Proč nastal tak strmý nárůst odposlechů? Podle policistů za to může hlavně změna zákonů. Od roku 2002 je totiž možné použít odposlech jako důkaz u soudu.
Podle policie je však strmá křivka odposlechů dána také technickým rozvojem. "Nárůst je úměrný tomu, jaký rozmach v naší zemi zažívají komunikační technologie. Je tu dvanáct a půl milionu mobilů," říká policejní prezident Jiří Kolář.
Policii odposlechy pomáhají k usvědčení podezřelých lidí a někdy je to i jediná možná cesta, jak někoho přistihnout při činu. "Některé trestné činy se ani jinak zdokumentovat nedají. Ve světě je to stejné," tvrdí Kolář.
Důkazem toho je třeba nasazení odposlechů při vyšetřování korupce ve fotbale. Státní zástupce už poslal k soudu prvních deset lidí.
Hlavní roli hraje počítač
Kolář však připouští, že si někteří policisté občas ulehčí práci, a než by vyslechli ještě více svědků nebo získali listinné důkazy, požádají hned o odposlech: "Může se stát, že si policie zjednodušuje svou nimravou, složitou práci. Je to ale ojedinělé."
Jak se vůbec telefony odposlouchávají? Český Telecom a všechny tři mobilní operátoři jsou ze zákona povinni "poslat" policii vyžádaný záznam hovoru. Odposlechy zajišťuje jednotlivým vyšetřovatelům speciální tým s názvem Útvar zvláštních činností.
Ten požádá operátory nebo Český Telecom o poslání záznamu, jen když k tomu vyšetřovatel dostane na žádost státního zástupce povolení soudu.
Na tomto specializovaném pracovišti nikdo vyžádané hovory ani neslyší, protože rovnou "padají" do speciálního počítače, který pak podle přidělených kódů rozešle zvláštní linkou záznam přímo vyšetřovateli do počítače nebo mu ho přepálí na nosič CD-ROM.
Pokud se v odposlechu objeví něco, co nesouvisí s vyšetřováním trestného činu (například soukromé hovory s rodinou), musí vyšetřovatel tyto pasáže okamžitě zničit.
"Skartace se řídí podle zvláštních směrnic. Otázka je, že už nikdo nemůže kontrolovat, zda si vyšetřovatel neudělal duplikát," řekl šéf sněmovní komise pro kontrolu nasazování odposlechů Jiří Bílý.
Jestliže se v odposlechu objeví informace o přípravě úplně jiného trestného činu, než na který byl odposlech povolen, nemůže to policie automaticky využít jako důkaz pro jinou kauzu, ale jen jako vodítko pro další jiné vyšetřování. Na to si pak musí vyšetřovatel vyžádat nové povolení soudu.
Opoziční ODS tvrdí, že je nutné zpřísnit kontrolu. Chce třeba navrhnout, aby člověk, který nakonec nebude obviněn, byl o odposlouchávání následně informován. Slibuje si od toho, že soudci budou o odposleších více přemýšlet a nepovolí je, kdykoli si to policie usmyslí.
|
Odposlech k odposlechu. V kauze Kořistka jich přibývalo postupně Z dostupných informací vyplývá, že policie začala monitorovat telefonní hovory aktérů případu ihned poté, co na případ upozornila MF DNES, tedy v pátek 20. srpna. Nejdříve získala povolení soudu na odposlech telefonů Zdeňka Kořistky, který řekl, že se ho dva vyslanci ODS snažili zkorumpovat deseti miliony. A jakmile Kořistka o den později policii řekl jméno jednoho z emisarů - lobbisty Jana Večerka - požádala policie i o jeho odposlech. A když se HN přihlásil třetí účastník schůzky, Marek Dalík, policie poslouchala i jeho. Když se policie dozvěděla, že nepřímými svědky případu by mohly být i tři ženy: Radka Ondříšková, Šárka Froňková a Ivana Kárová, začala monitorovat i je. Policie zřejmě odposlouchávala i Dalíkova nadřízeného, šéfa ODS Mirka Topolánka. To však nechtějí vyšetřovatelé oficiálně potvrdit. Odposlouchávání nebylo povoleno najednou na všechny, ale postupně. Se všemi odposlechy souhlasil státní zástupce a schválil je soudce. Vedle toho využila policie i možnost získat výpisy z telefonních účtů, tedy údaje, kdo, komu a kdy volal. To lze na rozdíl od odposlechů získat i zpětně - maximálně však dva měsíce dozadu. Policie tak zjistila, že Dalík i Večerek ihned poté, co se dozvěděli, že v MF DNES vyjde rozhovor s Kořistkou, "provolali skoro celou noc" ze čtvrtka 19. na pátek 20. srpna. |
