Svátky a výročí za Masaryka: slavili i pejsek s kočičkou, úředníci povinně

  8:16aktualizováno  8:16
V Česku končí rok oslav stého výročí republiky. Jak se ale toto, ale i jiná výročí a sváteční dny, slavily v době úřadování prezidenta Masaryka? Existovaly oficiální příručky, jak slavit, kontrolovaly se rozměry vlajek, úředníci se zapojovali povinně.

Každoroční oslavy státního svátku, památných dní, ale i narozenin prezidenta Masaryka se snažil stát využít k upevňování identity nové Československé republiky. | foto: Masarykův ústav AV

Kočička a pejsek seděli spolu ve svém domečku a povídali si. „Poslouchej, kočičko,“ řekl pejsek, „už bude brzo 28. října a my nemáme žádný prapor. A letos prý to bude nějaké obzvlášť slavné. Byla by to ostuda, kdyby na každém domě byl prapor a u nás nic,“ tak začíná jedna z kapitol slavného Povídání o pejskovi a kočičce Josefa Čapka. Za totality tahle kapitola z knihy zmizela.

Pejsek také nezapomene kočičce vysvětlit, proč se zrovna tento den slaví. „Bylo před mnoha lety právě 28. října, když už to lidé nemohli s tou vojnou a s tím císařem vydržet a udělali tomu konec: vojnu zastavili a špatného císaře ze země zahnali a od té doby je líp. A tak na památku toho vyvěšují lidé vždycky 28. října hodně praporů a jsou veselí,“ vysvětluje pejsek.

Knížka vychází jen rok po „jubilejních“ velkých oslavách republiky v roce 1928. Mladá republika se pokoušela nový svátek 28. října využít k upevňování státní identity.

„Někdy to bylo až trochu komické, třeba k desátému výročí byl vyhlášen program jubilejního zalesňování a vysazovaly se různé monogramy, emblémy a čísla,“ popisuje historička Dagmar Hájková, spoluautorka knihy Sláva republice! Oficiální svátky a oslavy v meziválečném Československu.

Návod, jak oslavit prezidenta

Všechno bylo v tomhle roce jubilejní. Otevíraly se jubilejní tunely a mosty, třeba v Praze hned dva – starý Trojský a Libeňský.

„Oslavy se s těmi současnými vůbec nedají srovnávat, tehdy dokonce vycházely vzorové příručky, jak slavit 28. říjen nebo narozeniny prezidenta,“ popisuje Hájková.

Fotogalerie

Neodmyslitelnou součástí oslav byla armáda, která s plukovní kapelou pochodovala městem. „Mělo to výchovný význam, který cílil na brance z různých koutů republiky,“ vysvětluje Hájková. Stačí se podívat na staré filmové týdeníky a je jasné, že většina oslav se odehrávala přímo v ulicích. „Tehdy ale neexistovala televize ani sociální sítě, takže když někdo chtěl být vidět, musel do ulic,“ popisuje historik Pavel Horák, další z autorů knihy.

Republika plynule navázala na to, jak se slavilo za Rakouska. Předtím se slavily narozeniny císaře, císařovny a samozřejmě církevní svátky. Republika si vytvořila vlastní rytmus svátků, „28. říjen byl nový svátek a byl už v roce 1919 uzákoněn jako státní svátek,“ popisuje Horák. Zákonem z roku 1925 k němu přibyly další památné dny – výročí upálení Jana Husa, První máj, příchod věrozvěstů nebo sv. Václava.

Ten možná nejdůležitější byl ale pouze neoficiální. „Narozeniny prezidenta sice nebyly památným dnem, ale byly tak slaveny,“ popisuje Horák. Oslavovaly se jako státní svátek se všemi atributy – státní zaměstnanci, včetně třeba farářů a učitelů, se museli účastnit. „Děti měly zvláštní vyučování, obracely se k obrazu prezidenta a ve slavnostním oblečení mu recitovaly básničky. „Oslavy měly sjednocovat. V maďarských a německých školách se slavily víc než 28. říjen,“ říká Hájková.

Přijatý zákon ukládal i úpravu státních budov, úředníci bedlivě sledovali, kdo věší vlajku a kdo ne. Vlajka musela viset na všech veřejných budovách.

Zákon výslovně říkal, že oslavy musí být důstojné. Za všechno zodpovídali okresní hejtmani, ti mohli provinilce třeba za špatný rozměr vlajky nebo za vyvěšení natržené nebo špinavé vlajky potrestat pokutou nebo několika dny vězení.

Všechno bylo sledováno. Kněží měli povinnost odsloužit mši a nakonec zazpívat hymnu. „Řešil se jeden případ ze Slovenska, kdy se kněz začal svlékat z ornátu už během hymny,“ popisuje Horák. Kněz byl vyšetřován, ale nakonec se ukázalo, že spěchal k umírajícímu.

Oslavy provázela i cenzura – povolovala se hesla na transparentech. Největší byla při oslavách Prvních májů. Kontrolovalo se, co se zpívá, povolovaly se symboly, zakázané byly chrpy – oblíbený symbol Němců.

Monarchistické tradice pokračovaly i jinak. Podle Horáka se to dá přirovnat k výměně v rámu obrazu, obraz císaře nahradil obraz prezidenta.

Dnes je nepředstavitelné, že by se po úřadujícím prezidentovi pojmenovávaly mosty, stavěly se mu sochy. Masaryk byl všude. I výzdoba ulic v době svátků připomínala prezidenta zakladatele. „Nemůžu jít opilý domů, ze všech výloh na mě koukají busty mého otce,“ připomíná anekdotu Jana Masaryka Hájková.

28. říjen se s přestávkou nacistické okupace slaví do počátku 50. let minulého století. V roce 1951 byl schválen nový zákon o státních svátcích a jediným státním svátkem se stal 9. květen, výročí konce války. 28. října se ale nadále připomíná jako den znárodnění nebo den federace a v roce 1988 se do kalendáře jako svátek vrací.

Autor:

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Na Václavském náměstí se zapálil muž, je ve vážném stavu v nemocnici

V Praze na Václavském náměstí u sochy svatého Václava polil hořlavinou a...

V Praze na Václavském náměstí u sochy svatého Václava se kolem 15. hodiny polil hořlavinou a zapálil čtyřiapadesátiletý...

Soud definitivně osvobodil policistu, který autem zastavil motorkáře

Policista Šimon Vaic je viněn z těžkého ublížení na zdraví z nedbalosti kvůli...

Policista Šimon Vaic, který čelil obžalobě kvůli tomu, že zahradil ujíždějícímu motorkáři cestu autem v roce 2017,...

Soukup chce dobýt Evropský parlament. Z TV Barrandov zmizí jeho pořady

Jaromír Soukup na snímku z března 2016

Jaromír Soukup učinil zásadní životní rozhodnutí, píše TV Barrandov na svém twitterovém účtu. Podle Info.cz Soukup...

Policie dopadla údajné vrahy čerpadlářky v Nelahozevsi

Dům ve Vojkovicích na Mělnicku, kde policisté zadrželi podezřelého z vraždy...

Policie zadržela dva podezřelé z vraždy čerpadlářky z Nelahozevsi. Informaci iDNES.cz potvrdil policejní mluvčí Zdeněk...

Útočník na pódiu pobodal starostu Gdaňsku, ten na následky zranění zemřel

Starosta Gdaňsku Pawel Adamowicz při vystoupení na charitativní akci (13. ledna...

Na starostu polského Gdaňsku zaútočil během nedělního večera muž s nožem. Stalo se tak při charitativní akci, kdy...

Další z rubriky

Hledali fotky i dámské boty. Získat povolení k pobytu v Česku je náročné

Dělníci

Zahraničních přistěhovalců v Česku přibývá. Za posledních 15 let stoupl jejich počet o více než 300 tisíc. K dnešnímu...

Podezřelého lupiče z pumpy prozradila DNA, navíc se prořekl v hospodě

Policie přivádí k soudu mladšího z obviněných z vraždy čerpadlářky u...

V pondělí kolem čtvrté hodiny odpoledne si byli policisté absolutně jistí, že jedním z lupičů od pumpy v Nelahozevsi,...

Led z kamionů padající na ostatní řidiče může i zabíjet. Chybí sněhové rampy

Ilustrační snímek

Už dva roky platí zákon, podle kterého je řidič povinen očistit před jízdou kamion od sněhu a ledu. Problém je, že nemá...

Najdete na iDNES.cz