Teraz som pozeral v televizii Andersa Tegnella ( svedsky Prymula )ohladom rousky). Povedal, ze v urcitych situaciach ruska pomaha. Avsak vyskumy ukazuju, ze aj v krajinach, kde su rousky povinne sa virus nesiri menej. Povedal, ze v urcitych situaciach, ako napriklad v nemocniciach a domovoch dochodcov je pouzivanie rousky opravnene. A ze hlavnym nastrojom proti sirenu virusu su odstupy.

Dalsi vedci z Karolinska Universitet hovorili, ze ked pouzivat rousky, tak rousky certifikovana. A ze hlavna zasada je pouzivat rousky spravnym sposobom, ze je dolezite si ju spravne nasadit a hlavne zlozit a uschovat. Ze ruska co sa dala dole sa nema davat naspat. Ze ak pouzivanu rousku budeme chytat za kontaminovanu stranu, pripadne si ju dame do vrecka, na krk a podobne a potom spat, tak ze rizoko kontaminacie vyrazne stupa a nosenie rousiek je kontraproduktivne.

0/0

A jak si vlastně lidi představují nenosiče roušek? Když si chce člověk milostivě nakoupit potraviny, aby nepošel hlady, musí jít do prodejny s rouškou, jinak ho vyhodí. V zaměstnání, kde je větší počet lidí na jednom ístě, musí mít zaměstnanci roušku, jinak by o práci přišli. Do zdravotnických zařízení se smí jen s rouškou. Všechny služby jsou zavřené, takže kam jinam by člověk měl jít, než do práce nebo obchodu. A venku roušky povinné nejsou pokud je člověk schopen udržet odstup od ostatních více jak dva metry. Na frekventovaných místech mu hrozí střet s policií. V menších městech je riziko nákazy s kolemjdoucími minimální. Takže kdo a kde vlastně jsou ti antirouškaři, když si bez roušky dneska člověk ani neškrtne?

Stačí jen trochu horší vir a změní se ochota společnosti snášet jedince, kterým se to vyplácí riskovat. Vezměte si například Ebolu, kde zemře polovina nakažených. Pokud na vás někdo naprosto s klidem přenese nemoc s tím že je mu to jaksi jedno, když už to chytil on, vás to nenechá klidným ani náhodou. Vaše šance jsou jen 50 procent a život si nezopakujete... Na to jsem chtěl poukázat. Zde jaksi pojistka nedává smysl, kalkulace rizik nedává smysl. 50 % : 50 % Hezký den.

Existuje něco jako averze k riziku (používá se například v investičních dotaznících, ale i jinde), kde každý jedinec má tuto averzi jinou. A to se projevuje v populaci i u přijetí/odporu k rouškám. Dva jedinci s relativně stejným vzděláním sociálním postavením atd. se při nejistotě budou chovat různě dle svých životních zkušeností. Takto funguje i pojištění, někdo si pojistí auto i proti "pádu letadla" na něj, jiný "ušetří" a pojistí si jen povinný základ. Implicitně to vychází z lidských zkušeností (osobních i blízkého okolí), zda se risk vyplácí.

V dnešní době, kdy si hromada lidí myslí, že si může dělat co chce bude má odpověď na jejich averzi k riziku poměrně jednoznačná. Proč bych měl riskovat svůj život? A pokud mne někdo začne ohrožovat na životě, hádejte co nastane... Stačí aby podobný vir byl jen trochu horší a vypukne poměrně “veselá situace”.