Nejde tu o Petra Pavla, ale o Petra a Pavla. Tedy Petra Pitharta a Pavla Rychetského. Oba byli logickými pokračovateli Havla, Klause či Zemana, ale nejvyšší post jim utekl. Co všechno by bylo bývalo jinak? ptá se právník a politolog Milan Hamerský.
Petr Pithart a Pavel Rychetský toužili skončit svoje politické kariéry na Pražském hradě. Okolnosti jim ale nepřály. Prezidenty se už nestanou, i když k získání i výkonu nejvyšší státní funkce měli předpoklady. Stačilo málo a oba se mohli stát důstojnými prezidenty a duchovními pokračovateli Václava Havla.
Špidlovo politické neumětelství v roce 2003 vrátilo do nejvyšších politických pater na deset let Klause, problematická změna způsobu volby prezidenta z nepřímé na přímou v roce 2013 Zemana.
Dva disidenti, kteří se znali od šedesátých let z pražské právnické fakulty, komunistické strany, Literárních novin a dlouhého normalizačního bezčasí. V porevoluční politice ale hráli odlišné role. Pithart přímo navazoval na Havla, Rychetský prokazoval podstatně pružnější postoje mezi havlisty a realisty (Klaus, Zeman).
Dočtěte tento exkluzivní článek s předplatným iDNES Premium
Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel
