, která je právním státem a která se může považovat za svobodnou. Cesta k dnešní situaci byla podle něj sice ovlivňována různými dějinnými zvraty, které zemi několikrát poškodily, za důležitý ale považuje výsledek, tedy polistopadové období, které se podle něj i přes dílčí neúspěchy povedlo.
Komunikace vlády je katastrofální, nahrává extrémistům, říká politolog Valeš |
Připomněl, že Československo bylo zhruba polovinu doby pod vládou autoritativního či totalitního režimu a polovinu prožilo jako demokracie. „Základní úkol byl splněn, nicméně negativem je absence nějakého programu či vize. Myslím, že pár let po vstupu do Evropské unie jsme začali přešlapovat na místě, což může vést k našemu zaostávání,“ míní politolog.
Podle Justa je obtížné určit, co přesně znamená úspěch národního státu. Navíc podle něj Československo po první světové válce nevzniklo jako národní stát, dnešní Česko se konceptu národního státu blíží.
„Původní idea Woodrowa Wilsona a dalších aktérů Versailleské mírové konference byla, že hranice států po první světové válce budou kopírovat etnické hranice. Nakonec ale převážily jiné faktory, a tak o národních státech minimálně v prostoru střední Evropy moc mluvit nelze,“ řekl Just.
Dnes už ČR není čistě národním státem, vždyť každý desátý obyvatel je cizinec.
politolog Pavel Šaradín
Podle Šaradína naopak o národním státu nelze hovořit v současnosti. „Dnes už ČR není čistě národním státem, vždyť každý desátý obyvatel je cizinec,“ uvedl.
Role národních států se podle Šaradína velmi proměnila. „Pokud vezmu svobodný demokratický svět, kam patříme, je hlavním principem otevřenost,“ řekl. Just si nemyslí, že by byl národní stát jako koncept dnes přežitkem, i když kvůli intenzivnějším integračním a globalizačním tendencím ustupuje národní prvek do pozadí.
„Naopak apelu na národní stát se dnes často chytají zejména autoritářské a populistické strany, respektive politici,“ doplnil.
