PŘEHLEDNĚ: Bývalý „špion“, knihovník i známé tváře. Kdo chce šéfovat ČSSD?

  • 67
Sociální demokraté si v neděli zvolí nového předsedu. A zatímco u jiných stran byla v poslední době volba šéfa formalitou s předem známým koncem, u ČSSD se čeká napínavější souboj. Restartovat jednu z nejstarších českých stran po podzimním volebním debaklu chtějí jak známé tváře, tak neokoukaní straníci z komunální politiky.

1 Jan Hamáček - moderátor názorových proudů

Místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Hamáček (ČSSD)

Prvním z celkem sedmi kandidátů je devětatřicetiletý Jan Hamáček. Současný místopředseda strany je se sociální demokracií spjat od mládí. Angažoval se ve spolku Mladí sociální demokraté, které i vedl. Do Sněmovny se dostal jako poslanec v roce 2006. Vzhledem ke své jazykové vybavenosti - hovoří anglicky, německy, španělsky, francouzsky a ovládá základy ruštiny a polštiny - se specializoval na mezinárodní politiku.

V minulém volebním období předsedal Sněmovně, v současném je jejím místopředsedou. Teoreticky má největší šanci získat post šéfa ČSSD, jelikož posbíral nejvíce krajských nominací. Jeho kandidaturu podpořili spolustraníci z Prahy, středních Čech a krajů Karlovarského, Královéhradeckého a Libereckého.

Co se týče jeho názoru na možnou účast sociální demokracie ve vládě, Hamáček se tomu nebrání, má však podmínku. „Součástí usnesení, které budu navrhovat, bude pasáž o tom, že účast trestně stíhaného politika ve vládě je pro nás zásadní problém,“ uvedl Hamáček (podrobnosti najdete v tomto článku).

Ještě před čtrnácti dny ale Hamáček říkal, že by sociální demokraté mohli jít do vlády i s policií obviněným premiérem Andrejem Babišem. „Já si dovedu představit, že když budeme vybírat z několika špatných řešení, tak by to mohlo být nejméně špatné,“ řekl v rozhovoru pro iDNES.cz na dotaz, zda si dokáže představit vládní spolupráci přímo s Babišem.

Snahu podílet se na vládě vysvětluje Hamáček i v dopise členům ČSSD. „Za sebe jednoznačně říkám, že bychom s vítězem voleb jednat měli. Nemůžeme však začít tím, že našemu potenciálnímu partnerovi přes média vzkážeme, jaká ministerstva nebude řídit,“ uvedl místopředseda Sněmovny.

Naopak podpora menšinové vlády je podle něj nesmyslná. Hodlá se však chovat v souladu s názory členů své strany.

S Milošem Zemanem má Hamáček podle svých slov korektní vztahy. „Měli bychom se všichni jako profesionálové chovat a bohužel mám pocit, že v minulosti to mezi prezidentem a sociální demokracií přešlo do personální roviny,“ představuje Hamáček smířlivý tón k prezidentovi. Smíření je Hamáčkovým programem i pro hlasování o předsedu partaje. Chce lépe moderovat diskuzi různých názorových proudů.

2 Milan Chovanec - přítel Zemana

Statutární místopředseda ČSSD Milan Chovanec v pořadu Rozstřel. (24. ledna 2018)

Exministra vnitra a statutárního místopředsedu Milana Chovance vyslal do boje o šéfa strany domovský Plzeňský kraj, dále Ústecký a Zlínský. Podle Chovance se ČSSD nemá drát za každou cenu do vlády s ANO. Sám by prý křeslo v kabinetu ani nechtěl. „Nemůžu být v žádné vládě, jakékoli vládní angažmá je pro mě uzavřené,“ prohlásil pro iDNES.cz.

„Já říkám, že se ČSSD má primárně zabývat sama sebou a pokud je šance pomoci projektu vlády, která bude proevropská, tak tomu lze pomoci podporou nějakého menšinového kabinetu, nebo dohodou o politickém uspořádání,“ nevyloučil podporu menšinové vládě.

Volební debakl strany zapříčinilo odchýlení od levicové politiky, myslí si Chovanec. „Poslouchám neustále názory, že levicoví voliči vymizeli, že nejsou. Pak mi, prosím, vysvětlete, kde se vzalo 64 procent Zemanových hlasů v Moravskoslezském kraji, 61 procent v Ústeckém kraji a například 54 procent hlasů v Plzeňském kraji,“ argumentuje.

Chovanec se v průběhu let ukázal jako velký stratég. Po volbách v roce 2013 byl účastníkem takzvaného lánského puče, kdy chtěli někteří lidé z ČSSD za pomoci prezidenta Zemana odstranit předsedu strany Sobotku. Konspirativní schůzku „pučisté“ dlouho zapírali, jenže když se veřejné mínění otočilo proti nim, otočil i Chovanec.

Poté byl dlouhou dobu vnímán jako spojenec Sobotky, po jeho konci na postu nejvyšším se však opět přivinul k Zemanovi. Slavil s ním na pódiu obhájení prezidentského mandátu a Zemana pozval na sjezd ČSSD.

3 Jan Jukl - knihovník s vizí moderní strany

Zatímco Hamáček a Chovanec jsou favority, zastupitel a ředitel městské knihovny v Poličce Jan Jukl je jasným outsiderem. Osmatřicetiletý Jukl by chtěl sociální demokracii zmodernizovat a začít od začátku. Spolupráci s ANO by pak zavrhl.

„První a nejdůležitější věcí, kterou musí moderní, reformovatelná ČSSD udělat, je razantně se odstřihnout od způsobu politiky, který tady sama posledních dvacet let pomáhala budovat. Té politiky, kterou ovládl manažer Babiš stejně predátorsky jako své podniky,“ prohlásil podle deníku Právo. „Proto si myslím, že odpověď na všechny nabídky hnutí ANO je jednoznačné ne,“ uvedl.

Zaměřit by se chtěl na rodinu jako základní jednotku, na níž se dá vybudovat sebevědomý stát. Kromě rodinné politiky by se ČSSD měla podle něj věnovat vzdělávání a přípravě na takzvanou čtvrtou průmyslovou revoluci.

4 Miroslav Krejčík - bývalý „špion“

Bývalý šéf Vojenského zpravodajství Miroslav Krejčík

Krejčík je v současnosti ředitelem Poštovní tiskárny cenin. Ale jeho předchozí kariéra je spojena se zajímavější oblastí. Od roku 1994 do 2007 působil na různých pozicích v rámci Vojenského zpravodajství. V letech 2004 až 2007 byl dokonce jeho ředitelem.

Uvnitř strany chybí Krejčíkovi komunikace i ochota naslouchat a spolupracovat. Ve svém dopise straníkům uvádí, že v rámci vnitrostranické politiky nesmí jeden proud válcovat další, ale je třeba hledat kompromisy a dohody.

Krejčík navrhuje změnu stanov ČSSD, která by měla posílit komunikaci mezi řadovými členy a stranickými elitami. V současnosti podle něj vazba chybí. „Změna systému také spočívá v tom, že orgánů, procesů, kvót, které tam jsou, bude minimum,“ uvedl. Prosazuje přímou volbu předsedy strany, ale i při sestavování kandidátek v komunálních volbách by podle něj měli přijít o moc straničtí „šíbři“.

Dokáže si představit, že by se sociální demokraté podíleli na vládě. Strana by tam ale měla sehrát důstojnou roli, neměla by být submisivní, lokajská, ale suverénní a zároveň kooperující“.

5 Antonín Staněk - o vládě rozhodnou členové

Lídr ČSSD pro komunální volby v Olomouci Antonín Staněk.

Poslanec a olomoucký primátor Antonín Staněk chce členy oslovit mimo jiné tím, že není spojený s žádným z proudů v sociální demokracii, takže je schopný nabídnout nadhled a tyto skupiny spojit. Nominaci získal ze „svého“ Olomouckého kraje.

Rozhodnutí, zda by měla ČSSD jednat o vládní spolupráci s hnutím ANO, nebo setrvat v opozici, záleží podle něj na královéhradeckém sjezdu. Sám by dal přednost účasti sociální demokracie ve vládě, odkud by měla větší možnost prosazovat své programové priority.

„Buď do vlády, nebo do opozice. Nějaká pozice mezi, která není příliš transparentní, kdy nikdo neví, za co ten či onen zákon podpoříte, mi připadá jako velmi nešťastná,“ uvedl.

Staněk si neumí si představit, že by se hnutí ANO vzdalo kvůli trestnímu stíhání nominace svého předsedy Andreje Babiše na premiéra, byť by uvítal, kdyby ve vládě stíhané osoby nebyly. „Voliči dali jasný signál, že pro ně to není nepřekonatelný problém,“ vysvětlil.

6 Jiří Zimola - Haškovo křídlo zpět na scéně

Jiří Zimola (5.1.2018)

O vedení ČSSD se uchází i bývalý jihočeský hejtman Jiří Zimola. Jeho politickou kariéru loni přibrzdilo, když policie začala řešit případ stavby jeho rekreačního domu v Lipně nad Vltavou. Následně ho stranické vedení vyškrtlo z kandidátky do sněmovních voleb. Kriminalisté dosud případ neuzavřeli.

Zimola má napjaté vztahy se stranickým vedením, které ostře kritizuje. „ČSSD a její politické vedení se v posledních letech dopustily řady závažných chyb. Jen namátkou - policejní reorganizace ÚOOZ, demise-nedemise premiéra Sobotky a následné vytvoření ‚triumvirátu‘ vedoucího ČSSD do voleb, nepochopitelně zpackané memorandum k těžbě lithia, podepsané ministrem průmyslu za ČSSD krátce před volbami, nebo širší veřejností nepochopené sociální experimenty typu inkluze ve školství či záměr zákona o sociálním bydlení,“ vypočítal ve svém dopise straníkům.

„ČSSD by měla především dát naději mladým lidem, aby svůj život začali dostupným bydlením. Pomozme obcím ve výstavbě startovacích bytů pro mladé páry a malometrážních bytů pro seniory, kteří pak svůj původní byt mohou přenechat potřebným. Inspirujme se dobrými příklady ze zahraničí a nevymýšlejme již vymyšlené a fungující! Pomozme lidem, kteří se dostanou do dluhové pasti,“ popsal svoji vizi.

Zimola je jedním ze spojenců Miloše Zemana ve straně. Stejně jako Chovanec i on se účastnil takzvaného lánského puče. Po odchodu Sobotky se pak spojil s dalšími „pučisty“ v iniciativě Zachraňme ČSSD, kde figurují také Michal Hašek, Zdeněk Škromach či Jaroslav Foldyna.

Pozitivně se Zimola staví i k Babišovi a preferoval by účast sociálních demokratů ve vládě. „Andrej Babiš nebyl pravomocně odsouzen, pohlížím na něj jako na nevinného. Ale zároveň říkám, že je odpovědností ANO jako vítěze voleb, koho navrhne na post předsedy vlády, je to povinností i právem vítěze,“ řekl. Pokud by se stal v neděli šéfem ČSSD, chtěl by se však v otázce zapojení do kabinetu řídit rozhodnutím pokud možno co největšího počtu straníků.

7 Romana Žatecká - starostka chce kultivovat politiku

Českolipská starostka Romana Žatecká (29. ledna 2018).

Starostka České Lípy Romana Žatecká chce při volbě nového šéfa strany na sjezdu nabídnout delegátům ráznou změnu tváří, řízení, komunikace i témat. Získala nominaci spolu s dosavadním místopředsedou Janem Hamáčkem nominaci na předsedkyni v domovské liberecké organizaci.

Žatecká nesouhlasí se vstupem sociální demokracie do vlády, strana podle ní dostala od voličů v posledních volbách jasnou stopku. Měla by se proto soustředit na kontrolu vlády a čas v opozici využít k řešení situace uvnitř strany a hledání dalších osobností.

Za svou přednost považuje Žatecká dvanáct let zkušeností v komunální a krajské politice. „Předložím jednoduše znějící vizi - sebevědomá ČSSD, které lidi rozumějí a věří. A nebudu zastírat, že cesta k této jednoduché vizi bude hodně těžká. A já chci na mimořádném sjezdu oslovit ty delegáty, kteří chápou, že zastavit strmý pád může jen rázná změna směru,“ řekla.

Stranu by do vlády, které by šéfoval stíhaný Babiš, nevedla. „Pro účast jakékoli trestně stíhané osoby ve vládě, a to i na nižších úrovních, mám nulovou toleranci bez výjimek. Chci politickou kulturu povyšovat, ne degradovat na trhací kalendář,“ sdělila.

8 Jiří Sokol

Na poslední chvíli se přihlásil ještě osmý uchazeč o post předsedy ČSSD, Jiří Sokol ze Slatiňan.  V dopisu členům sociální demokracie píše, že mezi ostatními kandidáty nevidí nikoho, kdo by byl schopen zabránit dalšímu propadu strany. Za „nejlepší ze špatných“ možností pro ČSSD označuje toleranci vlády, aby se neuskutečnily předčasné volby. Přímý vstup do kabinetu však odmítá.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video