"Masových vražd německého obyvatelstva byly na konci války desítky nejen v celém českoněmeckém pohraničí, ale i ve vnitrozemí. Řada z nich není žádným tajemstvím. O některých se píše i v historických knihách a publikacích. Zatím zřejmě nebyl státní zájem se tím zabývat," míní historik František Chocholatý, který se věnuje dějinám českoněmeckých vztahů.
Vraždu třiceti obyvatel zaniklého Tocova se policisté rozhodli otevřít poté, co k tomu dostali podnět od prokuratury z německého Hofu. "Materiály z Německa obsahují výpovědi několika přímých svědků a jména pravděpodobných velitelů akce. Pokusíme se vypátrat svědky i v tuzemsku a v archivech najít místo, kde by měl být hromadný hrob obětí," líčí předpokládaný průběh vyšetřování západočeská policejní mluvčí Helena Malotinská.
Vyslechnutí svědci popsali tocovské drama takto: Koncem května 1945 přišli za starostou policisté, že se na jedné usedlosti ukrývají dva fašisté. Při kontrole hledaní muži jednoho policistu zastřelili. Pak do obce vtrhlo policejní komando a vyhlásilo stanné právo. První obětí se údajně stala rodina s dětmi, které policisté zastřelili. Za několik dnů se vrátili a na návsi zastřelili dvacet náhodně vybraných Němců. O masových hrobech povražděných Němců však vědí i lidé jinde.
"Například ve Stupně na Rokycansku padli na konci války do zajetí místních lidí němečtí vojáci, kteří se snažili utéct k Američanům. Odzbrojené muže jejich věznitelé zbili a jedna z žen je poté ubíjela k smrti motykou. V masovém hrobě skončilo na třicet mrtvých," tvrdí Lubomír Duda, zaměstnanec jedné z plzeňských kulturních institucí, který na západě Čech s podporou části sudetoněmeckého landsmanšaftu po obětech poválečných událostí pátrá několik let. Připomíná, že také ve Stupně stále žijí svědci.
Dalším případem, na který Duda upozorňuje, je vražda osmi vojenských zajatců v Blovicích na Plzeňsku. "Vím o tom od otce, který je regionálním historikem a na konci války stál na Blovicku v čele odboje. Osm mladých německých vojáků tehdy padlo do rukou lidí, kteří se po celou válku báli ozvat a najednou si potřebovali vybít zlost. Postříleli je zcela bez důvodu a zakopali u zdi starého hřbitova. Stále žijí lidé, kteří by to mohli dosvědčit," říká nynější starosta Blovic Karel Škrábek.
Hromadný hrob Němců ukrývá zřejmě i bývalá pískovna u Draženova na Domažlicku. "Četníci z Domažlic tam postříleli sto lidí. Existuje o tom dokonce zpráva ministerstva národní obrany z roku 1947. Dva velící důstojníci, jejichž jména zpráva obsahuje, za to dostali na podzim roku 1945 čestné uznání," nabízí historik Chocholatý další příklad a míní, že většinu podobných událostí by šlo vypátrat v archivech vnitra. O nalezení hrobů obětí poválečného odsunu by měli zájem i jejich příbuzní.
"Mnoho našich rodinných příslušníků bylo při divokém odsunu zabito a pochováno na českém území. Rádi bychom je našli a důstojně pohřbili," uvedl před časem šéf německého Krajanského sdružení Stříbro - Plzeň Hans Mirtes, člen předsednictva sudetoněmeckého landsmanšaftu.
Pro policii byly zatím tyto i mnohé další případy tabu. "Nevím, že bychom se dosud něčím podobným zabývali. Události z Tocova jsou první," připouští Jiří Soukup ze západočeské policejní správy. Na otázku, proč jeho kolegové nevyšetřovali ani události, o nichž se zmiňovala média, nemá odpověď. "To by musel říci vyšetřovatel," odkazuje na úřad vyšetřování v Plzni. Tam však nebyl ani včera, ani předevčírem nikdo, kdo by na dotazy odpověděl. "Ředitel byl celý den pryč nebo měl jednání, jeho zástupce bude příští týden," sdělila jedna ze sekretářek. "Oficiálně nás na ty případy nikdo neupozornil, tak jsme do nich nešli," dodal jeden z vyšetřovatelů, který není oprávněn informovat tisk.
Pokud by policisté dostali další trestní oznámení, podobné tomu o tocovských událostech, postupovali by stejně. Kdyby se jim podařilo najít žijící viníky a vraždy jim prokázat, bylo by možné je postavit před soud. "U běžné vraždy je sice podle předpisů promlčecí doba dvacet let. Nelze ale vyloučit, že mohlo jít o trestné činy proti lidskosti, které se nepromlčují," vysvětlil advokát Tomáš Sokol.
