Web PlatyÚředníků.cz přinesl nyní informaci o platech a odměnách vysoce postavených úředníků a šéfů státních institucí. Na webu jsou postupně doplňované informace o platech a odměnách na ministerstvech, některých státních úřadech či národních podnicích a také veškerých úřadech pod takzvaným služebním zákonem.
Redakce iDNES.cz přináší přehled platů a odměn šéfů největších institucí, které jsou zřizovány státem.
Nová kritéria odměňování u Správy železnic
Například generální ředitel Správy železnic Jiří Svoboda si podle webu v roce 2022 vydělal 4 227 258 korun. K tomu na odměnách získal přes 2,8 milionů korun.
Ministerstvo dopravy v loňském srpnu informovalo, že systém odměňování této organizace má nová pravidla. Cílem je podle resortu větší spolehlivost provozu.
„Vedle plnění provozních a investičních plánů organizace ve stanovených termínech podle schváleného seznamu investic pro příslušný rok bude při hodnocení výkonnosti organizace hrát důležitou roli i spolehlivost a propustnost železniční sítě, měřená mírou zpoždění vlaků způsobenou provozovatelem dráhy,“ uvedlo k odměňování minulosti ministerstvo dopravy s tím, že novinka se objeví v odměnách za letošní rok.
Generální ředitel Správy železnic Jiří Svoboda (listopad 2021) | foto: Jan Salač MAFRA
Manažer náboru a marketingu ManpowerGroup Jiří Halbrštát pro iDNES.cz řekl, že platy a roční odměny top manažerů ve státních organizacích se mohou zdát nekonzistentní, ale v soukromém sektoru existuje rozpětí ještě řádově větší.
„Ve státní správě se platy pohybují v závislosti na velikosti organizace, výše odpovědnosti, politické exponovanosti a je to ovlivněno i dostupností vhodných kandidátů v daný moment. Pro přetažení vytipované osoby je někdy potřeba více ‚přitlačit‘,“ uvedl pro iDNES.cz Halbrštát.
Třeba šéf státních hmotných rezerv Pavel Švagr si za loňský rok podle webu vydělal přes 1,8 milionů korun. K tomu na odměnách dostal 470 tisíc korun. Vedle toho měl k dispozici služební vůz.
To bývalý předseda Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí Vojtěch Weis, kterého od letošního ledna vystřídal ve funkci František Sivera, si vydělal přes 1,3 milionu korun. Na odměnách si však nepřišel ani na korunu.
Exředitel úřadu práce bez odměn
Bývalý generální ředitel České pošty Roman Knap si loni přišel na zhruba 4,3 milionu korun hrubého. K tomu si na odměnách odnesl asi 1,2 milionu korun. Zkrátka nepřišli ani členové dozorčí rady.
„Podle mých informací dostal pan Knap jen to, na co měl nárok podle smlouvy, kterou podepsal za mého předchůdce v roce 2018,“ sdělil nedávno pro MF DNES ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Jeho resort je zřizovatelem České pošty.
Vedení pošty si rozdalo miliony, běžní zaměstnanci průměrně vydělají do 30 tisíc |
Předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Petr Mlsna si vydělal přes 2,5 milionu. Na odměnách pak získal 376 200 korun. Předseda Úřadu pro ochranu osobních údajů Jiří Kaucký si přišel na plat přes 2,4 milionů korun. Odměny pak dělaly 334 185 korun.
Ředitel Bezpečnostních informačních služeb, kterým je od loňského února Michal Koudelka, měl plat přes 1,7 milionu. Na odměnách získal pak dalších 260 tisíc. To bývalý ředitel Úřadu práce Viktor Najmon, kterého ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka letos v únoru odvolal z funkce, měl plat přes 1,3 milionu korun. Odměny však žádné nedostal.
23. března 2023 |
Vést státní organizaci je zvláštní disciplína
„Na tabulkové platy zapomeňte, na ně už se dávno nehraje, protože jsou úplně mimo realitu. Manažeři, specialisté v IT, financích a u dalších dobře honorovaných expertů ze soukromého sektoru je možné vytvořit individuální podmínky konkurenceschopné na trhu. Ve statistikách se to pak projevuje tím, že velká část lidí ve státním aparátu má odměny stejně vysoké jako základní plat,“ komentoval dále Halbrštát.
Podle něj výše odměn v soukromém sektoru bývá u manažerů z největší části vázána na obchodní cíle. „Ve státní správě je to více problematické, ale každý manažer má i zde od svých šéfů zadané cíle, například různé projekty, a plnění cílů se i v tomto případě dá dobře vyhodnocovat,“ řekl dále Halbrštát s tím, že to ale bývá v současném systému tabulkových platů netransparentní v tom, že se často roční odměnou kompenzuje nekonkurenceschopný tabulkový plat.
Policie musí šetřit. Platy udrží, ale bude propouštět. Služebny zatím neruší |
„Šéfové menších firem nebo poboček velkých korporací, případně jednotlivých výrobních závodů v rámci koncernů, mohou mít roční mzdu třeba jen do 1,5 milionu, zatímco jsou šéfové s velkou odpovědností, kde to může být klidně nad 20 milionů. Vést státní organizaci je zvláštní disciplína vyžadující ještě politické dovednosti kromě těch manažerských,“ sdělil Halbrštát ze společnosti ManpowerGroup a současně dodal:
„Pokud přechází manažer ze soukromého do státního sektoru, tak si obvykle dost pohorší, ale někteří to berou jako příležitost vybudovat si respekt a kontakty, které později opět zúročí v businessu.“
| Pozice | Plat | Odměny |
|---|---|---|
| Předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost | 1 724 251 Kč | 260 tisíc |
| Ředitel Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost | Za 6 měsíců 850 559 Kč | 160 tisíc |
| Předseda Rady pro rozhlasové a televizní vysílání | 1 318 300 Kč | 0 Kč |
| Předseda Český báňský úřad | 1 537 385 Kč | 400 tisíc |
| Ředitel Národní bezpečnostní úřad | 1 409 953 Kč | 192 400 Kč |
| Zdroj: PlatyÚředníků.cz |
