Jak velká byla vaše firma, když jste se na konci roku 1999 začal zajímat o koupi tuzemské stavební jedničky, IPS?
Měli jsme zhruba deset projektů, tedy asi desítku firem s investicemi kolem miliardy korun.
A koho napadlo jít do privatizace IPS?
To byl můj nápad. Věděl jsem, že se ten prodej chystá. Byl to naprosto standardní proces. Cena, nabídky u notáře, do poslední chvíle se nevědělo, jak to dopadne.
S dnešními informacemi, kdy se ukázalo, že za vás lobbovali už tehdy vlivný Ivan Langer či Vlastimil Tlustý, prodej IPS nevypadá moc standardně.
Něco jiného bylo financování a zajištění toho obchodu. Já jsem v IPS viděl několik zajímavých věcí. Měli řadu rozvojových pozemků, byli naším konkurentem v oblasti developmentu a také měli budoucnost v infrastruktuře. Bylo jasné, že stát bude muset dobudovat dopravní sítě, a po našem vstupu do EU to mohla být priorita. Mohla to být dobrá investice.
Nepřišlo vám, že si berete moc velké sousto?
To, že jsme šli do privatizace s novou firmou (Středoevropská stavební, pozn. red.), byl standardní proces. Jako skupina jsme už určité postavení měli.
Proč jste si chtěl půjčit u IPB?
Tehdy byla doba transformace a privatizace českých bank a bylo známo, že velké projekty tuzemských podnikatelů financuje hlavně IPB. V té době se ale muselo řešit, zda je možné dlouhodobé, nebo krátkodobé financování, jestli banka bude existovat, nebo ne. V obou případech zvítězila ta druhá varianta. Nakonec jsme byli nuceni prodat to Skansce, všechny úvěry byly splaceny a ani v nejmenším nebyl porušen žádný právní předpis.
Kolem koupě se rozpoutal velký lobbing. Proč?
Samozřejmě, že když o něco usilujete, tak se lobbing používá. To asi není nic zvláštního. Nestandardní však bylo, že v té době už osud IPB nebyl v rukou managementu, ale v rukou veřejného sektoru, rozhodovalo se o nucené správě. Banka nebyla v nejlepší kondici.
To jste však musel vědět, v jaké je banka situaci.
Ano, ale nikdo nevěděl, jestli ji někdo převezme, nebo jestli to skončí nucenou správou.
Křištálová lupa Proč jste nezkusil jinou banku?
V té době jsem měl pocit, že ostatní banky, které se samy připravovaly na privatizaci, nejsou schopny připravit takový obchod. IPB přes všechny své problémy obchody financovala.
Které politiky jste oslovil, aby vám pomohli s privatizací IPS?
Jediný, kdo ten projekt podpořil, byl Ivan Langer. Což je obecně známá věc. Myslím, že mu to nelze vyčítat. Je pozitivní, když politik podpoří českou firmu, aby získala úvěr.
Oslovil jste s žádostí o podporu i současného šéfa ČSSD Jiřího Paroubka?
Ne, s ním jsem mluvil o revitalizaci a sanaci panelových sídlišť, to nás tehdy zajímalo. On byl v té době náměstkem na pražském magistrátu. S kauzou IPS nemá naprosto nic společného.
S panem Tlustým nebo s Václavem Klausem jste o tom nemluvil?
(váhá) Ne. Jenom s Langerem.
A proč zrovna s Langerem?
Znali jsme se, potkali jsme se při nějaké sportovní akci. Kdy a kde to bylo, si nepamatuji. Takže jsem ho o to požádal. To je asi vše, co se k tomu dá říct.
MRÁZEK MI CHTĚL POMÁHAT
Kdy vstoupil do hry vlivný muž podsvětí František Mrázek? Nejprve jste říkal, že ho neznáte. Proč?
Když děláte velký byznys, prochází kolem vás spousta lidí. Často neznáte jejich záměry, minulost, logicky ani jejich mediální obraz v budoucnosti. Chtěl bych říct, že celá role Mrázka v této kauze byla okrajová. A celý jeho mediální obraz vznikl až po jeho smrti. Nemůžu říct, že bych o něm měl nějaké bližší informace. Ve skutečnosti jsem ho neznal.
Kde jste se seznámili? Mrázek měl v Českém Krumlově, odkud pocházíte, pivovar.
To s tím nesouviselo.
Tak jinak. Mrázkův obchodní partner Jiří Shrbený také podniká v Krumlově.
Ano, jelikož jsem z Krumlova, sponzoruji tamní fotbalový klub a Jiří Shrbený působí v jeho vedení.
Takže on vás s Mrázkem seznámil?
To ne. Vážně, zapojení pana Mrázka fakt nebylo zásadní. On byl jeden z více lidí, kteří měli na tom obchodě nějaký zájem, takže chtěl pomoct. Jak jsem říkal, když je velký obchod, tak je spousta lidí, co chodí kolem a chtějí tomu pomoct.
Z informací z odposlechů však plyne, že jste s Mrázkem konzultoval dost intenzivně.
Když se to interpretuje přes informace z odposlechů, někdo z toho vyjde jako centrální figura, která dělá hlavní obchod svého života. Ve skutečnosti byla jeho aktivita limitovaná dvěma měsíci života. Mimo toto období jsem o jeho podnikání předtím nebo potom nic nevěděl a už jsem s ním neměl nic společného. Znovu opakuji, jeho role byla okrajová.
Co jste od Mrázka přesně očekával?
Byli lidé, kteří tvrdili, že mají informace o problémech a možnostech financování a chtěli tomu projektu pomoct.
Takže z toho chtěli něco mít?
S velkou stavební firmou je vždycky možné navázat nějakou spolupráci, má o to zájem spousta lidí.
Chtěl Mrázek v IPS podíl?
Ne, o to opravdu nešlo.
Vyhledal jste Mrázka vy, nebo on vás?
Byl to zájem ze strany těchto lidí, různých lobbistů, kteří se kolem takových obchodů vždy pohybovali a pohybují se dodneška.
Pomohl vám s něčím konkrétně?
V podstatě ne. On hrál okrajovou roli jakéhosi lobbisty, který má kontakty.
Na politiky?
Osud IPB byl už tehdy v rukou politiků. Že se do celé věci kolem privatizace IPS zapojili politici, vyplývalo ze situace. V normální bance samozřejmě není třeba využívat politiky k zajišťování úvěrů. Život však přináší situace, kdy nemáte moc alternativ.
Když jste IPS získal, angažoval jste ve firmě podnikatele Ivana Kyselého, známého Ivana Langera. Jaká byla jeho role?
Pan Kyselý tam nehrál zásadní roli. Byl jedním z lidí, které jsem znal ze stavebnictví. Předpokládal jsem, že to bude přínos pro firmu.
Že se pan Kyselý zná s Langerem, jste asi věděl.
Působil v Dopravních stavbách Olomouc, takže se asi znali.
Pomáhal jste později Ivanu Langerovi s rekonstrukcí jeho olomouckého domu?
Určitě ne.
A věděl jste, že mu na opravu půjčil právě pan Kyselý?
To jsem samozřejmě nevěděl.
Opravdu myslíte vážně, že vám všichni pomáhali jen tak a nikdo za to nic nečekal?
Já bych takové přímé souvislosti neviděl tak jasně, jak to naznačujete. Pomoc rovná se půjčka, to fakt ne. Politici měli zcela relevantní zájem, aby velká infrastrukturní firma byla v českých rukou. Když se podíváte do jiných zemí, v Itálii jsem si nikdy nevšiml, že by nějaký tendr v této oblasti vyhrála jiná než italská firma, ve Francii jsou infrastrukturní firmy také ve francouzských rukou. V Německu jsou dvě takové velké firmy a pro stát jsou to klíčoví partneři.
Co si myslíte o další teorii: že politici ODS podporovali vás, protože nechtěli, aby IPS získal druhý zájemce, švédský kolos Skanska, pro niž jako poradce pracoval finančník Zdeněk Bakala, tehdy dosti neoblíbený mezi špičkami ODS?
Nic takového jsem nezaznamenal.
Sponzoroval jste třeba pak ODS?
Ne.
IPS jste musel po necelých dvou měsících prodat, protože vám nebyl prodloužen úvěr. Jak to tehdy bylo?
Měl jsem úvěr asi kolem dvou miliard korun jen na měsíc s možností prodloužení na 9 let. K prodloužení ale nedošlo, protože do měsíce IPB padla.
Na prodeji IPS jste tedy neprodělal?
Ne, tak zhruba nám to pokrylo náklady.
V RUSKU STOJÍME
V průběhu dalších let vaše skupina Sekyra Group vyrostla a dnes má v Praze řadu velkých developerských projektů, naposledy získala například od Prahy pozemky na Rohanském ostrově. Jak jste na tom teď s politiky?
Když chcete firmu rozvíjet, musíte získat velká rozvojová území. A ta zpravidla nejsou ve vlastnictví soukromých osob. Naše výhoda je, že máme silný tým, takže jsme schopni dělat kompletní projekty. Druhá věc je, že se snažíme respektovat záměry města na rozvoji daného území. Zároveň můžeme garantovat, že jsme tu dlouhodobě. Že když přijde nějaká krize, tak nezmizíme jako třeba některé britské fondy, které odletěly během jednoho roku. Nemůžu říct, že bych s někým z komunálních politiků udržoval nadstandardní vztahy.
Ani s šedou eminencí magistrátu lobbistou Romanem Janouškem?
Tak to není politik.
S ním tedy máte nadstandardní vztahy?
Známe se z golfu.
Je to tak, že kdo chce v Praze stavět, musí jít za panem Janouškem?
To ne, já myslím, že se ta jeho role přeceňuje. To je, asi jako když vám někdo řekne, že Sekyrovi patří v Praze všechny pozemky. Pan Janoušek je podnikatel, já jsem také podnikatel a známe se dlouho. V developmentu nežijete v izolaci. Musíme řešit fakt velké problémy, územní plány, stavební úřady, dekontaminaci, dopravní infrastrukturu. Musíme jednat s úřady i s dalšími podnikateli. To jinak nejde.
Jak podle vás na české developery dolehne současná finanční krize?
Dopady už jsou. Investoři požadují vyšší výnosy, třeba fondy už nejsou ochotny kupovat budovy s výnosností pod šest procent ročně. Dále slábne poptávka po levnějších bytech, protože jsou obtížně dostupné hypotéky a developeři mají horší přístup k financování. Banky chtějí víc vlastního kapitálu a vyšší úrokové marže. Na druhé straně, když to srovnáme se situací v USA nebo v Rusku a na Ukrajině, tak Česko je stále ostrov relativní stability.
Budete muset pozastavit některé projekty?
Určitě bude jiné načasování, že se třeba projekt nebude dělat po dvoumiliardových blocích, ale jen po miliardových, takže se může natáhnout.
Kterého z vašich projektů se to dotkne?
Žádný konkrétní plán nemáme, ale může k tomu dojít. Je tu i další věc. Může se objevit možnost nakoupit nějaké nové projekty, které budou kvůli krizi na prodej.
Jak se vypořádáte se situací právě v Rusku, kde má vaše společnost řadu projektů?
Na rovinu musím říct, že v současné době je financování developerských projektů v Rusku téměř nemožné. Jsou v přípravě, ale jsou pozastaveny.
U nás zastavení žádného projektu nehrozí?
Ne, pokračujeme dále. Momentálně máme rozestavěno u nás a na Slovensku za osm miliard korun a to nijak ohroženo není. Zajímavé také je, že třeba komerční projekty nemají žádné problémy. Poptávka po kancelářských prostorách je letos silná a nájmy rostou. Pronajímáme kanceláře za ceny o 2 až 3 eura za metr čtvereční vyšší než loni.
Jeden z vašich posledních obřích projektů je Rohanský ostrov. Myslíte, že je uskutečnitelný vzhledem ke krizi?
Určitě ano. To místo bude zeleným centrem Prahy. Tento segment trhu podle mě nezaznamená výrazné výkyvy. Třeba se zpřísní podmínky financování, ale jinak krize nebude mít zásadní vliv.
V rozhovoru pro Ekonom jste se nechal slyšet, že uvažujete o stavbě nákupních center. Není to dnes ztrátový podnik?
Záleží na místě. My chceme jít do vnitroměstských nákupních center. Typický je Cubikon, který stavíme v Bratislavě. Nepůjdeme do nákupních center na kraji typu Šestka u letiště Ruzyně. Na to by dnes už banky neslyšely.
Nedávno jste ohlásil, že hledáte finančního partnera. Jak jste daleko?
Chceme přizvat finančního partnera, abychom mohli nové zdroje využít příští rok, kdy bude řada příležitostí k nákupu. Nám nepadají akcie, máme portfolio zajímavých projektů, máme co nabídnout. Část akcií chceme prodat a peníze použít na navýšení kapitálu pro další rozvoj.
Chcete si ponechat majoritu?
Ano, development je hodně osobní byznys. To není výroba aut.
Upřednostňoval byste spíše českého, nebo zahraničního partnera?
Dnes spíš registrujeme zájem ze zahraničí, ale s vlastním výběrem jsme ještě nezačali.
Kdy by ke vstupu partnera mělo dojít?
Určitě do konce příštího roku.
