Možnosti volebního práva cizinců se ve středu v Praze věnovala mezinárodní konference s názvem Politická participace migrantů.
„Jsem přesvědčena o tom, že cizinci dlouhodobě usazení v určitém státu mají mít právo podílet se v něm také na politickém životě. Bohužel, část evropských států včetně České republiky jim dosud toto právo odepírá,“ řekla Šabatová. Zapojení cizinců do tvorby politiky podle ní podpoří dialog s majoritou. Naopak jejich vyloučení způsobí odcizení a ve svém důsledku „může dokonce přispět k radikalizaci některých skupin,“ dodala.
Podle aktuálních údajů ministerstva vnitra v Česku legálně žije přes 450 tisíc cizinců. Více než polovina z nich zde má trvalý pobyt.
Cizinci pocházející ze zemí Evropské unie již v komunálních volbách volit mohou, byť i o tom se vedly ještě loni vedly diskuze. Volební právo jim nakonec přiznal Krajský soud v Brně, na který se obrátil Slovák usilující o zapsání do seznamu brněnských voličů (o rozsudku čtěte zde).
Cizinci mohou volit ve většině zemí EU, včetně Slovenska
Šabatová připomíná, že více než polovina zemí EU, včetně sousedního Slovenska, již přiznala volební právo rovněž dlouhodobě usazeným cizincům ze třetích zemí. K podobnému kroku by podle ní mělo přistoupit i Česko.
Kde cizinci volíCelkem 16 států EU již trvale usazeným cizincům ze třetích zemí právo volit v komunálních volbách přiznalo. Jedná se například o Belgii, Dánsko, Irsko, Finsko, Estonsko, Nizozemsko či Portugalsko. Ze zemí střední Evropy pak Slovensko, Slovinsko či Maďarsko. |
V tom, zda se to brzy podaří, je však veřejná ochránkyně práv skeptická. Důvodem je podle ní „aktuální negativní naladění české politické reprezentace“.
Návrh na přiznání volebního práva pro cizince ze třetích zemí totiž již loni v listopadu smetla ze stolu Rada vlády pro lidská práva. Podle tehdejšího vyjádření ministerstva vnitra by totiž jejich zapojení v politickém životě mohlo představovat bezpečnostní riziko. Konkrétní podrobnosti o potenciálním riziku však ministerstvo neposkytlo s odůvodněním, že informace podléhají utajení. Aktuální vyjádření ministerstva redakce shání.
„Nejsem si vědoma toho, že by některý ze států, který přiznal volební právo do místních zastupitelstev trvale usazeným cizincům, následně čelil zvýšeným bezpečnostním rizikům. Naopak se domnívám, že právě vyloučení cizinců z účasti na veřejném životě může zhoršovat vztahy mezi cizinci a majoritou,“ podotkla k tomu ombudsmanka.
