Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) na sociální síti X upozornil, že zábavní pyrotechnika přináší krátkodobé znečištění ovzduší. Při výbuších se totiž uvolňují suspendované prachové částice a kovy, jako například draslík, síra či oxid dusíku.
„K dosažení konkrétního barevného efektu se používají soli různých kovů. Některé z nich se v ovzduší téměř nevyskytují, proto je právě výskyt těchto prvků dobrým indikátorem vlivu odpalování pyrotechniky,“ napsal ČHMÚ.
#kvalitaovzdusi Ohňostroje nejsou ničím jiným než kontrolovanými výbuchy, tedy spalovacím procesem v ovzduší. Kromě zajímavého efektu s sebou přináší i některé negativní aspekty.
Jedním z nich je krátkodobé, avšak potenciálně velmi výrazné znečištění ovzduší https://t.co/1ilFHPzVmg
Na negativní dopady uvolňovaných upozorňuje i Akademie věd (AV ČR). Barevné výbuchy podle vědců obsahují celou škálu nebezpečných látek a velké množství těžkých kovů, které mají dopady na zdraví lidí. „Na místě je uvažovat o zásadním omezení zábavní pyrotechniky, případně o jejím celkovém zákazu,“ napsala AV ČR na X.
„Ohňostrojový smog představuje velmi podivnou směs sloučenin s velkým zdravotním rizikem, která by se jinak v ovzduší vůbec nemohla vyskytovat. Kdyby takové množství nebezpečných látek vypouštěl průmyslový podnik, čelil by soudnímu řízení a uzavření. Lidé ale tento podivný mix jedů a karcinogenních látek přímo vdechují a o jeho nebezpečích nemají ani ponětí,“ uvedl Petr Klusoň z Ústavu chemických procesů AV ČR.
Hrozí dýchací problémy i srdeční příhody
Vědci na základě spotřeby pyrotechniky spočítali, že s barevnou plejádou na obloze se každý rok do ovzduší uvolní přibližně 12,5 tuny hořčíku, 0,8 tuny titanu a 1,2 tuny rubidia. Baria, které se užívá pro dosažení zelené barvy, se uvolní asi 10, 5 tuny, dále 1 tuna stroncia, používaného pro červenou barvu, a pro efekt modré barvy asi 0,5 tuny mědi.
Podle vědců se v České republice za jedinou noc odpálí zhruba 10 milionů kusů zábavní pyrotechniky. Uvolněné látky se pak dostávají do plic, kde může rozleptat tkáň. Jiné se pak v těle usazují. Krátkodobě se negativní účinky pyrotechniky mohou projevit nevolností, dýchacími problémy nebo zhoršením chronických zdravotních stavů. Hrozí riziko vzniku srdečně-cévních příhod. Rizika pak hrozí hlavně u dětí a seniorů.
Vraťme se do normálu. Rozptýlení přijde vhod, brání starostové ohňostroje |
Toxické látky se ale dostávají i do půdy a vody. „Ty mohou vstupovat do potravních řetězců. Nutno zdůraznit, že bez ohňostrojů by se řada zmíněných prvků v měřitelném množství v životním prostředí vůbec nevyskytovala,“ podotkl ředitel Ústavu pro hydrodynamiku AV ČR Martin Pivokonský.
Negativní dopady má pyrotechnika i na zvířata. Česká ornitologická společnost například loni vyzvala, aby se lidé vyvarovali odpalování pyrotechniky blízko ptačích zimovišť. Šok z hluku a záblesků je totiž pro ptáky nejen stresující a traumatizující, v nejhorších případech může vést až ke smrti.
Ke zrušení silvestrovských ohňostrojů ovšem kvůli střelbě na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy vyzval i ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Plánovanou světelnou show už zrušil například Olomouc, Náchod či Karviná.
Přivítali byste omezení či úplný zákaz zábavní pyrotechniky?
1. ledna 2020 |
