Stejně jako představitelé obcí, kteří si myslí, že nelze trestat děti mladší 15 let. Například primátorka Karlových Varů Veronika Vlková si veřejně posteskla, že je prakticky nemožné postihnout mladé násilníky, kteří olupují a mlátí žáky zdejší základní školy, protože ještě nejsou trestně odpovědní.
"Paní primátorka zřejmě neví, že od roku 2004 platí zákon, který umožňuje potrestat i děti mladší patnácti let," řekla včera přední česká odbornice na trestní právo Helena Válková z právnické fakulty Západočeské univerzity v Plzni.
Aby se delikvent dostal před soud mládeže, což je buď specializovaný samosoudce, nebo senát běžného soudu, musí policie důsledně využívat svých pravomocí. "Je to jen lenost aparátu," poznamenal k tomu Libor Vávra ze Soudcovské unie ČR.
Správný postup je následující: policista musí oznámení o deliktu zaznamenat bez ohledu na věk podezřelých. Případ ohlásí státnímu zástupci pro delikty mládeže a ten navrhne soudu, aby zahájil trestní řízení. Soudce pak má tři možnosti: nejlehčím trestem je alternativní s dohledem specialisty, dále může zařadit provinilce do výchovného programu a za těžký zločin pošle dítě do ústavu.
Každý rok vynesou soudy zhruba 3 000 rozsudků nad delikventy mladšími 15 let.
Kriminalita mládeže od poloviny 90. let "papírově" klesá. Je to jednak tím, že zákon v roce 2002 nově definoval krádež (posunul hranici škody ze 2 000 na 5 000 korun), a jednak v tom hraje roli nedůslednost policistů při odhalování činů.
Soudci odmítají snahy některých poslanců prosadit snížení hranice trestní odpovědnosti na 14 let. "Snížení věkové hranice samo o sobě nemá velký efekt," míní Libor Vávra. Za užitečnější považují soudci, aby se stát zaměřil na výchovu delikventů po vynesení rozsudku.
. kriminalita mladýchMajetkové trestné činy Násilné trestné činy/vraždy Pozn.: mladiství jsou od 15 do 18 let |
