Podíl obyvatel v exekuci či bytové nouzi nebo míra nezaměstnanosti i v době ekonomické prosperity. To jsou jen některé z aspektů, které poukazují na takzvanou destabilizující chudobu v regionu. Jak již v únoru upozornil tým výzkumníků z PAQ Research, právě tyto ukazatele nejvíce ovlivňují míru vzdělávacího neúspěchu v daném místě.
Nejen píle, ale i to, kde se narodím. Na úspěch ve vzdělávání má vliv bydliště |
V rámci projektu Mapa vzdělávacího (ne)úspěchu ale před půl rokem poukázali také na to, že s vysokou mírou dětí, které nedokončí základní vzdělávání, nebo třeba s nízkým počtem premiantů se obce nemusí smířit a své znevýhodnění mohou překonat. Podle toho, jak se situací dokážou pracovat, se tak mohou i ty regiony s podobnou mírou zmíněné destabilizující chudoby výrazně lišit v úspěšnosti dětí na školách.
Například v Aši tak základku nedokončí téměř jedenáct procent dětí. V Kadani, která se potýká s podobnou socioekonomickou situací, jen 3,7 procenta.
Nyní výzkumníci zveřejnili analytické zprávy, kterými na projekt navázali. Pro každou obec s rozšířenou působností vytvořili report o tom, jaké problémy konkrétně způsobují studijní neúspěšnost a v čem se mohou inspirovat u úspěšnějších měst.
„Cíle navrhujeme tak, aby jich mohly obce skutečně dosáhnout. To znamená, že vycházíme ze skutečné situace na místě a porovnáváme sociálně podobné regiony. Nedáváme tak Bílině za příklad třeba praxi Českých Budějovic,“ vysvětlil jeden z autorů Václav Korbel.
Nabídka míst ve školkách či sociální práce
Podle výzkumníků dokážou úspěšné obce snížit vzdělávací neúspěšnost o 20 až 70 procent. A to řadou mechanismů. „Vzdělávací neúspěch může snižovat lepší personální zabezpečení výuky, změna v řízení škol, větší nabídka včasné péče nebo sociální podpora rodin,“ vyjmenoval Korbel některé oblasti, na která se doporučení zaměřují.
Třeba zmíněná včasná péče: v Kadani chodí do školky 87,4 procenta dětí od tří do pěti let. V sociálně podobných obcích průměrně 84,1 procenta. A jak již bylo zmíněno, projevuje se to nižší mírou studijní neúspěšnosti.
Až čtvrtina českých učitelů nestudovala pedagogiku, podle inspekce učí hůř |
Důležitá je podle výzkumníků také personální zajištěnost škol. Podíl takzvané nekvalifikované výuky - tedy hodin odučených učiteli bez požadovaného vzdělání - činí třeba ve zmíněné Kadani jen 8,6 procenta, o 5,7 procenta méně než v podobných městech.
Obecně tvoří v chudých regionech nekvalifikovaná výuka průměrně 14,3 procenta všech odučených hodin. Pro srovnání, celorepublikový průměr je 8,9 procenta.
Mezi další ukazatele, které odlišují úspěšné chudší obce od těch méně úspěšných, pak podle výzkumníků patří třeba také počet dětí na jednoho asistenta pedagoga nebo podíl žáků ve speciálních třídách. K tomu se pojí i množství peněz, které škola dostává.
Analýza totiž poukázala na to, že finanční prostředky jsou pro studijní úspěšnost velmi důležité, právě školy v chudších regiony ale bývají ze strany zřizovatelů podfinancované.
Ne vše ale souvisí jen se samostatnými školami. Ukazuje se, že školní úspěšnost v dané obci s rozšířenou působností ovlivňuje i schopnost efektivně čerpat sociální podporu pro lidi, kteří na ni mají nárok. Tedy přídavek na dítě, doplatek či příspěvek na bydlení. Tam, kde ji čerpá více oprávněných, mají i děti lepší výsledky.
Například Havířov: jeho obyvatelé čerpají dávky výrazně víc než v sociálně podobných obcích. Třeba příspěvek na bydlení tam pobírá osm procent lidí, o pět procentních bodů více než v regionech s podobnou mírou destabilizační chudoby.
Podle výzkumníků nabízí každý z 206 reportů podrobné vhledy, ze kterých mohou zřizovatelé, ředitelé či místní akční skupiny prakticky vycházet. „Přehledně v nich vidí, jestli mají problém spíš s propadáním, nebo malým podílem excelentních žáků. A jestli má na vzdělávací úspěšnost vliv zejména množství exekucí, nebo špatné personální zajištění výuky,“ uvedl analytik PAQ Research Karel Gargulák.
