Pražská filmová fakulta tibetské vlajky vyvěsila v úterý na své budově na Smetanově nábřeží. Chtěla tak dát najevo nesouhlas nejen s potlačováním lidských práv Tibeťanů, ale také všech lidí perzekvovaných čínským režimem.
„Protože jsme škola svobodomyslná a ve svých filmech i názorech se často kriticky stavíme ke křivdám a nepravostem v aktuálním dění, nemůžeme nechat bez povšimnutí návštěvu, jež svým étosem připomíná politické maškarády komunistického režimu,“ uvedlo vedení fakulty v úterý na svých webových stránkách.
„Připojujeme se k iniciativě vyvěšení tibetské vlajky, jež je pro západní společnost symbolem vytrvalého boje za dodržování lidských práv,“ dodalo.
O den později však děkanát školy navštívila dvojice policistů v civilu, kteří se podle Akademického senátu školy představili jako příslušníci kriminální policie.
Do školy prý přišli kvůli údajné stížnosti na vyvěšení tibetských vlajek, navíc se vyptávali, zda vyvěšení schválil děkan. „Pracovník kanceláře jim řekl, že byly vyvěšeny s mým svolením. Policisté řekli, že Číňané se kvůli tomu zlobí, a odešli,“ uvedl děkan FAMU Pavel Jech pro Aktuálně.cz.
„Policisté přišli dvakrát, poprvé se byli zeptat na vrátnici, jestli balkon (na kterém visela vlajka, pozn. red.) patří FAMU a jestli vrátný neví, kdo to povolil. Ten to nevěděl,“ upřesnil pro iDNES.cz místopředseda Akademického senátu FAMU Jan Syruček.
Policisté se podle něj asi za dvě hodiny vrátili znovu a stále je zajímalo, kdo vlajky vyvěsil. „Byli odkázáni, aby se šli zeptat na děkanát FAMU. Bylo jim řečeno, že je to iniciativa studentů, kterou schválil děkan. Jeden z policistů řekl, že se to Číňanům nelíbí. Pak odešli,“ doplnil Syruček.
Policejní mluvčí podle něj ve čtvrtek celý incident dementoval a řekl, že policisté na FAMU nikdy nebyli. Akademický senát proto zajistil záběry, které přítomnost údajných policistů na škole dokazují. Je z nich zřejmé i to, že se muži vrátnému legitimovali.
Vyjádření policie redakce iDNES.cz, přestože o ně žádala, zatím neobdržela.
Tibetské vlajky na budově školy zůstanou
Vedení školy postup policie kritizuje. „Akademický senát FAMU pokládá tento
počin za bezprecedentní narušení Práva na svobodu vyjadřování,“ uvedlo v prohlášení s tím, že od policejního prezidia a ministerstva vnitra požaduje prošetření celého incidentu.
Tibetské vlajky škola ponechá nadále vyvěšené. „Tibetské vlajky budou ponechány na budově školy jako symbolická připomínka, že Česká republika se deklaruje jako demokratický stát, k jehož základním pilířům patří respektování lidských práv a svobod,“ dodali zástupci Akademického senátu.
Studenti i pedagogové školy se v úterý připojili také ke kritice použití animované figurky Krtečka, kterou podle nich prezident Miloš Zeman zneužil jako nástroj pro prosazování obchodních zájmů Česka v Číně.
Případ z FAMU není jediný, kdy se policisté v posledních dnech zabývali vyvěšenými tibetskými vlajkami. Ve středu ráno ji musel sundat majitel galerie Vltavín nedaleko paláce Žofín, kde se čínský a český prezident zúčastnili ekonomického fóra. Policejnímu odstřelovači totiž vadilo, že nevidí, zda se za vlajkou neskrývá možný střelec. Napůl stažené rolety mu však prý nevadily. Podobný incident se odehrál i u hotelu Hilton, kde prezident Sin Ťin-pching pobýval (psali jsme zde).
Zastaňte se svých občanů, kritizují osobnosti
Návštěvu čínského prezidenta v Česku kritizují i představitelé protikorupční iniciativy Vraťte nám stát!. Spolu s dalšími lidmi v pátek zaslali výzvu ústavním činitelům, ve které protestují proti omezování práv, k němuž podle nich došlo při návštěvě čínského prezidenta v Praze. Poslance i členy vlády žádají, aby všechny incidenty prošetřili a zastali se svých občanů.
„Ulice Prahy ovládly skupiny příslušníků jiného státu, kteří se k našim občanům chovali nehorázným způsobem, jakoby zde nebyli hosty, ale pány. Čeští občané, kteří si dovolili vyjádřit svůj protest proti současnému čínskému režimu a jeho představitelům například vyvěšením tibetské vlajky, byli navíc popotahováni také policií České republiky, jako by byli nepřáteli státu,“ uvedli autoři otevřeného dopisu.
Otevřený dopis podepsali například filozof Václav Němec, advokátka Hana Marvanová, sociolog Ivan Fišera nebo umělkyně Ester Geislerová a Kristýna Liška Boková.
