Už se vám to někdy stalo?
Pro mě je to poprvé, kdy na mě někdo podal trestní oznámení pro pomluvu v souvislosti s mou historickou prací, profesí. Překvapilo mě to. Pomluva jako trestný čin je podle Ústavního soudu přípustná pouze ve výjimečných případech, když to nejde řešit občanskoprávním sporem. Podmínkou je i to, že to musí být vážný zásah do práva osoby.
Víte, čeho se trestní oznámení konkrétně týká?
Zatím vím jen od novinářů, že se to týká citátů z článku Info.cz, za kterými si stojím. Mám doložit, že institut ochranného dohledu byl zneužíván proti odpůrcům režimu.
A byl?
Poprvé ho žalobce navrhl uložit proti známému disidentovi v roce 1978 v kauze evangelického faráře Jana Šimsy. Charta 77 ho už v roce 1984 označila za čs. variantu sovětského zákona o vnitřním vyhnanství, jen s tím rozdílem, že my nemáme Sibiř, takže člověk byl přikován k jednomu místu. Musel se pravidelně hlásit v danou hodinu a hlásit jakýkoliv pohyb mimo vymezenou oblast. Ten institut byl nedemokratický od začátku. Nešikanoval jen disidenty, ale všechny občany. Za dva a půl roku byl institut použit v 16 tisících případech. Jsem přesvědčen, že jsou mezi nimi stovky lidí, kteří pak byli v 90. letech rehabilitováni.
Válková říká, že to nevěděla.
Paní Válková nebyla na okraji justičního systému, měla specializaci na trestní právo, podle svých slov vstoupila do KSČ už na fakultě a pak nastoupila na generální prokuraturu, na nejvyšší úřad, který dohlížel na vyšetřování. Pracovala ve specializovaném ústavu, který měl k dispozici informace a statistiky, podle kterých pak psala své práce.
Helena Válková (2014)
Vyčítáte jí i další věci, třeba tvrzení, že nevěděla, kdo byl Josef Urválek, spoluautor článku.
To považuji za nehoráznou lež, že jako vystudovaný právník neznáte dlouholetého předsedu Nejvyššího soudu, který se v minulosti jako prokurátor podílel na justiční vraždě Milady Horákové.
Nikdy jsem se na šikaně nepodílela, brání se VálkováOmluvu od historika Petra Blažka a serveru Info.cz požaduje poslankyně a vládní zmocněnkyně pro lidská práva Helena Válková (ANO). Tvrdí, že se nepodílela na šikaně disidentů, jak tvrdí Blažek v článku. Válková sepsala koncem 70. let s Josefem Urválkem odborný článek obhajující takzvaný ochranný dohled, zneužívaný komunistickým režimem k šikaně disidentů. „Oznamovatelka se nikdy nepodílela na šikaně disidentů, a už vůbec ne s mužem, který poslal na smrt Horákovou,“ píše se v trestním oznámení Válkové. Urválek text prý jen spolupodepsal. Poslankyně v oznámení odmítá tvrzení Blažka, že musela vědět o zneužívání dohledu k šikaně odpůrců režimu. Blažek pro svá tvrzení neměl podle trestního oznámení žádný důkaz. „Jak jsem avizovala, proti nepřípustným lžím a pomluvám se budu bránit soudní cestou,“ sdělila Válková. Zdroj: ČTK |
