Dokážete to naučit i člověka, který prostě není disciplinovaný a k učení si sedá, jen když má chuť?
Tomu můžeme minimálně pomoci, aby si uvědomil svoje dispozice, a ukázat mu možnosti, jak s nimi naložit.
Do zkoušek však dnes zbývá leckomu jen čtrnáct dní...
Teď už toho opravdu nikdo moc neudělá.
Má cenu snažit se dohánět učivo na poslední chvíli, anebo je to zbytečná námaha?
Na poslední chvíli to podle mých zkušeností nechává málokdo. Studenti jdou na určitý typ školy a už hluboko dopředu si zjišťují alespoň základní okruhy, které mohou čekat u písemných zkoušek. V těchto dnech je spíš dobré srovnat si všechno v hlavě, uvědomit si, zda a kde jsou nějaké díry, a ty případně zalepit.
Může se člověk při intenzivní přípravě zhroutit?
Co dělat na poslední chvíli Všechno už se nenaučíte. Soustřeďte se proto na opakování hlavních pojmů z oboru, na který se hlásíte, ujasněte si také, proč ho chcete studovat a co od studia očekáváte. Nemá smysl vracet se stále k látce, kterou už umíte. Zbytečně ztrácíte čas. Navíc vás to může ještě se znejistět. Pečlivě si prostudujte, jaké požadavky škola uvádí ve zvacím dopise. Znovu překontrolujte webové stránky fakulty, jestli se na nich neobjevilo něco nového. Obhlédněte si "místo činu". Zbavíte se nervozity, že v den zkoušky nenaleznete příslušnou posluchárnu. Procházku na fakulty využijte k tomu, že si promluvíte se stávajícími studenty. Mohou vám dobře poradit; minimálně to, co chtěli vědět zkoušející před rokem. Poslední den před zkouškou neponocujte. Budete-li psychicky unaveni, může vás zastihnout útlum právě v den zkoušky. V den zkoušky si nezapomeňte s sebou vzít všechny potřebné doklady, ale také povolené pomůcky (slovníky, kalkulačky aj.). Před ústní zkouškou si dejte do pořádku seznam literatury, který musíte na většině míst předložit. Nepište tam - ve snaze mít četby hodně - knihy, které jsou pro daný obor vedlejší. A připomeňte si také, co bylo obsahem jednotlivých děl. U ústní zkoušky pamatujte na slušné oblečení a chování - tyto "disciplíny" se sice nebodují, mohou však naladit zkušební komisi ve váš prospěch - nebo naopak neprospěch. Ani všeználky nemá nikdo rád. Pamatujte, že samotné vědomosti nestačí. Je třeba je umět také náležitě prezentovat, tedy jasně, srozumitelně hovořit.
Samozřejmě.
Zažila jste takový případ?
Zažila jsem, že se studenti natolik přetěžovali, že u zkoušek totálně selhali. Jak říkali: vypnula jim hlava. Je to jako se sportovci. Ti si také musí formu načasovat na důležitý závod. Nelze jet naplno do poslední chvíle, nespat, ležet v knihách.
Jaké jsou první příznaky toho, že organismus má dost?
Můžu nespat, může mě bolet hlava, můžu být roztěkaný - už se nedokážu soustředit. Slabší povahy mohou zvracet.
Je tedy lépe vědět míň, ale zato být dobře vyspaný?
Je důležité být psychicky v pohodě, věřit si. Doporučila bych studentům, aby si uvědomili, v čem jsou dobří, a pokud mají možnost, tak posledních čtrnáct dní před zkouškami alespoň pročetli okruhy otázek. Hlavně by se měli podívat na základní pojmy jednotlivých oborů. Studenti často selhávají ne proto, že by jim to nemyslelo, ale že nemají přehled o základních pojmem.
Existuje nějaká vhodná taktika k ústním zkouškám?
Vědět přesně, o čem obor je. A vědět, co obor obnáší v praxi. Co od něj čekají a co by jednou mohli nabídnout. To jsou časté otázky.
Doporučila byste studentům prostudovat si knížky, které radí různé triky, třeba jak blufovat u zkoušek?
Rozhodně ne. Člověk ve stresu, který si není jistý sám sebou, se do psychologických triků pouze zamotá. Spíš bych jim doporučila, aby si jasně uvědomili, co chtějí, jakou mají představu, a šli na zkoušku sami za sebe. Chybou je také schovávat se za jistotu pseudoodbornosti. Ono to patří k mládí: studenti si myslí, že když něco načtou, tak jsou hned odborníky a mohou ty další odborníky poučovat.
To jde asi o pokoru, že?
Pokoru bych jim rozhodně doporučila. To není trik, ale jen respekt a uvědomění si toho, že mě bude zkoušet člověk, který o věci ví jistě víc než já sám.
