Nárok na stálý příspěvek vzniká podle verdiktu pouze koalici jako celku, protože právě ona podává kandidátní listinu a jen vůči koalici jsou zjišťovány přesné volební výsledky.
„Pouze u koalice tak lze zjistit, zda a v jaké výši má nárok na tento příspěvek. Jednotlivé politické strany a hnutí mají na tento příspěvek nárok, avšak pouze s ohledem na volební zisk koalice a na jeho poměrnou část určenou dohodou o podílu členů nebo zákonem,“ stojí v rozhodnutí Nejvyšší správní soud (NSS).
Ke stejnému závěru dospělo ministerstvo financí a poté i Městský soud v Praze, který upozornil na to, že je volbou politické strany, zda bude do Sněmovny kandidovat samostatně, anebo ve spojení s jiným subjektem. „Každá politická strana či politické hnutí tak musí zvážit veškeré dopady, které na ni tato skutečnost bude mít,“ uvedl loni městský soud.
Místopředsedkyně Pirátů Hana Hajnová v pátek v reakci na verdikt sdělila, že Piráti se na soudy obrátily kvůli tomu, zda výklad MF skutečně odpovídá přesnému znění zákona.
Výklad soudu je teologický, míní Hajnová
„NSS sice dal za pravdu Pirátské straně, ‚podle doslovného jazykového výkladu zákona‘ se příspěvek přiznává jednotlivé straně nebo hnutí, ale svým ‚teologickým výkladem‘ přesto dospěl k zamítavému rozhodnutí,“ uvedla. Argumenty NSS směřují ke snaze o udržení vyváženého systému financování politických stran a koalic v demokratickém systému, tak jak si jeho smysl a účel vykládá NSS, dodala.
„Ve výsledku tedy rozhodnutí soudů na volební koalici nahlíží stejně jako na samostatně kandidující politickou stranu i přesto, že se fakticky jedná o samostatně fungující a hospodařící politické subjekty, které spolu jen spojily síly ve volební kampani,“ uvedla Hajnová.
Podle zákona mají nárok na stálý příspěvek strany a hnutí, které získaly ve volbách do Sněmovny nejméně tři procenta hlasů. Příspěvek činí šest milionů korun ročně a zvyšuje se o 200 000 korun za každou další desetinu procenta až do hranice pěti procent, tedy k deseti milionům korun. Nad pět procent pak vzniká nárok na další příspěvek za mandáty. Pokud strany a hnutí kandidují v koalici, dělí se stálý příspěvek podle jejich dohody, případně rovným dílem, pokud dohodu neuzavřou.
Starostové příště už bez Pirátů. Báli jsme se ANO a zaplatili daň, přiznal Bartoš |
Piráti žalobou a následně i kasační stížností napadli rozhodnutí ministerstva financí z roku 2021, které jim za čtvrté čtvrtletí přiznalo stálý příspěvek 1,782 milionu korun. Vyjádřili názor, že oba členové koalice mají dostávat plnou výši stálého příspěvku. Jejich dvojčlenná koalice získala 15,62 procenta hlasů, je tak prý nepochybné, že práh pro získání stálého příspěvku překročily oba subjekty.
NSS ale upozornil, že výklad Pirátů by mohl mít různé vedlejší dopady, například v podobě účelového „přilepování“ malých politických subjektů k větším s cílem násobit výši stálého příspěvku. „Stejně tak by mohl vést k účelovému zakládání ‚odnoží‘ silných politických stran či hnutí, které by se pak spojily do koalice jen proto, aby získaly vyšší stálé příspěvky,“ uvedl NSS.
Vraťme zemi budoucnost, zahájili Piráti a STAN kampaň s Úřadem vlády za zády |
Soud si je vědom toho, že každý model financování politických stran má své deficity, nikdy nebude zcela optimální a spravedlivý vůči všem. Ani ten současný není ideální. „Vzhledem ke smyslu a účelu stálého příspěvku vyrovnávat ‚pozice‘ parlamentních a neparlamentních subjektů, by bylo vhodné, kdyby zákonodárce při určování nároku na příspěvek a jeho výše přesto určitým způsobem reflektoval, že se koalice skládá z více členů,“ konstatoval NSS.
Situace Pirátů po volbách v roce 2021 byla specifická v tom, že získali jen čtyři poslanecká křesla, zatímco jejich koaliční partner získal 33 poslanců. STAN tak od státu dostává více peněz za mandáty.
