Také role brigády zvláštního určení, která je nasazována ke speciálním operacím, se může časem stát spíše jen symbolickou, protože i ona začíná pociťovat nedostatek padáků. První sérii nových padáků VTP-100 měla armáda obdržet od podnikatele Jiřího Andrlíka již v roce 1996. Podnikatel se na to ovšem zmohl až o dva roky později. A i poté se u jeho výrobků vyskytovaly nedostatky - vytrhávaly se například nosné šňůry. Potíže vyvrcholily před dvěma lety smrtelnou nehodou výsadkáře, jemuž selhal hlavní padák. Tehdy zakázal náčelník generálního štábu na padácích VTP-100 z bezpečnostních důvodů skákat. Zákaz trvá dodnes.
LIDÉ SE BOJÍ MLUVIT
Nehledě na striktní generálův rozkaz se ovšem skupinka důstojníků generálního štábu několikrát pokoušela výcvik na padácích VTP-100 obnovit. I když jim policie nemůže zatím dokázat, že jsou zainteresováni na tom, aby armáda od podnikatele Andrlíka padáky VTP-100 za každou cenu koupila, většina expertů, kteří jsou s projektem seznámeni, je přesvědčena o opaku. "Nedivte se - ten projekt je jejich dítě a s výjimkou letectva, jehož velitel označil padáky VTP-100 již dříve za nespolehlivé, ho chtěli vnutit celé armádě," tvrdí důstojník ministerstva obrany, jenž se obává zveřejnit své jméno. "Lidé, o nichž hovořím, jsou povyšováni - proč tedy riskovat?" Avšak poté, co vyšlo najevo, že ministerstvo obrany kupovalo po dva roky padáky VTP-100 od neexistující společnosti Anex Cirus, s.r.o., a že navíc předseda resortní komise, která rozhodovala o kvalitě padáků, je v Úřadu průmyslového vlastnictví zapsán jako spoluautor tohoto typu, začíná armáda horečně zvažovat, jak má zachovat úroveň speciálních jednotek, jejichž význam je bez padáků sotva poloviční.
ELITNÍ JEDNOTKY JSOU PŘED ÚPADKEM
"Začíná to být velký problém. Výsadkový výcvik jsme omezili na minimum, jinak bychom pečlivě schraňované zásoby starých typů padáků OVP-80 odepsali ještě letos. A co pak? Pak by brigáda pozbyla svým způsobem smysl," přiznává velitel brigády rychlého nasazení Hynek Blažko. Rozhovor na toto téma je pro něj nepříjemný: "Raději o tom nemluvme, nechci ani domýšlet, co může teoreticky nastat." Na pouhé udržovací minimum omezila kvůli nedostatku padáků výsadkový výcvik i brigáda speciálního určení. Její velitel Petr Pavel přirovnává situaci k jezdcům formule jedna, kteří musí usednout do trabantů. "Museli jsme zrušit kursy na volné pády, tvrdě jsme zredukovali i další seskoky. I když se připravujeme pro různé druhy pozemních operací, bez výsadkářského výcviku se jako speciální jednotka neobejdeme," varuje Pavel. Blažko i Pavel odmítají spekulovat o vině úředníků ministerstva obrany. Blažko však přece jen naznačil, že experti jeho brigády padák VTP-100 od počátku zkoušek s velkými výhradami odmítali. "Ale nikdo na to nebral ohled a já nevím proč," řekl. Pavlovi, jehož muži se neobejdou bez speciálního padáku typu křídlo, je lhostejné, jaký výrobek mu obchodníci ministerstva koupí. "Musí však být kvalitní - tedy od prvotřídní firmy," dodal.
PADÁKY NEJSOU BOTY
Podnikatel Andrlík, který vyhrál strategickou zakázku armády na dodávky padáků, neměl s jejich výrobou nejmenší zkušenosti. Experti NATO, kteří se věnují výcviku elitních jednotek, považují volbu českého ministerstva za neobvyklou. Na padák se podle nich vztahují v armádách NATO mimořádně přísná kritéria. "Vždyť nejde o botu, kterou si, když se vám udělá žralok, provizorně opravíte. Ale pokud vám selže padák, nemáte zpravidla šanci," říká jeden z odborníků bundeswehru. Nejvíc ho udivuje skutečnost, jak mohl podnikatel, jenž se výrobou padáků nikdy nezabýval, vyhrát soutěž na jejich dodávky armádě. "To vám nezáleží na životech vlastních lidí? V Německu se do soutěže na výrobu podobné speciální výstroje mohou přihlásit jen firmy, jejichž lidé mají mnohaletou zkušenost v oboru," srovnává.
