Utajený převoz z věznice a maximální bezpečnostní opatření. Tak popsala policie vydání Omarova americké straně na sociální síti X. Zároveň vyzdvihla profesionalitu policistů z Inspektorátu cizinecké policie na pražském letišti.
„Oddělení mobilního zásahu na inspektorátu cizinecké police na Mezinárodním letišti v Praze-Ruzyni provádí eskorty těchto nebezpečných osob, dále zakročuje proti agresivním osobám na palubách letadel i v celém areálu letiště,“ uvedl policista David Janik. Akce podle policie skončila poté, co letadlo s Omarovem opustilo český vzdušný prostor.
Soud připustil vydání vora v zakoně do ciziny. Rozhodne Vrchní soud a Blažek |
Omarova v USA ho podezírají z nájemné vraždy či spiknutí a označují ho za vysokou autoritu v prostředí zločineckých skupin, takzvaného vora v zakoně. Proti vydání k trestnímu stíhání se Omarov neúspěšně bránil u soudů.
Česká policie zadržela Ázerbájdžánce s gruzínským občanstvím na začátku loňského roku, a to na základě mezinárodního zatykače. Od té doby byl ve vazbě. Koncem května rozhodl Městský soud v Praze o možnosti vydat Omarova do USA, ale také do Gruzie či Kazachstánu, které taktéž o vydání usilovaly. Přípustnost vydání do Spojených států odůvodnil soudce tím, že stíhání v zemi nemá politický charakter, muži tam navíc nehrozí trest smrti.
Ministr spravedlnosti Pavel Blažek rozhodl v červenci minulého roku o jeho vydání do USA. Vydání do cizího státu povoluje ministr spravedlnosti, může tak ale udělat pouze v případě, že soudy vydání pravomocně povolí. Názorem soudů se ministr řídit nemusí.
„Vor v zakoně“ prohrává, zamítli první ze dvou stížností proti vydání do USA |
„Ministr spravedlnosti povolil jeho vydání v červenci 2023, a to k trestnímu stíhání do Spojených států pro podezření ze spáchání trestného činu nájemné vraždy, trestného činu spiknutí za účelem spáchání praní špinavých peněz a další závažné trestné činnosti, pro kterou je hledán orgány USA,“ připomnělo ve středu ministerstvo.
Omarov se poté obrátil i na Ústavní soud, který ale jeho stížnosti odmítl. Vzhledem k tomu, že muž již vyčerpal všechny právní prostředky, kterými se bránil, mohlo ho Česko Američanům vydat.
Omarovova americká kauza se týká údajného spiknutí s cílem zavraždit íránsko-americkou novinářku a aktivistku Masíh Alínežádovou. Zatýkací rozkazy vydaly okresní soudy pro Jižní okrsek a Východní okrsek New Yorku. První ze soudů podezírá Omarova z trestných činů nájemná vražda, spiknutí za účelem spáchání nájemné vraždy a spiknutí za účelem praní špinavých peněz. Druhý pak z vydírání a vyděračského spiknutí, z nebezpečného vyhrožování a z trestného činu „držení, manipulace se střelnou zbraní a pálení z ní během násilného trestného činu“.
17. ledna 2023 |
