Prezidentské volby
Začne to už za čtrnáct dní - to parlament poprvé zkusí zvolit prezidenta. Už teď se můžeme připravit na dlouhý kolotoč, který by mohl vyústit až ve změnu ústavy a přímou volbu hlavy státu.
Pokud by zákulisní dohody v parlamentu způsobily, že by se prezidentem stal někdo z dvojice Zeman - Klaus, můžeme se klidně vsadit, co by bylo prvním úkolem nové hlavy státu: buď zásadní rekonstrukce vlády, anebo hledání nového premiéra.
Takový scénář už načrtl současný vicepremiér a kandidát na předsedu Unie svobody Petr Mareš: unie pod jeho vedením by prý v případě Zemanova dosazení na Hrad vládu okamžitě opustila.
Stranické sjezdy
Unie si nového lídra zvolí už v půlce ledna a je pravděpodobné, že se na sjezdu v Brně hlasitě ozvou ti unionisté, kterým se nelíbí účast někdejších liberálů v levicové vládě.
Své sjezdy budou mít letos i zbylé strany koalice: ČSSD a lidovci. Ani tady to nebude žádná selanka a už teď je jasné, že Špidla i Cyril Svoboda si vyslechnou od svých vnitrostranických oponentů své. Oba předsedy však může uklidňovat, že vůdci jejich "vnitřní opozice" - Jaroslav Foldyna v ČSSD a Miroslav Kalousek v KDU - zřejmě zatím nemají dost sil, aby je sami nahradili.
Lidé rozhodnou o vstupu do EU
Událostí číslo jedna celé politické sezony bude bezpochyby červnové referendum o vstupu do Evropské unie. Pokud by Češi v referendu řekli, že do unie nechtějí, znamenalo by to pro Špidlův kabinet definitivně smrtící úder. Vláda, která jako svou hlavní vlastnost zdůrazňuje "proevropskost", by v tu chvíli ztratila smysl své existence.
Pád vlády si nepřeje ani opozice
Pád Špidlovy vlády by si zřejmě v tuto chvíli nepřála ani opoziční ODS. Ta si zvolila nového vůdce a teď potřebuje právě tři roky, aby našla recept, který ji v roce 2006 vrátí k moci. Včerejší Sedmička, v níž se Špidla střetl s předsedou ODS Mirkem Topolánkem, naznačila, že by se do české politiky po letech mohla vrátit docela zábavná soutěž argumentů.
