Jiřího Paroubka někteří mladí voliči nepovažují za sociálního demokrata.

Jiřího Paroubka někteří mladí voliči nepovažují za sociálního demokrata. | foto: Jan Zátorský, MF DNES

Paroubek je šéfem KDU-ČSL, odpovídali maturanti

  • 101
Koho budou za pět týdnů volit lidé, kteří půjdou k volbám poprvé? MF DNES zjišťovala, jak se na české politické scéně orientují studenti maturitních ročníků středních škol.

Přejít na volební speciál

Drtivá většina z nich zná Občanskou demokratickou stranu a Českou stranu sociálně demokratickou. Třetí stranou, na kterou si studenti vzpomněli nejčastěji, byla Strana zelených, následovala následovala KDU-ČSL a Komunistická strana Čech a Moravy.

Strany, jako jsou Unie svobody nebo Evropští demokraté, se v odpovědích objevovaly jen velmi zřídka. Některým z mladých se však nesmazatelně vryly do paměti i malé strany, které se zatím do parlamentu nedostaly.

"Znám ODS, ČSSD, KSČM, Důchodce za životní jistoty a nebo Balbínovu poetickou stranu," napsal například osmnáctiletý student gymnázia Karel.

Student: Budu volit moravskou stranu, aby se tam měli lépe
Jeho o rok starší spolužák Petr kromě již zmiňovaných vládnoucích stran napsal Stranu za lepší Moravu.

"K volbám půjdu a volit budu právě Stranu za lepší Moravu. Aby se tam lidé měli dobře," zdůvodnil své rozhodnutí maturant. Bude mít však potíže, protože strana s takovým jménem do voleb nejde. Takže musí vzít zavděk jinými stranami: Helax - Ostrava se baví nebo Moravané. Problém však je, že ani jedna z nich nekandiduje v Praze, takže student bude muset asi vyrazit na Moravu.

Problémy studentům působili lídři stran
Ještě větší problém měli studenti s vyjmenováním předsedů politických stran. Mirka Topolánka coby lídra ODS trefila většina z nich, problémy neměli ani s předsedy Strany zelených, KDU-ČSL a KSČM.

Nejvíc tápali v tom, kdo vede vládnoucí ČSSD. Nejčastěji se objevovala dvě jména: Jiří Paroubek a Stanislav Gross. Devatenáctiletá studentka učiliště sice vyjmenovala všechny větší politické strany, ale nemá úplně jasno v tom, kdo je vede.

"Předsedou ODS je Ivan Langer, Jiří Paroubek vede KDU-ČSL a v čele KSČM stojí Jiří Dolejš," napsala do dotazníku.

Podle osmnáctiletého Honzy, maturanta pražského gymnázia, je zase předsedou ČSSD Cyril Svoboda.

Profesor střední odborné školy a učiliště na pražských Vinohradech Ivan Přichystal míní, že za neznalostí studentů je hlavně jejich nezájem. "Přitahují je úplně jiné věci. Kde si zakouřit, kam jít na pivo a kde se nejlépe pobavit. Jsou úplně jiní, než jsme byli my."

Nejznámější je Buzková, Rath a Jandák
Někteří maturanti posadili do ministerských křesel například Vladimíra Mlynáře, Ivana Langera, pražského primátora Pavla Béma, ale i Miroslava Grebeníčka či Františka Ringo Čecha. U ministryně školství Petry Buzkové se však nezmýlili. Totéž platilo ještě pro ministra kultury Vítězslava Jandáka a ministra zdravotnictví Davida Ratha.

Mnohem větším oříškem byl předseda Senátu - jméno Přemysla Sobotky nikomu nic neříkalo. Mnohem lépe dopadl Lubomír Zaorálek. Téměř všichni gymnazisté věděli, že je předsedou Sněmovny.

Sami studenti bez obalu přiznávají, že o politicích nemají velký přehled. "Už v nich ztrácím přehled. Někteří z nich navíc vůbec nejsou vidět," reagovala například devatenáctiletá Jana. Ve škole se však podrobnosti o jednotlivých stranách učit nechtějí. Podle nich stačí všeobecné informace o politické situaci v zemi.

Ministryně školství Petra Buzková si myslí, že by studenti měli být schopni rozlišovat základní ideové a politické směry. "Výuka se liší a bude lišit podle jednotlivých typů škol. To pokládám za základní znalost, kterou musí maturanti vědět," uvedla.

Učitelé však mají jasno: škola musí být za každých okolností apolitická. "Studenti musí vědět, že nemohou věřit všemu, co strany před volbami slibují. Základem jsou však znalosti o tom, jak stát funguje nebo systém voleb u nás," řekl učitel Pavel Hrstka z gymnázia v Otrokovicích.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video